FIFA 09 – vybojujte titul třeba pro Viktorku Žižkov

Mimo jiné je na fotbale krásné i to, že i outsider občas dokáže udělat výsledek i s velkým soupeřem.

FIFA 09

Tak jako v české lize patří k vrcholům sezóny derby pražských S, tak i mezi videohrami dochází na atraktivní souboje. Jedním z nich je i již několik let pravidelně na podzim zápas dvou fotbalových her. A zatímco dosud všechny tyto mače ovládl Pro Evolution Soccer od Konami, tak letos se jeho soupeř FIFA od EA Sports vzepjal ze všech sil a dotáhl utkání k velmi překvapivé remíze.

Hned v úvodu je ale potřeba říci, že nová FIFA z hlediska hratelnosti nepřináší nic zásadně nového nebo snad revolučního. Tak jak je tedy možné, že dokáže držet krok s konkurencí? Jednoduše – nechce po vás nic složitého a hraje se velmi příjemně. Přitom ale nabízí dostatek hloubky, aby dokázala udržet na delší čas.

Nekomplikovanou hratelností je myšleno třeba to, že nemusíte do úmoru dřít na tréninkovém hřišti.

Stejně jako již mnoho sezón dozadu nabízí i nová FIFA celou řadu fotbalových soutěží, tentokrát opět i včetně té nejvyšší české, což je pro zdejšího fanouška jistě vcelku významná plusová položka. Ono odehrát sezónu s Arsenalem je nepochybně moc fajn věc, ale odehrát ji s ostravským Baníkem je rozhodně minimálně o třídu lepší. Už jen kvůli údernému tandemu Svěrkoš – Střihavka nebo všemožným fintám Rudy Otepky.

No dobře, tak zrovna Rudla tady není ani zdaleka takový špílmachr jako v reálu a dokonce ho hra ve výchozím nastavení ani nestaví do základu, kde figuruje Martin Lukeš, ale výše zmíněné duo je i zde doopravdy smrtící. Tedy pochopitelně v rámci poměrů v české lize, pokud dorazíte s Baníkem na Stamford Bridge, tak to zase až takové galapředstavení nebude.

Škoda jen, že naše liga není licencována, ale licencemi byly obdařeny pouze kluby, které nejvyšší českou soutěž hrají. Na druhou stranu, na známé pivní logo se můžeme podívat v každé druhé sámošce.

Jak již bylo naznačeno, hratelnost není nijak komplikovaná, ale v tomto případě to lze považovat spíše za klad. Ostatně, jednoduchost, a dalo by se říci že až návrat ke kořenům, se EA vyplatil již v jednom z nedávných ročníků, takže je jedině dobře, že se autoři nesnažili zase vymýšlet kdovíjaké zhovadilé novinky.

Nekomplikovanou hratelností je myšleno třeba to, že nemusíte do úmoru dřít na tréninkovém hřišti, protože se do zdejších mechanismů dostanete po několika málo zápasech. Odvrácenou stranou mince je pak ale pro mnohé jistě smutný fakt, že ani nejnovější FIFA nepůsobí tak fotbalově jako konkurenční Pro Evo. A to ať už jde o situace vznikající na hřišti nebo o chování počítačem ovládaných hráčů, kteří si sice poctivě hlídají své vymezené „čtverce“, ale právě proto občas působí až příliš strojovým dojmem.

Na druhou stranu je tu ale možnost různých nastavení, kterými můžete hráčům zadat konkrétní úkoly, jako například bránění daného hráče soupeře a podobně. Nabídka těchto nastavení sice rovněž není kdovíjak bohatá, ale rámcově postihuje docela dost věcí, a tak si zkušení hráči budou mít nějaký čas s čím hrát, zatímco hráči příležitostní se neutopí v kvantech tabulek připomínajících spíše fotbalový manažer.

