RECENZE: Doba ledová 2. Oblevu provází vodopád radosti

První Dobu ledovou vidělo v Česku na šest set tisíc rozesmátých lidí, kteří jen litovali, že praveverka zvaná Kryserka, bezděčná hybatelka dějin, tu neměla větší prostor.

Ať jásají: v druhém dílu s podtitulem Obleva ho už dostala. Její věčné honby za žaludem ve stylu zlaté éry němých grotesek tvoří dokonce prolog, epilog, několik kouzelných samostatných předělů a ještě sladký dovětek na prahu ráje. Prostě hvězda!

Doba ledová 2 - Obleva

70 %

USA, režie Carlos Saldanha, 91 minut, česky mluví Jiří Lábus, Ota Jirák, Zdeněk Mahdal a další

Nádherná je opět výtvarná stránka filmu, nekonečná perspektiva bílé říše s modrými vodopády, kam s oteplováním vstupují další barvy. Trochu sice chybí lidský prvek - tentokrát plátno patří jen zvířatům, ale zase přibyl takřka hororový nádech v podobě vodní havěti, která se pod tenkým ledem zubí na nic netušící oběti tak sveřepě, až menší děti pláčou a jejich rodiče s těžkým srdcem opouštějí sál.

Potěší také vtipná biblická paralela s „lodí“, tedy Noemovou archou bez Noa, která má tvory zachránit před potopou, či muzikálový doprovod supů věštících hostinu.

Doba ledová

Recenze filmové série

Obleva 70 %

Úsvit dinosaurů 70 %

Země v pohybu 60 %

Mamutí drcnutí 50 %

Staří známí, mamut, lenochod a šavlozubý tygr, potkají nové přátele, ale zajímavější je, jak se proměňují jejich charaktery. Prvního svírá stesk vymírajícího druhu; druhý prahne po uznání - dostane se mu ho v jedné z nejpůvabnějších scén s temně „domorodým“ obřadem včetně skvělé choreografie a ještě lepší hudby. I King Kong by záviděl. A třetí hrdina poprvé překonává svůj strach.

Ale hlavně se nad příběhem klene duha radosti z nevyčerpatelných nápadů a ve skrytu duše i z vědomí, že tahle variace na milence z Titaniku nemůže tentokrát skončit slzami.