Budování této neuvěřitelné zahrady odstartovala koupě parcely se starším domem a poněkud svérázně udržovanou zahradou v 80. letech minulého století. Nový majitel, původním vzděláním agronom, se chtěl kromě kompletní rekonstrukce domu věnovat i vysněné zahradě. Původní představu velké skalky ale rychle opustil, protože na rovině žádný velký zázrak nevytvoříte.
Pozor, není travertin jako travertin!
Shodou okolností tenkrát objevil travertin, který si začali do zahrad vozit ze Slovenska především nadšení skalničkáři. On začal realizovat svůj nápad s miniaturními napodobeninami vápencových skalisek vynořujících se strmě nejen od hladiny mělkého zahradního rybníčku, ale také z povrchu svěžího zeleného trávníku.
Bystrý pozorovatel odhalí už na pohled, které z malých boroviček koření pouze v kameni. "Jsou na pohled chudší, ve srovnání s keříky, které postupně prokořenily až do půdy dole, kde už mají k dispozici živin i vody daleko víc. Proto k rostlinám pěstovaným pouze v kameni přidávám v průběhu sezóny hnojivo v podobě granulátu, který umí obsažené živiny uvolňovat zvolna a dlouhodobě," vysvětluje nadšený pěstitel. Takové partie je třeba daleko častěji zalévat, což platí i o jednotlivých kamenech rozestavěných prostě na vyvýšené terase nad bazénem u domu.
"Pozor, v podstatě existují dva druhy tohoto vápenitého tufu," upozorňuje potencionální budovatele skalek Václav Šiškin. "První je porézní velice málo. Také je poměrně tvrdý a těžký, díky tomu špatně drží vláhu a navíc se do něj obtížně vrtají otvory. Pro pěstování rostlin se tedy moc nehodí, ačkoli je jinak velice pohledný." Tento typ travertinu se dnes běžně dováží z Itálie a k dostání je téměř v každém větším zahradním centru.
Zcela odlišné vlastnosti má lehký pěnovitý travertin, který v přírodě vznikl dlouhodobým usazováním z pramenů vyvěrajících z vápenitého podloží a často jsou v něm zalité dokonce kousky větviček a listy. "Ten je již pro pěstitele skalniček, hlavně některých lomikamenů, nesmírně zajímavý. Je totiž silně nasákavý, a přestože přebytečnou vodu snadno propustí, dokáže v sobě ještě spoustu vláhy nějakou dobu udržet. Je ovšem třeba zapustit ho do půdy, ze které může vlhkost neustále průběžně přibírat, protože nahoře ji z nezakrytého povrchu opět odpařuje. Ke svému životu ji potřebují i rostliny, jež se dají do těchto kamenů zasadit. Mimo jiné i zakrslé jehličnany," zkušeně vysvětluje zahradník.
Rozsáhlá sbírka s řadou příběhů
V počátcích budování zahrady se Václav Šiškin pustil do sbírání čarověníků, pohledných miniaturních mutantů běžných druhů dřevin. "Jak mi ale v zahradě postupně přirůstaly, začal jsem zjišťovat, že se od sebe příliš neliší," říká dnes.
Začal tedy vyhledávat jiné zakrsle rostoucí konifery, jichž bylo dříve u šikovných specializovaných zahradníků kupodivu více než dnes. "Množí se totiž roubováním, což je velice pracné a méně efektivní, než o poznání jednodušší řízkování," vysvětluje pěstitel, který díky tomuto trendu objevil například krásu borovice bělokoré (Pinus leucodermis).
Aby měly jeho vysněné pohádkové kompozice odpovídající pozadí, vysadil ale v první řadě po obvodu zahrady živý plot z tisů, dnes pečlivě tvarovaný. Pokud vás také čeká budování živého plotu, čtěte Živý plot vás schová. Poradíme vám, jak ho vypěstovat.
Rovná zelená hradba by ale nestačila, tak nakombinoval i rozmanité vzrůstné jehličnany vystupující pozvolna směrem vzhůru. Zaujaly ho cedry, které dnes v zahradě tvoří zajímavou sbírku, postupně ale začaly přibývat také podivuhodné kryptomerie, tisovce, bambusy, dokonce i podivuhodný a bujný sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) se zajímavě tloustnoucím kmenem.
Zahrada pro velmi aktivní oddych
Ačkoliv je tato zahrada určená především k oddychu, práce je v ní pro pána domu a zahrady i jeho paní stále dost a dost. Koneckonců i v zimě, protože spousty vzácnějších rostlinných druhů a forem vyžadují různý stupeň zazimování. Už proto, že nejnovější sběratelský počin věčného zahradního experimentátora tvoří palmy a juky.
Pěstování exotických palem a jukPraktické rady a tipy pro pěstování mrazuvzdorných palem, juk a agáve v našich podmínkách najdete v článku Palmy, juky či agáve v zahradě zvládnou i českou zimu. |
Z mrazuvzdorných palem se osvědčil panu Šiškinovi hlavně Trachycarpus fortunei, i když specifickou ochranu na zimu přece jen vyžaduje. "Především je třeba zajistit, aby do srdéčka v listové růžici nezatekla v zimním období kapka vody. Proto nad nimi stavím přístřešek z průsvitného polykarbonátu a dokola je obaluji rákosovou rohoží," vyjmenovává pěstitel nejnovější trendy v oboru ochrany.
Kolem bazénu panuje až středomořská idylka. Obklopují ho i palmy a stromovité kapradiny.
Přes léto u nás juky vykazují úžasné přírůstky, o to těžší je ale postarat se o ně v zimě.
Fotografie dalších zákoutí z této zajímavé zahrady a řadu praktických rad a zkušeností pěstitele Václava Šiškina najdete v únorovém čísle časopisu Knihovnička Zahrada.
