Unikátní flóra a fauna
V době srážek dopadají na silně rozbrázděnou náhorní plošinu prudké přívaly vody, které v kaskádách stékají do vodou vymletých roklí, v nichž vznikají řeky tekoucí do Carpentarského zálivu na východě, Arafurského moře na severu či Timorského moře na západě.
Přírodní podmínky pro život na náhorní plošině Arnhemské země jsou krajně náročné. Velké bloky pískovce oddělují jednotlivé průrvy, v těch nejhlubších se částečně udržuje vláha, roste vegetace a prosperují drobní živočichové. Na vrchu náhorní plošiny však s blížícím se obdobím dešťů dosahují teploty extrémně vysokých hodnot a často dochází k lokálním požárům. V takovém prostředí se udrží jen velmi odolná vegetace.
Pískovcové skály, které nepoznamenal žádný významnější zemský výzdvih více než 100 milionů let, vznikly přibližně před 1 370 miliony let z nánosů usazených na dně pramenů a řek. Dva největší projevy vulkanické aktivity v této oblasti vychrlily na povrch lávu, která vytvořila horní vrstvu z vyvřelin. Ta během následujícího, již ne tak silného výzdvihu, popraskala a na plošině se vytvořily hluboké paralelní spoje. Začaly plnit úlohu kanálků vedoucích vodu, z nichž postupným vymýváním vznikla síť hlubokých roklí.
Původní domorodci
V Arnhemské zemi žijí domorodí obyvatelé částečně podle starých tradic svých kmenů i v dnešní době. Převážná část tohoto území patří do správy domorodců. Vstup do celé oblasti je možný jen na zvláštní povolení úřadů v Darwinu.
Z hlediska archeologického se rovněž jedná o velmi zajímavou oblast. Nalézají se zde skalní fresky dávno vymřelých domorodých kmenů, četná pohřebiště a stará domorodá sídliště, která jsou zdrojem poznávání historie domorodé kultury.
