FIFA 08 - zase v novém

Ligové ročníky po celé Evropě jsou již v plném proudu, a tak je nejvyšší čas, aby na trávník nastoupila i nová FIFA. Po loňském výkonu se letos dal očekávat útok na čelo tabulky.

FIFA 08

Psát první odstavec v recenzích nových ročníků sérií FIFA a NHL od EA Sports je čím dál zbytečnější, protože se v nich stejně objevují akorát povzdechy na téma „rok se s rokem sešel a máme zde zase novou FIFU“, případně se v nich recenzenti ze všech sil vymyslet nějaké neotřelé přirovnání, z něhož by byla na první pohled patrná železná pravidelnost, s níž se tyto série každoročně objevují. Dovolíme si tedy tuto ouverturu letos vynechat a pokud nás neposedne ďas, tak snad i v letech příštích.

Letošní FIFA se od své zamrzlé sestry liší v jednom zásadním aspektu. Zatímco NHL 08 je již plně next-gen titulem, FIFA zůstává stále ještě někde na pomezí. Z toho plyne že i na PS2 a PC se FIFA opět pohnula novým směrem, zatímco prozatímní zkušenost s NHL 08 na těchto platformách nás utvrdil v tom, že hoši od hokejek se již skutečně soustředí v prvé řadě na systémy nové generace.

Aby toho manuálního ovládání nebylo málo, tak je nyní možné ovládat i brankáře.

Co nového tedy nová FIFA přináší? Je toho poměrně dost hodně a asi nelze nezačít ničím jiným než novým systémem ovládání, a tudíž i hraní. Nejvýraznější změna se tak projeví hned v prvním zápase. Tvůrci do hry zakomponovali nový ovládací systém, který vám na jednu stranu dává značné množství volnosti, ale na stranu druhou to bude chtít nějaký čas, než se na něj plně adaptujete. Hlavní inovace spočívá v tom, že nyní je možné směřovat své přihrávky zcela volně do naprosto libovolného směru. Hlavní výhoda spočívá v tom, že přihrávky do běhu teď lze směrovat skutečně do běhu, a není potřeba se spoléhat na to, jak hra vyhodnotí a provede povel zadaný stisknutím tlačítka „přihrávka do běhu“. Svým spoluhráčům tak můžete posadit míč přesně na nohu, ale třeba mu ho kopnout i deset, dvacet metrů před něj, aby si k němu doběhl bez ztráty rychlosti a zejména plynulosti celé akce. Zní to určitě dobře, ale provedení není zase až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nejde ani tak o to, že by udávání směru levou analogovou páčkou bylo nepřesné, ale je to oproti dosavadním ročníkům dost zásadní změna a je potřeba si na to chvíli zvykat. Navíc je ještě potřeba regulovat sílu přihrávky délkou stisku tlačítka a všechno to perfektně zkoordinovat. Stejně jako přihrávky se nyní provádějí i centry, při nichž tuto změnu oceníte možná ještě více než při čutání po zemi. Opět ale až poté, co si tuto novinku zažijete. Posadit míč na hlavu svému spoluhráči ve vápně a následný gól, to člověku opravdu dokáže udělat radost.

Druhou novinku jsme ale ocenili o dost dříve. Jedná se o manuální přepínání mezi hráči při obranné činnosti. Provádí se pravou analogovou páčkou a nutno říci, že funguje velmi dobře. Zpočátku je samozřejmě opět nutné na to myslet, ale zvykli jsme si na to opravdu dost rychle. Jedinou nevýhodou tohoto systému je, že se už nelze vymlouvat na to, že vám hra přepnula ovládání na jiného hráče, než jste chtěli. Jinak to s sebou ale nese jen samá pozitiva, přičemž tím největším (a vlastně v podstatě taky jediným), je přesné fungování, kdy stačí do pravého analogu jen ťuknout do směru, kterým se nachází požadovaný hráč od hráče, kterého ovládáte aktuálně. Samozřejmě že ne vždy se podaří trefit požadovaného spoluhráče napoprvé, pokud jich je na více na menší ploše, ale to se dá napravit jedním dalším klikem. Nikdy se nám nestalo, že bychom potřebovali více než dva kliky, a tak již nehrozí situace známé z předchozích ročníků, kdy se po stisknutí tlačítka ovládaní hráči střídali někdy dost podivně až nepředvídatelně a místy se zdálo, že je hra střídá snad dokonce nějak cyklicky.

Premiéru však slaví přítomnost naší domácí nejvyšší soutěže.

