Nedávno jste upozornila na to, že současná válka na Ukrajině bude mít zásadní dopad i na region tak vzdálený, jako je Blízký východ. Jak Rusko, tak Ukrajina tam totiž vyvážejí obilí. Můžete popsat, kdo kam a v jakém poměru?
Dohromady se Rusko a Ukrajina podílí na pětadvaceti procentech světové produkce obilí, přičemž Rusko z osmnácti procent a Ukrajina ze sedmi. Devadesát pět procent ukrajinského obilí jde na export a z toho čtyřicet procent na Blízký východ. Tam je největším příjemcem obilovin Egypt, dováží až 85 procent, ovšem většinu z Ruska. Stejně jako Turecko.
I další země mimo Blízký východ, jako je Bangladéš, Nigérie, Ázerbájdžán, Senegal nebo Vietnam, berou primárně od Rusů. Mezi státy, které dovážejí obilí hlavně z Ukrajiny, patří Indonésie, Filipíny, Thajsko, Jižní Korea či Španělsko. Na Blízkém východě je to pak Tunisko, Maroko a Izrael.
Jaký dopad tedy budou mít pravděpodobné výpadky dodávek obilí, ať už z Ukrajiny nebo z Ruska, na situaci v těchto zemích?
V Egyptě se už dřív silně zdražovalo, za poslední rok a půl ceny některých potravin stouply o osmdesát procent. A teď si představte, že nebude k dostání chleba nebo levná mouka. Chudí lidé, kterých je v Egyptě obrovské množství, nebudou mít co jíst.
Lenka Hrabalová Arabistka, íránistka, akademička a novinářka Lenka Hrabalová se zabývá kulturní a environmentální bezpečností regionu Blízkého východu. |
Hlad tlačí lidi k zoufalým krokům, jako jsou revoluce, povstání a války. Mnozí se mohou přidat ke skupinám, které tyto problémy vyřeší za ně. Zároveň z Blízkého východu mizí voda a půda vysychá. Některé státy už si dělají zásoby vody a neohlížejí se na ty, které jsou po proudu řek pod nimi.
Loňský rok byl horký a už tehdy byla v Sýrii potravinová krize. Letošní rok bude taky horký, což odhaduji ze své nedávné návštěvy Íránu. A dva suché roky po sobě? Riziko krize se opravdu ve velkém zvyšuje.
Má zmíněný Egypt možnost dovážet obilí odjinud?
Ano, snaží se vyjednávat, ale celá situace je velmi čerstvá. Zaslechla jsem třeba zmínky o Austrálii, která by mohla výpadky obilí zčásti nahrazovat. Producentské státy však už většinou mají uzavřené smlouvy a mají kam své obilí vyvážet. Je tak otázkou, jak pružně budou umět zareagovat. Problém také je, že ukrajinští zemědělci letos zřejmě nebudou moct ani zasít. U Ruska uvidíme, ale i tak hrozí velký výpadek.
V souvislosti s Ruskem se nabízí i otázka na ropu. Spojené státy už zakázaly její dovoz. Může to mít vliv na Blízký východ s ohledem na to, že sám tento region je významným producentem ropy?
Třeba Írán to může ovlivnit velmi pozitivně. Těží obrovské množství ropy, asi dva miliony barelů denně, a s Ruskem má navíc velmi úzké vztahy. Teď má šanci ho v prodeji ropy nahradit.
Ve Vídni nyní probíhají jednání o obnovení íránské jaderné dohody. Tu íránský režim skutečně potřebuje. Země je ekonomicky na dně, Íránci jsou unavení a frustrovaní. Na jednáních samozřejmě sedí i Rusko, které podmínilo jednání tím, že se současné západní sankce nebudou vztahovat na jeho vztahy s Íránem. Prakticky ho tím strčilo pod vlak.
Jak na to ostatní strany zareagovaly?
Írán sebou cukl, Západ sebou cukl, americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že v žádném případě. Rusko se pokusilo vydírat svět ropou, místo toho však velmi posílila vyjednávací pozice Íránu. Dokonce už proběhlo médii, že Američané přemýšlí, že by s ním mohli o ropě začít jednat.
Když ještě zůstaneme u ropy, jak se může změnit situace u dalšího velkého producenta, a sice Saúdské Arábie?
Američané na Saúdy tlačí, aby začali těžit víc ropy. Korunní princ Muhammad bin Salmán to však zatím odmítá. Víc ropy totiž dělá ropu levnou. Čím méně ropy, tím vyšší cena. A Saúdové potřebují zalepit díry, které jim způsobil covid.
 |
Ekonomická izolace Ruska se zřejmě projeví i na množství ruských turistů v prázdninových destinacích, je to tak?
