Duben 1945, Druhá světová válka se chýlí ke konci a Sovětské jednotky svádějí poslední bitvu s německou armádou uprostřed Berlína. Vy jako elitní voják jednotek OSS (Office of Strategic Service-WWII předchůdce CIA), přestrojen jako německý důstojník, se vydáváte doprostřed války ve válce. Váš cíl je zmařit Stalinův plán na získání německé atomové hlavice V2. Toť vše o příběhu nové hry Sniper Elite (dále jen SE) z dílen vývojářského studia Rebellion, kteří se proslavili především legendárním PC hitem Alien versus Predator.
SE rozhodně není akční hrou v pravém slova smyslu. Ne že by jste si akce vůbec neužili, ale totální masakr á la Medal of Honor vás rozhodně nečeká. SE je totiž daleko vychytralejší, plíživější a dočkáte se v něm daleko více taktizování než u jakékoliv jiné válečné konzolové hry. Hra je viděna z pohledu třetí osoby, tedy alespoň povětšinou. Kamera se totiž s oblibou zasekává o nejrůznější předměty a překážky. Mnohdy se vám tedy stane, že ze své postavy neuvidíte vůbec nic a dosti často se nebudete moci ani podívat směrem, kterým chcete a
potřebujete. Ovládaní je klasické dvou-páčkové. Jedním analogem se pohybujete, zatímco druhým se rozhlížíte. Akčními tlačítky
měníte polohy, které vaše postava zaujímá. To víte, každý sniper se totiž potřebuje skrčit či si dokonce lehnout.
Lokace nejsou zpracovány podle reálné předlohy, ale některé berlínské monumenty byly zachovány.
Využívání terénu ve váš prospěch je v SE naprosto klíčové k dalšímu postupu hrou. Volné procházení ulicemi Berlína se totiž rovná následovné smrti, která přijde tak rychle, že se ani nestačíte rozkoukat. Jakmile si na styl SE zvyknete, budete se plížit, schovávat se za každým rohem a moc dobře si dáte pozor na otevřená okna v okolních polorozpadlých budovách. Dost často totiž bývají úkrytem nepřátelských sovětských sniperů, kteří jsou schopni vás sprovodit ze světa stejně rychle jako vy je. Samozřejmě ale svedete boj i s řadovými vojáky. Jejich eliminace je přirozeně lehčí než u sniperů, ale i tak vám někdy dokáží pěkně zavařit.
Dokonce se proti vám postaví i sovětské tanky, které se dají zlikvidovat pouze přesně mířenou ranou do palivové nádrže. Mnohdy se k vám přidají i německé jednotky, které vás považují za vlastního vojáka. Spolupráce s nimi vám ulehčí postup hrou, i když
šance německých jednotek na přežití jsou stejně velké jako ruských vojáků na které se díváte skrz hledí vaší odstřelovací pušky.
Vaše zdraví je ztvárněno barevnou siluetou zobrazující vaší postavu. Zelená klasicky symbolizuje zdraví, zatímco červená znázorňuje blížící se smrt. Množství lékárniček, které zbudou po eliminaci nepřátel závisí do velké míry i na zvolené obtížnosti, kterou si vyberete. Nastavit si však můžete spoustu jiných možností. Od větru, přes gravitaci, až po frekvenci tluku vašeho srdce.
Ve hře se postupem času dostanete ke třem druhům odstřelovacích pušek. Každá z nich má vlastnosti jako třeba délku dráhy vystřelené kulky, kapacitu nábojů, nebo třeba ráži, která určuje, které herní předměty prostřelíte a které ne. Samozřejmě se
dostanete k ostatním zbraním, které ve hře zastupují lehké i těžké kulomety, pistole, protitankové zbraně (Panzerfaust,
Panzerschreck atd.) a granáty. Nemusím ale zdůrazňovat, že jejich využití ve hře hraje oproti „sniperce“ druhé housle.
Mise lze díky jejich náplni označit za naprosto klasické.
Lokace ve SE nejsou zpracovány fotorealisticky podle reálné předlohy, ale některé nejslavnější berlínské monumenty byly zachovány. Design levelů je ovšem rozporuplný. Některé úrovně jsou totiž velmi nápadité a pohledné zatímco jiné jsou přímo fádní. V tutoriálu vás hra přímo vyzve k hledání alternativních cest k zneškodnění protivníka, ale jednotlivé levely nabízí maximálně dvě možnosti postupu, což rozhodně nepovažuji za příliš ideální. Větší rozlehlost by se jistě hodila, ale i tak nelze úrovně ve SE označit za malé.
|
Vizuální zpracování hry bych označil za slabší průměr. Textury jsou rozmazané, bez jediného detailu a celá hra má nepříjemný
hnědý nádech. Modely postav jsou na tom rozhodně o hodně lépe než lokace. Uniformy ruských i německých vojáků jsou zpracovány s úžasnou mírou detailu a vypadají neuvěřitelně věrohodně. Speciální pozornost si ovšem zaslouží modely obličejů a hlav celkově (viz. rámeček). Co vás při hraní opravdu zarazí, je detekce kolizí. Často se vám stane, že se ocitnete několik stop nad zemí, či naopak prolezete skrz textury apod. Nejhorší z těchto technických chyb je však neustálé zasekávání o herní předměty a
následovné nahrávání pozice či přímo restart mise. Nahrávání uložených pozic trvá někdy dokonce déle než třicet vteřin, takže si klidně můžete odskočit. Dlouhých nahrávacích časů byla Xbox verze SE ušetřena a jejich přítomnost na PS2 si vysvětluji neuvěřitelnou velikostí uložené pozice.
Mise lze díky jejich náplni označit za naprosto klasické. Čeká vás zneškodňování více či méně vzdálených cílů,
případně jejich
obrana. Dočkáte se i zachraňování zraněných spojenců či likvidace osazenstva téměř nedobytných bunkrů. K vrcholům SE patří
velmi povedený multiplayer, zvlášť ten online. Až osm hráčů najednou se proti sobě může utkat na bitevním poli. Věřte mi, že až zkrátíte přítelova herního avatara o kus hlavy budete se cítit jako opravdový mistr svého řemesla. U režimu pro více hráčů strávíte opravdu dlouho, stejně jako u singleplayeru, který vám potrvá dokončit solidních osm hodin na první hraní.
Hudební doprovod je silnou stránkou většiny válečných her. Byť soundtrack v SE není vyloženě špatný, tak nelze popřít fakt, že oproti válečné konkurenci lehce zaostává. Zvuk je zpracován pouze ve formátu Dolby Pro Logic II a majitele domácích audio-sestav tedy žádné orgie opravdu nečekají.
|
Skvěle zpracované zbraně
Slabší grafika| Sniper Elite | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