A aby toho manuálního ovládání nebylo málo, tak je nyní možné ovládat i brankáře. To přijde vhod zejména při volných přímých kopech, kdy si můžete pozici brankáře upravit podle postavení zdi nebo třeba jen podle nálady a intuice. Gólmana lze ale ovládat i při hře, což ale ocení spíše až ti, kteří již zde budou mít něco odehráno. Po stisknutí R3 dostanete muže v rukavicích pod kontrolu a můžete s ním například vyběhnout proti samostatně se na vás řítícímu soupeři, čímž mu jednak zmenšíte střelecký úhel. Stisknutím trojúhelníku pak provede brankářský zákrok, kdy se například váš gólman vrhne útočníkovi pod nohy a míč vyrazí nebo dokonce lapí. Bohužel to s sebou nese i ne zcela příjemnou skutečnost. Zdálo se nám totiž, jako by hra počítala s tím, že gólmana budete ovládat manuálně, a tak si s tím automatické ovládání příliš hlavu nedělá a tak nějak v kostce shrnuto by se dalo říci, že se automaticky ovládaní brankáři prakticky nehnou z malého vápna. Navíc nejsou ani nijak neomylní, takže se klidně může stát, že jim míč vypadne z rukou, a tím si ho ještě mezi nohama srazí do brány. Když takový gól dáte, je to radost, když ho dostanete, je to na oběšení, ale objektivně nutno uznat, že se jedná o prvek, který se podílí na míře autenticity hry.

A máme tady další novinku. Tou je režim Be-A-Pro, v němž si vyberete jednoho jediného hráče z vašeho týmu a s ním odehrajete celou sezónu. Zbytek týmu i soupeře ovládá počítač, a vy se tak soustředíte jen a pouze na svého borce. Při hře si hledáte vhodné pozice, říkáte si o míč nebo jej naopak rozdáváte spoluhráčům, střílíte, zakopáváte do outu a vůbec všechny ty věci, které se při fotbale dělají a při tom všem se postupně zlepšujete. Nedá se vůbec říci, že by to fungovalo špatně, ale v našich očích se jedná spíše o zajímavou frajeřinku a upřímně řečeno si vůbec nedovolujeme odhadovat, jak se tento režim mezi hráči uchytí. Ve více lidech je to docela fajn, ale chce to alespoň základní množství týmové spolupráce, protože počítač přihraje tomu, kdo si vyžádá míč dříve, což někdy vede k docela slušným zmatkům. My jsme tedy raději zůstali u klasického pojetí videoherního fotbalu, a tak jsme si upřímně řečeno ani příliš nestihli všimnout, jak počítač na vaše počínání reaguje. Pokud byste hráli špatně, tak by vám spoluhráči měli přihrávat méně a podobně. Na druhou stranu, nikdo špatně hrát nechce, takže jsme si nevšimli, že by nás počítačem řízení kolegové nějak ignorovali.

A máme tu novinky „lokální“. S češtinou v podání Míry Bosáka a Petra Svěceného jsme se setkali již v minulém roce, premiéru zde však slaví přítomnost naší domácí nejvyšší soutěže. Máme tu tedy všechny domácí týmy a kompletní ligový ročník. Ten se nese v duchu již dřívějších fotbalových her od EA, tedy před sezónou nějaké ty přípravné přáteláky, sezóna a případný postup do pohárů. Škoda jen, že sponzoři neodpovídají naší lize, takže si vybíráte z firem typu Game Only (existuje to vůbec nebo si to v EA vymysleli na firemním večírku?). Naproti tomu soupisky se zdají poměrně kompletní a přestože jsme je detailně neporovnávali se současným stavem, tak nás docela překvapilo, že za FCB zde již hraje i Rudla Otepka a podobně. Takže spokojenost.

A spokojenost vládne i s technickým zpracováním, ostatně v tomto ohledu EA snad ještě nezklamali. Stadiony sice naší lize evidentně naprosto neodpovídají a Venca Svěrkoš si moc podobný není, ale modely hráčů předvádějí, že i na PS2 se dá stále ještě zahrát slušná grafická muzika. Grafika je detailní a hráčům přibyly opět nějaké ty animace. Dobře vypadají i prostřihy při přerušené hře nebo oslavy po vítězném zápase, v nichž jsou hráči rozhýbáni dost obstojně. Alespoň tedy do doby, než se tyto animace okoukají. Komentář se až na nějaké ty nové hlášky od loňska příliš nezměnil, ale jelikož vloni se nám i přes zjevné nedostatky líbil, nehodláme si na něj stěžovat ani letos.

Bohužel ale má letošní FIFA jednu dost zásadní vadu. Když se všechno výše napsané dá dohromady, tak to nefunguje tak, jak by mělo, respektive mohlo. Vloni se tvůrci vrátili k samotným základům fotbalu a celé sérii to zcela zjevně prospělo. Letos ale přišli možná s až příliš velkým počtem novinek, které se sice podařilo skloubit v kvalitní celek, ale již se nestihlo ho pořádně naleštit. Máme tím na mysli zejména skutečnost, že tok zápasů není úplně ideálně plynulý. Zatímco v Pro Evo vše funguje naprosto hladce a s naprostou samozřejmostí, ve FIFA 08 máte pocit, jako by tady něco dřelo, něco nebylo úplně v pořádku. Nevíte sice co, ale toho pocitu se nemůžete zbavit. A to je jednoznačně škoda, protože dílčí novinky vycházejí ze skutečného fotbalu a jsou evidentně ku prospěchu věci, ale celkově to k opravdovému fotbalu zas až tak blízko nemá. U Pro Eva uprostřed zápasu zjistíte, že ho spíše sledujete než hrajete, FIFA 08 vám ale bude neustále připomínat, že se jedná „jen“ o videohru.