Ano, v Egyptě či Turecku jsou Rusů tisíce. Obě země přitom už teď mají velké ekonomické problémy. Egypt se horko těžko dostal z covidu a absence turistů tam byla pro mnohé rodiny zničující. Další výpadek už by nemusely zvládnout, obzvlášť v kombinaci s tím, že nebudou mít ani na nejlevnější potraviny. Chleba je na Blízkém východě opravdu zásadní věc. A u Turecka platí totéž. Lira zažívá prudký pád a země je na Rusko v mnoha ohledech ekonomicky vázaná. Spousta lidí velmi zchudne.
Ve chvíli, kdy Rusko plně pocítí všechny uvalené sankce, ať už to bude dřív či později, mohlo by se o pomoc obrátit na Blízký východ? Nebo je ten vzájemný vztah čistě jednosměrný?
Země, se kterými má dobré vztahy, jsou na Rusku závislé. Z Egypta moc pomoci nevysaje, ze Sýrie také ne. Samozřejmě může dál dovážet uran, zlato a diamanty, které se těží v Africe. Ale na ekonomickou pomoc to příliš nevidím.
Když se podíváme, jak blízkovýchodní země na ruskou invazi reagovaly, často se zmiňuje Izrael, který ji od začátku komentuje velmi opatrně s tím, že si chce zachovat dobré vztahy jak s Rusy, tak s Ukrajinci. Vyplatil se mu tento přístup? Izraelský premiér Naftali Bennett jel před pár dny vyjednávat do Moskvy, na rozdíl od lídrů Západu.
Izrael musí mít dobré vztahy s oběma zeměmi. Od Ukrajiny bere zrní a Rusko zase ovládá Sýrii. To, že odmítl Ukrajincům dodávat útočné zbraně, mu ovšem umožnilo nyní vystupovat jako mediátor. Izraelci navíc vyjednávat docela umějí.
Finální nabídka a Putinův duševní stav. Co dělal izraelský premiér v Moskvě |
Podobně je na tom Turecko, které sice Rusku nakonec uzavřelo úžiny Bospor a Dardanely, ale ve čtvrtek hostilo schůzku ukrajinského a ruského ministra zahraničí.
Také mu nic jiného nezbývá než to nějak zvládnout. S oběma zeměmi má dobré vztahy a musí balancovat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se už na začátku nabízel jako prostředník, takže to mu do jisté míry vyšlo.
S Ruskem musí jednat i v otázce syrských Kurdů, na kterých se dopouští akcí, jež by mu bez ruského koukání jinam neprošly. Turecko sice hned ze začátku ruský útok na Ukrajinu odsoudilo, ale dál už se výrazněji nevymezovalo, s výjimkou uzavření Bosporu a Dardanel, na což Rusko nijak ostře nereagovalo. Aspoň pokud vím.
Zřejmě tomu pomohla doložka smlouvy z Montreux, podle níž do Černého moře mohou plout lodě, které tam stabilně kotví, tedy i ty ruské. Nicméně, když se hlasovalo o rezoluci OSN, jež odsoudila ruský vpád na Ukrajinu, jedinou blízkovýchodní zemí, která s ní nesouhlasila, byla Sýrie, což se asi dalo čekat, že?
Ano, syrský režim je na Rusku zcela závislý.
Mimochodem, přežije režim Bašára Asada bez ruské podpory?
Musí si najít jiného spojence, jinak ne. Potenciálním spojencem může být třeba Írán, ale ten má dost svých problémů. Ze Západu vůbec nikdo. Ovšem možnost, že syrský režim padne, zatím jako reálnou nevidím. Pro Rusa je to opravdu důležitý region a oni tak udělají maximum možného pro to, aby si svůj vliv udrželi.
Rezoluce OSNPro text odsuzující vpád Ruska na Ukrajinu hlasovalo 141 zemí. Pět států bylo proti – Rusko, Sýrie, Eritrea, Bělorusko a Severní Korea. Dalších 35 států se zdrželo hlasování, například Arménie, Bangladéš, Čína, Kuba, Írán, Pákistán, Kazachstán, Mongolsko, Mali či Bolívie. Dvanáct států pak vůbec nehlasovalo, třeba Ázerbájdžán, Venezuela, Etiopie, Togo nebo Maroko. |
Dalších pětatřicet zemí se v OSN zdrželo hlasování, mezi nimi třeba Alžírsko či Irák s Íránem. Celkem 141 států však bylo pro tuto rezoluci, včetně mnoha blízkovýchodních. Překvapil vás v tomto ohledu někdo?
Ani ne, z hlavních ruských spojenců tam nebyl nikdo. Blízký východ je stabilně rozdělený na prozápadní a provýchodní. U Libye byla zase přítomná vláda, kterou OSN uznává. Zaráží mě však, že Maroko vůbec nehlasovalo.
