„Opravdu k tomu došlo, je to zavřené. Zavřelo se to pro veškerou námořní dopravu, nejen ruským lodím,“ uvedl pro agenturu Reuters istanbulský analytik Yoruk Isik, který se sledováním pohybu na Bosporu zabývá.
Na povolení odplout ze Středozemního do Černého moře nyní čekají nejméně čtyři ruské lodě. Podle tureckého opozičního serveru Ahval by se rozhodnutí mohlo dotknout až šestnácti válečných lodí a ponorek, které nyní Rusko v oblasti má. Některé z nich jsou součástí černomořské flotily, dodává portál.
Turecký ministr Akar v úterý také vyzval všechny strany zapojené do války na Ukrajině, aby respektovaly mezinárodní právo při průchodu úžinami.
Isik dodal, že by se na uzavření průchodu mělo pohlížet jako na „oddechový čas“, který tímto Ankara dává Moskvě proto, aby si Rusové ujasnili svou pozici. Míní, že Turci dělají maximum a zároveň se snaží Rusy neurazit.
Možnost uzavřít spojnici mezi Černým a Středozemním mořem pro cizí válečné lodě v době války nebo vlastního ohrožení dává Turecku konvence z Montreux z roku 1936. Ta omezuje proplouvání válečných lodí úžinami Bospor a Dardanely jen na černomořské státy, nyní se však Turci rozhodli námořní cestu Istanbulem znemožnit i jim.
„Jsme rozhodnutí využít pravomoci, které nám konvence z Montreux dává, abychom zmírnili tuto krizi. Určitě při tom neslevíme z našich národních zájmů, nebudeme však ani přehlížet regionální a světovou rovnováhu. Proto nemůžeme přerušit vztahy, které s Ruskem i Ukrajinou máme,“ pronesl i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ten v pondělí večer hovořil s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Oba politici spolu mluvili o prvním kole diplomatických jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které se konalo na běloruské hranici, avšak zásadní průlom nepřineslo.
 |
Turecko má výborné diplomatické vztahy s oběma zeměmi a opakovaně se nabízelo jako prostředník při vyjednávání. Na ukrajinskou žádost zavřít Bospor Ankara právě s ohledem na přátelství s Moskvou nejdřív reagovala zdrženlivě.
Erdogan odmítl pomoct Ukrajině. Bospor a Dardanely Rusům nezavře |
Poté, co její právníci studovali konvenci z Montreux, nejdříve řekla, že země nemůže bránit ruským válečným lodím v přístupu do Černého moře, protože to prý nedovoluje mezinárodní právo. Jedna z klauzulí totiž zajišťuje, aby se lodě mohly vrátit na svou základnu, v tomto případě v Černém moři.
Navíc Turci detailně studovali, jestli mohou dění na Ukrajině označit za válku. Na konci února však přístup změnili a zavázali se implementovat části mezinárodního paktu a omezit tranzit ruských válečných lodí ze Středozemního do Černého moře.
„Už nejde o pár leteckých útoků. Na Ukrajině je oficiálně válka... Implementujeme úmluvu z Montreux,“ řekl turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu v rozhovoru pro televizní stanici CNN Turk.
Turecko válku označuje za nepřijatelnou, sankce tak jako Západ však nepřijalo. Erdogan zároveň reakci západních zemí kritizoval coby nerozhodnou. K požadavkům Ruska je skeptický, dodává Ahval s tím, že Rusko nabízenou tureckou pomoc s vyjednáváním odmítá a ostře kritizuje vývoz tureckých zbraní na Ukrajinu, kde například turecké bezpilotní letouny Bayraktar nyní likvidují techniku ruské armády.
