„Je vhodnější použít pro titulní stranu jinou fotografii, protože jde o knihu, která je vystavovaná v muzeích, obchodech a knihkupectvích,“ řekla deníku El País výkonná ředitelka nadace World Press Photo Joumana El Zeinová Khouryová.
Na titulní stránce katalogu se místo Maloletkova snímku objevila fotografie zachycující mladou ženu v Íránu, která navzdory předpisům tamního islámského režimu sedí na veřejnosti v západním oblečení. Loni v prosinci ji pořídil Ahmad Halabísaz.
Zabijte mě, křičela těhotná, když přišla po náletu o dítě. Nezachránili ani ji |
El Zeinová Khouryová řekla, že obě fotografie „dokumentují nespravedlnost“ a „nebezpečí, jakému čelili jejich autoři i zachycené ženy“. Rozhodnutí nezařadit na obálku ročenky snímek těhotné ženy zraněné při ruském dobývání Mariupolu podle El Zeinové Khouryové „je vědomým rozhodnutím prokázat respekt obětem a dát najevo náš hněv kvůli nelidské ztrátě životů“.
Dvaatřicetiletá Iryna Kalininová, kterou loni v březnu na nosítkách potažených červenou dekou s černými puntíky vyfotografoval Maloletka, svým zraněním podlehla krátce poté, co porodila mrtvé dítě.
Marianna není herečka, jak tvrdí Rusko. Žena z Mariupolu porodila holčičku |
Kurátorka World Press Photo Marika Cukrowská listu El País řekla, že rozhodnutí neumisťovat Maloletkův snímek na obálku ročenky padlo brzy po ohlášení letošních vítězů a oba fotografové ho „pochopili a souhlasili s ním“.
Španělská fotoreportérka Sandra Balsellsová podotkla, že by ji zajímalo, zda by takové rozhodnutí přišlo, i kdyby Iryna přežila. Řekla také, že je divné, že porota měla dost odvahy na to, aby snímek z Mariupolu nechala vyhrát, ale pak ho „zneviditelnila“ tím, že souhlasila, aby nebyl na titulní stránce katalogu.
El País připomíná, že už v minulosti se několikrát stalo, že se vítězný snímek World Press Photo neocitl na titulní stránce ročenky. Například v roce 1993 soutěž vyhrála fotografie obětí hladomoru v Somálsku amerického fotografa Jamese Nachtweye.
