Dvaadvacetiletý Alaa Hamoudí pochází ze Sýrie a myslel si, že mu v Řecku začne nový život. Když ve dvanácti letech prchal z rodného Damašku do Libanonu a poté do Turecka, doufal, že se jednoho dne dostane do Německa znovu se setká se svým otcem.
V dubnu roku 2020 přistál krátce po rozbřesku na řeckém ostrově Samos. Se spolucestujícími se od moře plahočil po strmé pobřežní cestě a hledal řeckou policii, kterou chtěl požádat o azyl. To ale podle plánu nedopadlo. Řecká policie ho společně s dalšími 21 uprchlíky vrátila na břeh a posadila do oranžových nafukovacích člunů bez motoru a navigačního zařízení. Čluny odtáhla na širé Egejské moře a nechala vlastnímu osudu.
EU do své pohraniční stráže nabírá posily. Migrační pravidla Evropa hledá |
„Můj mozek přestal fungovat. Nevěděli jsme, co máme dělat. Ocitli jsme se uprostřed moře a všude nás obklopovala voda. Lidé na voru začali plakat. Všichni se rozplakali,“ vzpomíná Hamoudí na své spolucestující, mezi nimiž byla i dvanáctiletá dívka a dva staří muži. „Bylo to tak smutné a beznadějné.“
Na moři uprchlíci strávili asi sedmnáct hodin bez vody, jídla a naděje na záchranu. Během posledních hodin se vor po proudu začal vracet směrem k řeckému ostrovu, což zaznamenal policista na skútru. Přiběhl ke člunu a začal ve vodě tvořit vlny, které měly směr člunu otočit zpátky do moře. „Lidé byli velmi vyděšení, někteří z nás plakali, někteří křičeli,“ vzpomíná Syřan. Nakonec je zachránila turecká pobřežní stráž.
Migranti proudí vyschlou řekou. Řecko postaví plot na celé hranici s Tureckem |
Na vině je Frontex
Nyní, o více než dva roky později, stále v nejistotě v Turecku, žaluje mladý Syřan evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex, která se podle něj na operaci podílela. Za četná údajná porušení, včetně práva na život a práva žádat o azyl, právník Omer Shatz pro Hamoudího žádá 500 tisíc eur odškodného, tedy asi 12,5 milionu korun.
Hamoudí tvrdí, že během dne plavby na obloze zahlédnul červené světlo a slyšel vzdálené letadlo. Podle vyšetřování vedeného organizací Bellingcat soukromé sledovací letadlo pracující pro Frontex dvakrát přeletělo nad žadateli o azyl, kteří zůstali unášeni mořem.
Po letech bojů s národními vládami u soudu se právník domnívá, že nejlepší způsob, jak změnit evropskou migrační politiku, je zaměřit se na agenturu ovládanou EU. „Společným vláknem je Frontex: politika přichází z Bruselu, ne z Říma, ne z Atén,“ říká právník.
Za násilné vracení migrantů může Řecko přijít o peníze z EU, hrozí komisařka |
Frontex se stal evropskou odpovědí na kontrolu hranic poté, co v roce 2015 přišla migrační krize s 1,26 miliony žadateli o azyl. S rozpočtem 754 milionů eur na rok 2022 je tato organizace nejvíce dotovanou agenturou EU. Je to také první a jediná uniformovaná služba unie, jejíž příslušníci mohou nosit ruční zbraně. Frontex však provázejí obvinění ze spoluúčastí na nelegálních přesunech.
Pobřežní stráž je profesionální, tvrdí Řekové
Řecké ministerstvo zahraničních věcí obvinění z nedodržování základních práv trvale odmítá. Ministerstvo uvedlo, že příslušníci řecké pobřežní stráže „po celé měsíce maximalizovali své úsilí, pracovali nepřetržitě, efektivně, s vysokým smyslem pro odpovědnost, dokonalou profesionalitou, vlastenectvím a také s respektem k životu a lidským právům každého člověka“.
Ministerstvo odmítlo všechna tvrzení v Hamoudího případu jako „tendenční obvinění z údajného nezákonného jednání“ a dodalo, že „operační praxe řeckých orgánů nikdy nezahrnovala takovéto zmiňované akce.“
Agentura Frontex uvedla, že se nebude vyjadřovat k probíhajícímu případu. Dodala, že základní práva, včetně dodržování zásady nenavracení, jsou jádrem všech činností agentury a ke všem zprávám o údajném porušování základních práv agentura přistupuje vážně a věnuje se jim.
Migranti mají azyl v Řecku, ale žádají o něj i v Německu. Úřady jsou bezradné |
Zatímco Hamoudího případ postupuje, jeho budoucnost zůstává nejistá. Přestože stále doufá, že se v Německu znovu setká se svým otcem a povede klidný život, zůstává hluboce znepokojen svými vzpomínkami. „Jsem velmi smutný, protože mě hodili do moře. Kdykoli si na to vzpomenu, cítím se velmi smutný. Snažím se zapomenout,“ říká.
„Když Evropská unie říká, že přijímá uprchlíky, proč tedy zavírá dveře?“ ptá se.