Přísní hygienici straší klub Roxy

Staré Město - Koncem minulého týdne se v Praze rozhořel velký generační spor. Důvod? Radnice první městské části se rozhodla nadále netolerovat noční hluk v okolí hudebního klubu Roxy v Dlouhé ulici. Na úterní tiskové konferenci se k tématu vyjádřila místostarostka Jana Příhodová: "Jestli klub vydrží záleží na provozovatelích. My budeme přísně vyžadovat, aby tam byl po dvaadvacáté hodině klid," shrnula Příhodová.

Radnice se tak rozhodla podpořit nájemníky z okolí klubu. "Pro nás je důležitějších pětadvacet rodin, které v noci nemohou spát, něž sto padesát tisíc lidí, kteří se v Roxy baví během roku," uvedla Příhodová.

Tři obyvatelé Dlouhé a Rybné ulice vylíčili své trápení přímo v redakci MF DNES. "Nejenže je ten dům škaredý, počmáraný a v noci často pozvracený," zlobila se žena, která se však ze strachu o své bezpečí odmítla představit. "Nejhorší je, že jsem se během léta vůbec nevyspala."

Pokud moje svoboda ubírá svobody jinému, je to špatné. Pětadvacet rodin se pouze dovolává svých práv. Jestli  jsou v právu či nikoli, to musí rozhodnout někdo jiný a nikoli ministr kultury.  Normy silničního provozu musíte také dodržovat.
Pokud  jsem byl v podobných zařizeních v Evropě, musí respektovat to, že nesmí omezovat hlukem jiné osoby. A tak se takovým klubům věnují zvláštní zóny, například bývalé továrny, anebo speciálně zřizované klubové ulice bez nájemníků.

Pavel Dostál, ministr kultury

Mezi mladou generací se ozývá kritika. Roxy totiž patří k největším a nejoblíbenějším klubům v republice, pravidelnými tu hrají zahraniční klubové hvězdy. Hudební fanoušci nyní vzpomínají na rok 1997, kdy policejní zásah ukončil provoz celosvětově známého klubu Bunkr.

"Před pár lety zavřeli Bunkr, a teď je na řadě Roxy," rozčiloval se v diskusi serveru iDnes čtenář s přezdívkou Hanzs. "Mám pocit, že kdyby si člověk žijící na Moulin Rouge v Paříži stěžoval na hluk, a chtěl by, aby město tuto turistickou atrakci zavřelo, asi by se sám musel přestěhovat jinam," dodal Hanzs.

Zpráva o krizi v Roxy zasáhla i majitele konkurenčních klubů: "Klub pro mladé lidi, který zavírá ve dvaadvacet hodin? To je úplně absurdní," zděsil se šéf Paláce Akropolis Jaroslav Raušer.

Žižkovskému klubu se zatím daří komunikovat s lidmi z okolí i úředníky radnice Prahy 3, ale přesto Raušer ví, že se problémy Roxy mohou během čtrnácti dnů týkat i Akropole. "Hrajeme tu teď hrozně potichu, což rozčiluje dýdžeje. Zlobí se, že pak muzika nikoho nezajímá," vysvětluje současnou situaci.

Tvrdé limity
Majitelé klubů se děsí českých hlukových limitů. "Jsou nejpříšernější v Evropě," tvrdí Raušer. Přidává se k němu i Michal Filip, provozovatel Lucerna Music Baru a klubu Futurum: "Povolenou hladinu porušuje i zvuk semaforů na křižovatkách," porovnává Filip, který letos čelil protestům proti Futuru přestavbou.

Přísná kritéria potvrzuje Jiří Svačina, referent odboru hygieny na ministerstvu zdravotnictví. "Naše předpisy jsou hodně tvrdé," uznává. V zemích Evropské unie jsou podle něj limity volnější, ale kluby vznikají spíše na okrajích města.

Konkrétní údaje shrnuje hyginička Olga Drašnarová: "Při společenské zábavě, například plesu, smí dosáhnout zvuk v hledišti průměrně 95 decibelů, zatímco při rockovém koncertu či diskotéce 100 decibelů." Tyto hodnoty jsou o něco silnější, než hluk frekventované ulice - například Veletržní třída vykazuje ve špičce necelých osmdesát decibelů. V bytech nad klubem nesmí hluk překročit dvacet pět decibelů, což se dá srovnat s rozhlasem ztlumeným na minimum.

Vedení Roxy minulý týden opět pokročilo v odhlučňování sálu. "Ale přesto se bojíme, že nám radnice sebere živnostenské listy, a postaví nás prakticky mimo zákon," předvídá Vladimír Lima z Linhartovy nadace, která klub provozuje.

Vchod do klubu Roxy v Dlouhé ulici. Na provoz klubu si stěžují někteří lidé v okolí. (6. listopadu 2001)