Ani zavedení státního příspěvku k úrokům z hypoték situaci příliš nepomohlo. Zajímavé je, že ani v té době poměrně vysoké inflace jsme se nedali cestou hypoték v cizí měně, jakou šli například v Polsku, Rusku a dalších zemích, kde bylo možné získat hypotéku se zajímavým úrokem pouze v cizí měně.
Po roce 2000 se však situace změnila. Trvalý pokles inflace, zpevňování koruny a s těmito faktory spojený pokles úrokových sazeb se odrazil na trvalém nárůstu poskytnutých hypoték, který pokračuje nezměněným tempem dodnes.
První stovky miliard bylo dosaženo v roce 2003, tj. po osmi letech od znovuuvedení hypoték na náš trh. Druhá stovka byla završena už během roku 2005, po jednadvaceti měsících, třetí k ní přibyla za dalších třináct měsíců a ke schválení zatím poslední, čtvrté stovky miliard došlo letos v červnu, po devíti měsících. Počet poskytnutých hypoték se vyšplhal na 300 000 – při průměrném počtu 1,7 klienta připadajícího na jednu smlouvu lze říci, že hypotéku dnes splácí každý dvacátý český občan. Vývoj je zobrazen na grafu:
Pramen: Údaje MMR
Úrokové sazby se v posledních čtyřech letech postupně dostaly na jednu z nejnižších úrovní v Evropě. Vliv státní podpory se díky snížení sazeb snížil; jedinou podstatnou podporou, která klientům zbyla, je možnost odpočtu úroků od základu daně z příjmů.
Co bude dál?
Pro další růst hypoték mluví především počínající skutečná deregulace nájemného, která zvyšuje atraktivitu vlastního bydlení pro další skupinu občanů – splátky hypotéky pro ně mohou znamenat nižší zátěž než platby nájemného. Razantní zvyšování průměrných mezd, které provází momentální růstovou fázi hospodářství, také počet bonitních klientů rozšíří.
Více na www.investujeme.cz