Ve srovnání s loňským rokem se celkový index v EU zlepšil o 0,6 bodu na 68 bodů ze 100. Za posledních deset let vzrostl o 4,9 bodu. Nejlepšího hodnocení se dočkalo znovu Švédsko a Dánsko, na konci žebříčku jsou Řecko a Maďarsko.
Česko je šesté od konce a jeho zlepšení od roku 2010 patří k nejnižším v Evropské unii.
Nejnižší hodnoty index dosahuje na unijní úrovni v přístupu k moci, a to 55 bodů. V Evropské unii muži stále zastávají dvě třetiny míst v parlamentech, vládách či v krajských zastupitelstvech.
Další oblast, kde je nerovnost mezi pohlavími podle indexu nadměrně vysoká, je vzdělání. Badatelé například poukazují, že ženy jsou nadprůměrně zastoupené ve školství, v péči o zdraví či v humanitních vědách. Nejmenší nerovnosti podle indexu panují v přístupu ke zdravotní péči či k financím.
Mezi členskými zeměmi jsou výsledky velmi odlišné. Skóre nad 80 bodů dosahuje jen Švédsko, na 75 bodů pak také Dánsko, Nizozemsko, Francie a Finsko. Hodnocení 56 bodů a méně mají čtyři země na konci žebříčku - Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Řecko.
Česká republika s 56,7 bodu je na 22. místě z 27 hodnocených zemí. „Data ukazují, že genderové nerovnosti se české společnosti daří odstraňovat jen velmi pozvolna,“ uvedl ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR Radan Šafařík.
Spolu s Maďarskem a Polskem patří ČR mezi země, kde index ve srovnání s rokem 2010 vzrostl pouze o zhruba jeden bod. Největší pokrok za poslední desetiletí zaznamenaly Lucembursko, Malta, Itálie a Rakousko.
Nejnižšího hodnocení, pouze 28 bodů, ČR zaznamenala v přístupu k moci. Zemi penalizuje nízký počet žen v parlamentu, ve vládě a v krajských zastupitelstvech, ale také ve vedení vědeckých organizací či sportovních svazů. Poslední místo v unii ČR zaujala při hodnocení přístupu žen k v ekonomickému rozhodování. Nejvyšší hodnocení má v přístupu ke zdravotní péči, kde je také odchylka od unijního hodnocení nejnižší.
EIGE vypracovalo letošní zprávu na základě údajů z roku 2019. Zaměřila se ale i na odlišné dopady epidemie covidu-19 na ženy a muže.
Během epidemie se více snížila naděje dožití u mužů než u žen. To je způsobeno například větším výskytem srdečních nemocí či cukrovky u mužů. Právě tyto nemoci výrazně přispívají ke komplikacím při nákaze koronavirem. Na druhé straně na ženy více dopadly ekonomické a sociální problémy spojené s pandemií. Ženy se také častěji zabývaly neplacenou péčí o nemocné a děti.
