Jmenuje se Paul Oakenfold, pochází z Británie a dostal nelehký úkol: rozehřívat desítky tisíc lidí předtím, než na pódium vstoupí královna popu Madonna. Tenhle pětačtyřicetiletý dýdžej a producent ovšem ve stínu jedné z největších žijících osobností populární hudby nezůstává.
Naopak se po letech spolupráce dostal na vrchol, když mu Madonna svěřila producentský dohled nad svým nejnovějším singlem Celebration, který vyšel na konci července a má připravit půdu pro její třetí výběrovku, plánovanou na září tohoto roku.
Rukopis, který mu pomohl už k řadě ocenění, zatím sklízí od kritiků vesměs pochvaly. Jednoduchá taneční písnička s houseovým rytmem a trancovými prvky by se podle novinářů z Los Angeles Times či EntertainmentWeekly mohla snadno zařadit mezi Madonninu klasiku.
Poprvé s U2
Jak se vlastně neznámému dýdžejovi povedlo vybudovat si pověst vyhledávaného tvůrce atmosféry a remixéra? Za prvním velkým úspěchem tehdy ještě neznámého Oakenfolda stojí úplně jiná veličina světového popu – irská kapela U2.
Ti totiž v roce 1992 s velkým překvapením zjistili, že mnohem lépe než původní verzi jejich písničky Even Better Than the Real Thing se v hitparádách daří remixu, který pod (vzhledem k následujícím událostem dobře sedícím) titulem Perfecto vyrobil právě Paul Oakenfold. Reakce U2 byla pohotová – vyhodili svého dosavadního tour dýdžeje BP Fallona a na svou aktuální šňůru Zoo TV najali Oakenfolda.
Ten s nimi nakonec odehrál přes padesát vystoupení v Evropě, Austrálii, na Novém Zélandu i v Japonsku. V té době už měl Oakenfold čím dál jasnější rukopis, který hodně ovlivnil pobyt na plážích ostrovů indického státečku Goa. Tamní vlivy Oakenfold smíchal s tím, co se dělo na evropské elektronické scéně, a euforická taneční hudba měla svého mistra.
Po létě 1994, kdy se Paul Oakenfold stal jednou z hvězd festivalu Glastonbury a svým setem roztančil přes devadesát tisíc lidí, o tom nemohl nikdo pochybovat. Ostatně, koncem milénia to stvrdil i žebříček stovky nejlepších dýdžejů, který uveřejnil prestižní časopis DJ Magazine. Paul Oakenfold v něm skončil na prvním místě.
Madonnin oblíbenec
S podivem je, jak dlouho Oakenfoldovi trvalo, než dal dohromady svou první desku. I když měl na kontě stovky remixů slavných kapel a podílel se i na produkci řadových desek (třeba Pills’n’Thrills and Bellyaches od Happy Mondays), s vlastním materiálem jako by se bál do studia jít.
"Deset let jsem dělal muziku pod různými jmény, ale nikdy jsem s ní nebyl dost spokojený, abych ji pustil ven na vlastní desce," uváděl Paul Oakenfold v roce 2002 své první autorské album Bunkka.
A tady už by měli fanoušci Madonny zpozornět – vyšlo totiž u labelu Maverick, který slavná zpěvačka spoluzakládala. A o tom, že se nebylo čeho bát, svědčí mnohem víc prodeje než názory kritiků. Desky se totiž prodalo přes milion kusů.
O ještě užší spolupráci se postaralo jeho hraní ve slavné losangeleské Hollywood Bowl. "Je to unikátní prostor, ve kterém přede mnou nehrál žádný dýdžej, ale slavná jména jako Frank Sinatra nebo Beatles. Byl to pro mě ohromný úspěch, zvlášť když pak přišel management Madonny, jestli bych jí nedělal předskokana na turné," vzpomínal Oakenfold, jak se v roce 2006 dostal na turné Confessions.
A také k remixování Madonniných skladeb jako Hollywood, American Life či Give It 2Me. A protože dnes patří mezi její úzké spolupracovníky, vyplatí se fanouškům nestrávit ve čtvrtek předkapelu cestováním v metru nebo sháněním pití. Ale alespoň poslechem. Když už ne tancem.