Nicméně ani o manažerské možnosti jsme ochuzeni nebyli. V hlavním režimu jste totiž pasováni do role manažera svého týmu, a tak máte vedle výsledků v zápasech starost i o chod mužstva, respektive klubu. Na začátku tak uzavřete sponzorskou smlouvu například s galerií anime umění, přičemž je potřeba, abyste plnili představy sponzora a tím následně plnili i klubovou kasu, což se dá ale zařídit třeba i zvýšením vstupného na domácích zápasech.

Vedle toho je ale potřeba starat se v prvé řadě o tým, takže řešíte platy hráčů, prodáváte je zajímavým nabídkám nebo vyšlete skauta, aby se po světě porozhlédl po nadějných talentech, kteří by vašemu mančaftu mohli pomoci v dalším růstu.

Zápasy mají povětšinou plynulý průběh.

Příjemné jsou i jakési „okamžité vsuvky“, v nichž musíte například řešit situace, kdy si hráči v kabině dělají naschvály, když se jim nelíbí, co jim tam pouštíte za muziku, nebo co odpovědět do novin. Čas od času se po zápase objeví zpráva, že se stalo to a to, a vy musíte vybrat ze tří „odpovědí“ způsob, jakým to vyřešit. Pokud vyberete správnou možnost, stoupne vám například prestiž, pokud vyberete možnost nevhodnou, tak se například sníží morálka mužstva.

A když už jsme u těch zajímavostí, nelze nezmínit pro online fanatiky zajímavou možnost registrace u EA, po níž se vám budou v týdenních intervalech stahovat aktualizace upravující na základě reálné situace statistiky hráčů, zejména tedy jejich aktuální formu. Takže se nedivte, že váš elitní tvůrce hry najednou hraje jako kopyto a zároveň průběžně sledujte, jak jsou na tom náhradníci.

Vraťme se ale ještě na chvíli k samotnému hernímu projevu. Ten je oproti Pro Evu o dost „akčnější“, což kované čutálisty asi spíše odradí, ale na druhou stranu je určitě dobře, že se EA, alespoň tedy pro letošek, nesnaží za každou cenu konkurenci dohnat a předehnat, ale vytvořili spíše zajímavou alternativu. Tím pádem ale tady nevznikají až tak fotbalově vypadající akce jako v Pro Evu, ale na druhou stranu se rozhodně nejedná jen o jakési mechanické hraní. Vymyslet tu toho jde dost a občas se stane, že některá akce vypadá velice dobře, čímž se vyvyšuje nad zdejší standard. Proč se to ale stává jenom někdy, to těžko říci.

Podobné je to i s fyzikou míče. Ta je již tradičně také o poznání horší než v Pro Evu, ale opět se čas od času objeví situace, v níž se míč zachová až nad poměry realisticky. Opět ale nechápeme proč tomu tak není stále. Na druhou stranu, v letošním Pro Evu je fyzika míče tak propracovaná, že to místy člověka až rozladí, když i nepatrná teč dokáže zhatit slibně se vyvíjející akci.

Zápasy mají povětšinou plynulý průběh, za což nesou zodpovědnost do značné míry i rozhodčí, kteří mají tendenci pískat vcelku málo faulů, pochopitelně pokud soupeřům nesázíte kosy jako na běžícím pásu. Zajímavé ale je, že z nějakého důvodu píská o dost více faulů ve prospěch počítačem ovládaného soupeře než ve prospěch váš.

Velká část přerušení tak padá na vrub ofsajdům, kterých se budete dopouštět opět v prvé řadě vy a to zejména zpočátku než si navyknete na systém, jakým se vepředu pohybují vaši útočníci, a než se naučíte přihrávky správně časovat. Až se vám ale toto začne dařit, budou výsledkem pohledné akce po vysunutí mezi obránci nebo akurátní pasy za obrannou řadu.

