Asi jen stěží si lze představit, že by půjčky zaměstnavatelů na bydlení mohly nějakým zásadním způsobem nahradit klíčové produkty financování bydlení, avšak zcela určitě je mohou vhodně doplňovat. V určitých momentech se dokonce mohou stát nejvhodnějším přemostěním nedostatku peněžních prostředků v dílčí fázi individuálního finančního plánu na bydlení. Za jakých podmínek vám tedy může zaměstnavatel půjčit?
Bez pracovně právního vztahu to nejde
Je třeba si uvědomit, že na poskytnutí bezúročných půjček ze strany zaměstnavatele není právní nárok. Nutnou podmínkou je existence pracovně právního vztahu a vůle zaměstnavatele takovou půjčku poskytnout. Zaměstnavatel poskytuje bezúročnou půjčku určenou na bytové účely zaměstnanci z Fondu kulturních a sociálních potřeb.
Povinností zaměstnance je využít získané prostředky na bytové účely, kterými se rozumí pořízení domu nebo bytu do vlastnictví či spoluvlastnictví, složení členského příspěvku na družstevní byt, stavební úpravy v nemovitosti či koupi bytového zařízení. V určitých případech lze poskytnout bezúročnou půjčku i na úhradu půjčky na bytové účely u bývalého zaměstnavatele, což však nebývá příliš obvyklé.
Pro zaměstnavatele bezúročné půjčky žádné velké kouzlo nemají
Hledáte informace o stavebním spoření? Navštivte naši speciální sekci.
Podívejme se ještě na druhý břeh smluvního vztahu, a to na stranu zaměstnavatele. Pro něj tento druh půjčky žádný zvláštní efekt nepřináší, neboť Fond kulturních a sociálních potřeb vzniká v soukromých firmách pouze z čistého zisku a poskytnutí takové půjčky pro něj znamená pouze omezení likvidních zdrojů, což není dobrá věc pro řízení podnikových financí.
Z toho plyne fakt, že se zaměstnavatelé do poskytování takových půjček zcela určitě nepohrnou. Tímto tvrzením se dostáváme na druhou stranu smluvního vztahu, tedy na zaměstnance. Asi jen těžko uspěje se žádostí o poskytnutí takové půjčky člověk působící ve firmě pár měsíců. S největší pravděpodobností bude management či vlastník společnosti požadovat určitou důvěru v příslušného pracovníka. Na druhé straně může poskytnutí takové půjčky znamenat podstatný motivační faktor pro udržení kvalitních pracovníků ve firmě. Pojďme se tedy podívat, jaká pozitiva to přináší zaměstnanci.
Do sto tisíc osvobozeno od daňových povinností zaměstnance
Poskytne-li tedy zaměstnavatel svému zaměstnanci bezúročnou půjčku až do výše sta tisíc korun splňující výše uvedené podmínky, pak nevyplývají zaměstnanci a poplatníkovi v jedné osobě žádné povinnosti z hlediska daně z příjmů. Oporu tohoto tvrzení najdeme v zákoně o daních z příjmů v paragrafu 6, odst.9, písm.p. Nic nebrání zaměstnavateli v poskytnutí vyšší než stotisícové půjčky, avšak to už má pro zaměstnance daňové důsledky. Nejlépe si to demonstrujme na dvou příkladech, které se liší právě výší poskytnuté půjčky.
Příklad 1.
Pan P. si půjčil od společnosti bezúročnou půjčku ve výši 60 tisíc korun. Se svým zaměstnavatelem se dohodl na splátkovém kalendáři v trvání 30 měsíců s tím, že každý měsíc si bude zaměstnavatel strhávat ze mzdy dva tisíce korun. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezúročnou půjčku, tak neplatí nic navíc a vzhledem k dodržení hranice sta tisíc se zaměstnanci ani nic nepřidaňuje.
Příklad 2.
Pan K. se domluvil se zaměstnavatelem na poskytnutí bezúročné půjčky ve výši 140 tisíc korun, který mu 1.3.2003 tyto prostředky uvolnil. Se zaměstnavatelem se dohodl na měsíčním splátkovém kalendáři ve výši pět tisíc korun trvajícím 28 měsíců. Opět jde o bezúročnou půjčku a tedy kromě pravidelných splátek jistiny nesplácí zaměstnanec žádné úroky. Rozdíl ovšem tkví v tom, že mu jsou přidaňovány hypotetické úroky a o ty zvyšován základ daně.
Otázkou je, za použití jaké úrokové sazby se mají vypočítat tyto úroky. Běžně se používá odvození ceny obdobného úvěru poskytovaného bankami v den poskytnutí bezúročné půjčky. Předpokládejme, že obvyklá cena obdobného spotřebitelského úvěru je 10 procent p.a. Zároveň je nutné doplnit, že jako výpočtová základna pro výpočet úroků činí pouze ta část půjčky překračující hranici sta tisíc, v našem případě tedy 40 tisíc. Výši úroků nabízí následující tabulka.
|
Období |
Výpočet |
Hypotetický úrok |
|
03/2003 |
40.000*0,1/365*31 |
340 Kč |
|
04/2003 |
35.000*0,1/365*30 |
288 Kč |
|
05/2003 |
30.000*0,1/365*31 |
255 Kč |
Vysvětlivky: Mzdová účetní musí zvýšit základ daně o hypotetický úrok (fakticky ho zaměstnanec nikomu neplatí), který vypočítá jako zůstatek půjčky snížený o hranici sta tisíc korun a obvyklé úrokové sazby na trhu upravené o počet dní v měsíci.
Je logické, že poskytnutí jakékoli půjčky se neobejde bez kvalitní smluvní dokumentace. Na rozdíl od bankovních půjček si tady zaměstnanec vystačí s mnohem jednodušší smluvní dokumentací. Na každý pád by měla být uzavřena smlouva o poskytnutí bezúročné půjčky mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která by měla obsahovat tvrzení, že jde o bezúročnou půjčku na bytové potřeby v souladu s příslušným ustanovením ZDP. Samozřejmostí by měla být výše půjčky a splátkový kalendář.
Ve většině případů si zaměstnavatel sráží splátky rovnou ze mzdy, což dlužníkovi usnadňuje administrativu. Samozřejmostí bývá doložka, že v případě skončení pracovního poměru před splacením celé půjčky, je zbývající jistina splatná dnem ukončení pracovně právního vztahu.
Půjčil vám na bydlení zaměstnavatel nebo je to ve vaší firmě nemyslitelné? Podělte se s námi o vaše zkušenosti z této netradiční oblasti financování bydlení.
