Podle šéfa americké Federace státních zaměstnanců, Davida Coxe, je to od Trumpa „kopanec do zubů“. Úředníci se totiž teprve nedávno vrátili do práce po období rozpočtového provizoria, tzv. shutdownu, které začalo v půlce prosince a trvalo 35 dní. „(Návrh) ukazuje naprosté nepochopení potřeb státních zaměstnanců,“ řekl agentuře AP.
Loni se běh státních úřadů zastavil právě kvůli sporům o rozpočet a financování zdi na hranicích s Mexikem. Trump na ni tehdy chtěl po senátorech 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun). V současnosti po nich chce ještě víc – 8,6 miliardy dolarů, což je skoro 196 miliard korun.
Téměř jediní, kdo si podle rozpočtu na příští fiskální rok, začínající 1. října, polepší, jsou vojáci. A to jak ti v aktivní službě, tak veteráni. Rozpočet ministerstva obrany chce Trump navýšit o 4,9 procenta, ministerstvo pro záležitosti veteránů podle prezidentova návrhu dostane o 7,5 procenta víc, než letos.
Ministerstvo vnitřní obrany by si pak mělo polepšit o 7,4 procenta. Tam však přidávání vládním resortům končí. Většinu ministerstev by totiž měly čekat škrty, z velké části přesahující 10 procent. Tamní ministerstvo dopravy pak má přijít až o 21,5 procenta prostředků.
Kromě ministrů Trumpovy administrativy přijde o peníze i většina velkých vládních agentur. Nejhůře je na tom podle dat AP Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), která má ztratit 31,2 procenta svých prostředků. Nejlépe pak dopadla NASA, která získá o 1,4 procenta víc, než letos.
I přes masivní škrty má však rozpočet v tomto plánu deficit přes jeden bilion dolarů (více než 22 bilionů korun).
Trump sliboval růst
Pod hranici schodku 1 bilion dolarů by se americké rozpočty podle plánu měly znovu dostat až v roce 2022. Původní Trumpovy plány, které zveřejnil po vstupu do funkce, přitom počítaly s deficitem méně než polovičním, „jen“ 442 miliard dolarů (10 bilionů korun).
Taková realita jde proti původním tvrzením Trumpovy administrativy. Ta totiž vloni slibovala, že budoucí ekonomický růst zaplatí daňové škrty.Ty loni snížily míru zdanění firem z 35 na 21 procent. Trump si od toho sliboval podporu malých a středních společností, podle kritiků však jen pomohl gigantům vyhýbat se placení daní.
I proto se dá předpokládat, že návrh narazí na odpor jak ze strany Demokratů, tak některých Republikánů, píše agentura Bloomberg. Část amerických médií pak již v neděli začala označovat tento návrh rozpočtu za předem mrtvý.
