To místo dobře znám. Procházela jsem tudy téměř denně cestou do školy nebo za spolužáky. Někteří z nich bydleli v betonových stavbách s úzkými předzahrádkami, ti, kteří měli víc štěstí, obsadili malé bungalovy.
Do rozlehlého sportovního areálu nebo do laciné studentské hospody to je pár kroků. Příjemnější místo by si člověk pro svůj bezstarostný studentský život snad ani vybrat nemohl.
A přece se právě tady před více než třemi desetiletími uprostřed bývalé olympijské vesnice – dnešní studentské koleje – udála tragédie, kterou dnes připomíná skromný pomníček v Connollystrasse 31: zavraždění izraelských atletů během olympijských her v Mnichově v roce 1972.
Dramatické okolnosti XX. olympiády se staly námětem britsko-švýcarského dokumentu Jeden den v září režiséra Kevina McDonalda, oceněného v březnu 2000 Oscarem, i stejnojmenné knihy Simona Reevea.
Reeveův titul, jenž nyní přichází k českým čtenářům, se stal důležitým impulzem pro Stevena Spielberga a jeho film Mnichov, který ve čtvrtek vstupuje do zdejších kin.
Mnichovské krveprolití si Reeve nemůže pamatovat: narodil se v témže roce. Nicméně se tento mladý anglický novinář problematikou islámského terorismu, obchodu se zbraněmi či pašováním jaderných technologií systematicky zabývá.
Nejtragičtější den v historii olympijských her, 5. září 1972, kdy osm palestinských ozbrojenců zajalo a postupně povraždilo jedenáct členů izraelské olympijské výpravy, rekonstruuje Reeve detailně.
Text člení do třinácti kapitol, v nichž postupuje chronologicky (od Napadení přes Vyjednávání či Operaci Boží hněv po Ti, kteří přežili). Uzavírá jej rozsáhlou obrazovou přílohou – fotografiemi atletů, palestinských teroristů i snímky z osudného dne.
Po vylíčení událostí mnichovského masakru přechází ke kořenům izraelsko-palestinského konfliktu.
Podkladem pro autorovu knihu byl rozsáhlý materiál shromážděný pro McDonaldův snímek. Jeho základ tvoří desítky výpovědí přímých svědků 5. září, reakce německých i izraelských politiků, zákulisí vyjednávání a rozhovory s truchlícími rodinami Izraelců i příbuznými palestinských fidajínů.
Spisovatel nechává promlouvat všechny strany, přestože se svými sympatiemi netají. Ke slovu se dostává například člen izraelské olympijské výpravy Gada Cabari, jemuž se při přepadení podařilo v dešti kulek uprchnout, nebo šéf Mossadu Cvi Zamir.
Z německé strany se k tragédii vyjadřují tehdejší ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher, bývalý šéf bavorské policie Manfred Schreiber nebo generál Ulrich K. Wegener, který dal po mnichovském fiasku podnět k založení protiteroristické jednotky GSG-9. Bez sebemenší známky lítosti vzpomíná dosud jediný žijící terorista Džámal al-Gháší.
Největší prostor zaujímají emotivní výpovědi rodinných příslušníků izraelských obětí, především holandské manželky trenéra šermu Andrého Spitzera, novinářky Ankie Spitzerové a vdovy po vzpěrači Josefu Romanovi Ilaně Romanové.
Obě ženy se spolu s dalšími pozůstalými již více než třicet let dožadují odhalení pravdy a důkladného prošetření masakru.
Z nově přístupných spisů bývalé východoněmecké Stasi, které se Reeveovi podařilo prostudovat, totiž vycházejí najevo nejhrubší opominutí Němců – od nedostatečné ostrahy olympijské vesnice přes naivní postup německých politiků při vyjednávání s teroristy až ke katastrofálnímu selhání na letišti Fürstenfeldbruck.
Reeveova kritika přitom dopadá také na přítomné zvědavce i senzacechtivá média. Autor jim vytýká voyeurismus, protože mnichovskou tragédii zneužila jako první živý přenos teroristické akce v historii, čímž záměrům teroristů bezděčně nahrála.
Díky širokému záběru přesáhl Simon Reeve tragické události mnichovské olympiády. Předkládá nejen nejaktuálnější svědectví o masakru, ale i hloubkovou analýzu jednoho z nejzávažnějších problémů současného světa.
O své práci říká: "Díky globalizaci mohou události odehrávající se ve vzdálených zemích i jejich problémy přímo ovlivnit pohodlný život těch, kdo měli to štěstí, že mohou žít na Západě. Proč bychom se tedy nepokusili dozvědět se o těchto věcech něco víc a nezkusili je řešit dřív, než se z nich stanou vážné problémy pro nás všechny?"
SIMON REEVE: Mnichov. Jeden den v září
Přeložila Petra Kůsová. Argo, Praha 2006, 352 stran, doporučená cena 348 korun