Až dosud by se mohlo zdát, že něco se povedlo, něco naopak ne, ale pakliže se celkový herní projev dá asi nejlépe vystihnout slovem sympatický, pak ještě výše hru táhne technické zpracování plus pár „věcí okolo“, jako například kompletní česká lokalizace, která sice trpí nějakými těmi neduhy, ale přesto potěší. Ale pro příště bychom rádi viděli, kdyby vcelku základní pojmy jako „half length“ byly přeloženy správně a nikoliv jako „poloviční délka“. To je trochu ostuda.

Kvízová otázka

Před zápasy je nahrávání zpestřeno střeleckou minihrou, loading po skončení zápasů pak nabízí vždy jednu kvízovou otázku s výběrem ze tří možností. Správná odpověď se vždy po čase zvýrazní, takže se hned dozvíte, zda byl váš úsudek správný. Problém ale je, že občas je čas tak krátký, že sotva stihnete otázku přečíst. Zejména tedy vzhledem k některým podivným překladům, díky nimž občas dělá problém otázku vůbec pochopit.
Ačkoliv ale celá hra míří na co nejširší publikum, kvízové otázky by jistě potrápily nejednoho fotbalového experta či historika. Pokud máte říci, zda byl klub, jehož název je vám spíše povědomý než známý, založen v roce 1905, 1906 nebo 1907, pak to připomíná spíše tipovačku ve sportce. A víte třeba, jaká byla nejdelší série Juventusu bez porážky? A ve které sezóně byla italská Serie A geograficky rozdělena na dvě skupiny?

Plusem je rovněž i český komentář v podání osvědčené dvojice Jaromír Bosák a Petr Svěcený, který má zase o kousek blíž k tomu, co známe z televize. Nejde ani tak o návaznost jednotlivých frází, která už z principu zkrátka každou chvíli zahaprovat musí, stejně jako to, že často komentátor zahlásí něco, co nekoresponduje s děním na hřišti, ale spíše o škálu různých hlášek, která je zase o něco pestřejší a bližší českému „divákovi“.

Mimo jiné totiž dojde i nějakou tu docela vtipnou „bosákovku“. A ačkoliv se samozřejmě vcelku brzy začnou ozývat již slyšené deklamace, hra dokáže i po čase stále překvapovat něčím, co jste ještě neslyšeli.

Líbivým dojmem působí i grafika, přestože například animace hráčů často působí poněkud „standardizovaně“. Ale opět – čas od času se objeví něco, co byste nečekali, například vztekání hráče, který skončil na zemi, ale nebyl na něj odpískaný faul.

Vtipně jsou ztvárněny i stadiony, které sice nejsou přesnými obrazy svých reálných předloh, řeč je teď o české lize, ale ducha našich fotbalových stánků vystihují docela dobře. Například Sparta tak hraje na solidním stadionu, zatímco nad tribunami v menších městech jsou vidět typické české paneláky a podobně. Z ostravského stadionu se pak dají vidět třeba i tovární komíny a zahlédli jsme tam i něco na způsob věže ostravské radnice.

Dále pak hra nabízí i pár bezvýznamných, ale příjemných detailů jako například minihru při nahrávání zápasů, v níž některý z vašich hráčů najíždí s kamerou za zády sám na brankáře a snaží se vsítit gól. A opomenout nesmíme ani dnes již prakticky tradiční režim Be A Pro, jenž je naopak velmi masivní nadstavbou hry a v němž hrajete za jednoho jediného hráče a snažíte se podávat co nejlepší výkony.

Celkově se tak FIFA 09 řadí k nejpříjemnějším překvapením tohoto roku. Zapálení fotbalisté asi zůstanou u Pro Eva, ale i oni, stejně jako všichni ostatní hráči, zde mohou najít dost zajímavého. Jednodušší hratelnost zpřístupňuje tuto hru širokým masám, ale zároveň jim nabízí velmi příjemný fotbalový zážitek, kterému menší komplikovanost vůbec nic neubírá, ale naopak ze hry dělá velmi slušnou alternativu k hardcorovému Pro Evu. Díky této pozměněné taktice si tak letošní FIFA odváží zaslouženou plichtu.