Růžencová slavnost Albrechta Dürera v pražské Národní galerii získala nové sousedy – Aachena, Škrétu či Pachera. Připutovali z Rychnova nad Kněžnou a tvoří kvalitní společnost.
Výstava je postavena v malém kruhovém salonku, koncipovaná je chronologicky zleva – začíná Narozením Panny Marie z roku 1465, autorem je pravděpodobně tyrolský malíř a řezbář Michael Pacher. Následuje Ester před králem Ahasverem, připisovaná van Groningenovi, a Aachenova Podobizna muže, s největší pravděpodobností Johanna Keplera.
Jak Hans von Aachen, tak slavný astronom pobývali totiž na dvoře Rudolfa II., kde se mohli setkat a kde mohla na Aachena zapůsobit Keplerova moudrá a zdrženlivá tvář.
Pomíjivá růže
Ostatně v 16. a 17. století malovali autoři portréty tak, aby vystihovaly nejen podobu portrétovaného, ale také jeho vnitřní vlastnosti. I proto Magdalena Ludmila Liebsteinská z Kolowrat vypadá na vystaveném portrétu tak nepřístupně a drží v rukou růžovou růži, symbol ženské krásy a její pomíjivosti.
Autorem portrétu a také podobizny jejího manžela Františka Karla byl Daniel Schultz. Právě tyto dva obrazy nejsou umístěny v kruhovém salonku, ale přímo mezi exponáty stálé expozice v dalším sále. Najít je však není díky poměrně jasným popiskům velký problém.
Díky tomuto kurátorskému přístupu navíc návštěvníci lépe pochopí propojení etap vývoje starého umění a žánrovou skladbu působivé obrazárny ve Šternberském paláci.
Sbírka Kolowratů Krakowských Liebsteinských v Rychnově nad Kněžnou patří k nejvýznamnějším šlechtickým sbírkám v Čechách, vznikala v 18. století a v současnosti čítá na čtyři sta obrazů, zejména barokních maleb, převládá zátiší a portréty.
Obrazy ze 17. a 18. století, které jsou v zápůjčce Národní galerii především, tvoří například zátiší Johanna Georga Hinze, Jacquesa Hupina či práce rychnovského panského malíře Jana Antonína Vocáska-Hrošeckého.
Ten byl místním autodidaktem, který velmi přesvědčivě ztvárňoval tehdy populární zátiší kabinetního charakteru podle nizozemského vzoru. Půvabné jsou zejména detaily jeho zátiší jako suky ve dřevě či lezoucí hmyz. Jacques Hupin zase upoutá jako představitel maestri dei tappeti, tedy jako autor, který se soustřeďuje na zátiší s orientálními koberci vymalovanými do nejmenšího uzlíku.
Vlastně pozvánka na výlet
Osud téhle sbírky byl podobný mnoha dalším kolekcím – za války zabavena, po válce zestátněna. Kolowraté ji dostali zpátky až v restituci v roce 1992. Trvale je přístupná na zámku v Rychnově, Praha teď má možnost vidět z ní jen zlomek, byť přesně vybraný. Výstava tak spíš zve k výletu do Rychnova.
Ve Šternberském paláci budou plátna z kolowratské sbírky viset dlouhodobě, Národní galerie k nim navíc připravila řadu doprovodných programů včetně třicetiminutových komentovaných prohlídek zaměřených vždy na jedno konkrétní dílo. Což je ideální příležitost nahlédnout do tajů zejména barokní ikonografie a uměleckých zákonitostí té doby.
Mistrovská díla z kolowratské obrazárny
Národní galerie v Praze, Šternberský palác Praha
kurátorka Olga Kotková. Dlouhodobá zápůjčka.
HODNOCENÍ MF DNES 70 %