Rusko do války na Ukrajině povolalo i skupinu zvanou Vagnerovci, která tam působí na straně maršála Chalífy Haftara. Může tak konflikt na Ukrajině zamíchat kartami i ve vámi zmíněné Libyi?
Nemyslím si. Z tak strategických míst asi Rusové nebudou stahovat tolik jednotek, aby se to projevilo. Libye je pro Rusko velmi důležitým vstupem do Středomoří. Vagnerovci jsou nasazení v půlce Afriky a podle odhadů jich bude do čtyř a půl tisíce. Třeba v Súdánu jich mělo být kolem pěti set, v Mali kolem tisíce, další pak na jihu kontinentu. Určitě jsou místa, kde je Moskva dokáže oželet snáz.
Rusko teď bude nějakou dobu řešit vlastní problémy a jeho vliv coby silného hráče na Blízkém východě zřejmě zeslábne. Mohou díky tomu posílit režimy v zemích, jako je Turecko, Saúdská Arábie nebo Írán? Zvětší se jejich vliv?
Íránu by se opravdu mohlo dařit lépe a Turecko se bude muset mnohem víc provázat s Blízkým východem, aby nahradilo všechno to, co mu Rusko přestane dávat – obilí, palivo, turisty. Pokud to udělá, dá se očekávat, že posílí svůj vliv. Saúdská Arábie se zase může více prosazovat prostřednictvím ropy.
Zelenskyj už třikrát unikl smrti. O atentát se pokusili Vagnerovci i Čečenci |
Bude mít teď Západ v čele se Spojenými státy šanci na tento region, s ohledem na izolaci Ruska, více působit?
To je otázka. Velkým hráčem je Írán, který má prsty v mnoha dalších zemích. Takže pokud by došlo k nějakému zlepšení vztahů s Amerikou, je možnost, že tam Amerika bude více přítomná. Myslím si, že pokud bude Rusko dál tlačit na to, aby proniklo do Středomoří, Západ se mu bude snažit vyrovnat. Záleží však, kolik energie teď bude Rusko mít.
Rusko do války láká i syrské žoldnéře. Mohou mu na Ukrajině skutečně pomoci?
Je žoldák a žoldák. Mohou to být řadoví vojáci, kteří posílí standardní ruskou armádu. Pak tu jsou různé alternativní skupiny, které mají zkušenosti například s guerillovým bojem. A co si budeme povídat, v Sýrii je stále i nemálo hrdlořezů z bývalého Islámského státu. Tyto lidi opravdu nechcete potkat. Na Ukrajině mohou páchat terorismus, nikoliv ve smyslu džihádu, ale ve smyslu brutálních zákroků vůči civilnímu obyvatelstvu.
Rusko totiž dalo Ukrajině ultimátum, že když nepřijme jeho podmínky, ještě přitvrdí. A myslí tím právě i zvýšenou brutalitu vůči lidem. Rusové s tím mají zkušenosti, je to jejich osvědčená taktika. Už to udělali v Sýrii i Čečensku. Syrští žoldnéři jim s tím teď mohou pomoci, zkušenosti na to mají. Na druhou stranu však ze Sýrie či Iráku odešli muži bojovat i za Ukrajinu. Odjely tam třeba kurdské jednotky.
Začátek války vás zastihl v Íránu. Co vám říkali tamní lidé?
Ptali se, jestli chce být Ukrajina součástí Ruska, jestli jsou tam nacisté a co si o nich myslím. U nás jsme sice Sputnik a podobné servery zakázali, ale na Blízkém východě ruská propaganda a ruská média v arabštině i perštině pořád běží.
Mlátí nás na obou stranách. Běženci u hranic živoří v mrazu bez jídla i bot |
Na uprchlickou krizi pak lidé reagovali s rozpaky. Samozřejmě soucítí s Ukrajinou i uprchlíky a ruský útok odsuzují. Zejména v oblastech, které se s konfliktem setkaly v nedávné době. Ale stále častěji se objevují vůči Evropě kritické názory.
Co říkají?
Prý preferujeme bílé uprchlíky před těmi tmavými. A konkrétně visegrádská čtyřka, která nebyla schopná přijmout ani pár lidí tmavé pleti, najednou masově pomáhá. Řeší se tak univerzálnost lidských práv. Často se objevuje srovnání obrázků, kdy na jednom polští vojáci objímají bílé děti z Ukrajiny a na druhém stojí v lese a koukají na děti tmavé pleti, jak leží na zemi ve špíně.
Hodně se teď kritizuje i to, že mnoho států zavádí nějaká opatření pro uprchlíky. Třeba Dánsko v minulosti omezovalo peněžní částky, které u sebe migranti mohli mít, aby dostali azyl a tak podobně. A tyto doložky se s novou uprchlickou krizí ruší. Je to jeden z paradoxů, které na Blízkém východě hodně rezonují.
