Bezletová zóna Co to je?
Bezletová zóna, neboli no-fly zone, je část vzdušného prostoru, ve které je zakázáno létat určitým letadlům. Jsou buď vyhlašovány trvale, nebo dočasně nad určitou oblastí kvůli bezpečnostním důvodům.
Bezletové zóny jsou obvykle zřizovány během konfliktu buď nad územím nepřátelského státu, nebo nad územím, které je třeba chránit před útokem nepřítele. Svou povahou jsou obdobou vzdušného demilitarizovaného pásma.
Ten, kdo bezletovou zónu zřídí, se pak snaží zabránit jejímu potenciálnímu narušení, a to například i za použití vojenské síly. Mezinárodní organizace, v tomto případě NATO, nebo země zapojené do bojů tak přebírají zodpovědnost za hlídání vzdušného prostoru.
Bezletová zóna by nás vtáhla přímo do války s Moskvou, obává se NATO |
Ukrajina Proč chce bezletovou zónu?
Na Ukrajině by se jednalo o způsob, jak ochránit civilní obyvatelstvo před nepřátelským bombardováním, které zasahuje zástavbu ve městech. Ukrajina opakovaně žádá o zřízení bezletové zóny nad svým územím. Prezident Volodymyr Zelenskyj v týdnu uvedl, že pokud Západ nemůže zařídit bezletovou zónu, měl by Ukrajině dát alespoň letadla.
„Pokud nemáte sílu a vůli k uzavření nebe, tak mi dejte letadla. Dejte mi letadla. Pokud nebude nás, nedej bože, pak tu bude Lotyšsko, Litva, Estonsko. Další bude Gruzie, Moldavsko, Polsko. Půjdou až k berlínské zdi,“ varoval Zelenskyj před rozšířením konfliktu s Ruskem do dalších zemí na tiskové konferenci podle serveru Ukrajinska pravda.
Ukrajinský velvyslanec v Praze Yevhen Perebyjnis nedávno uvedl, že právě na obloze mají Rusové převahu. „Letadla potřebujeme. Protože to hlavní nebezpečí na nás číhá z nebe. Tam Rusko opravdu má převahu. I když naši letci jsou velmi úspěšní,“ podotkl Perebyjnis.
Letecký pohled ukazuje obytnou budovu zničenou ostřelováním v osadě Borodyanka v oblasti Kyjeva. (3. března 2022)
NATO Znamenala by bezletová zóna vtažení do války?
Britský premiér Boris Johnson označil ukrajinskou žádost o uzavření nebe za neproveditelnou. „Musím to říci upřímně. Pokud mluvíme o bezletové zóně, tak jsem už i (ukrajinskému prezidentovi) Volodymyru Zelenskému několikrát zopakoval, že důsledkem by bohužel bylo, že by se Británie podílela na sestřelování ruských letadel a zapojila se do přímého boje s Ruskem - to udělat nemůžeme,“ řekl britský premiér.
Šéf Aliance Stoltenberg připomněl, že spojenci proto dál posílají Ukrajině protitankové zbraně, systémy protivzdušné obrany a munici. A stejně tak finanční a humanitární pomoc.
NATO zdvojnásobilo síly na východním křídle. Bezletová zóna není možná |
„Balíky sankcí a posílení východního křídla NATO je to, co dnes potřebujeme a na co se zaměřujeme,“ konstatoval polský premiér Mateusz Morawiecki.
Podle Johnsona je sice NATO obranná aliance, ale to neznamená, že spojenci nemohou svým přátelům (Ukrajině) pomoci. „Neznamená to, že nemají právo na sebeobranu a my jim v té sebeobraně můžeme pomoci a to je to, co děláme,“ dodal.
NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zdvojnásobilo vojenskou přítomnost na svém východním křídle, tedy především v Pobaltí, Polsku a v Rumunsku. Dohromady je tam takřka 20 tisíc vojáků. Vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou spojenci však zatím nechystají. Případné sestřelování ruských letounů by Alianci vtáhlo do přímé války s Ruskem.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvExperti Došlo by k sestřelování ruských letadel?
Howard Stoffer, profesor mezinárodních vztahů na University of New Haven a bývalý úředník ministerstva zahraničí, podle ABC News varoval, že bezletová zóna nad Ukrajinou by pravděpodobně vedla ke konfrontaci mezi americkými a ruskými stíhačkami.
Upozorňuje totiž, že pokud nějaké letadlo vlétne do bezletové zóny, obrana se ho nesnaží jen „vyhnat“, ale rovnou sestřelit. Vyhlášení bezletové zóny nad určitým územím totiž znamená, že musí být vynucována.
„V podstatě by to znamenalo, že by americká armáda sestřelovala ruská letadla,“ řekla v pondělí v rozhovoru pro MSNBC mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „To by rozhodně mohlo situaci vyhrotit. Nejde o něco, co chce prezident udělat. Není to dobrý nápad.“
„Nekončí to tím, že deklarujete ‚tohle je bezletová zóna‘. Musíte ji prosadit,“ řekl magazínu Foreign Policy bývalý generál amerického letectva Philip Breedlove, který sloužil jako vrchní velitel spojeneckých sil NATO v letech 2013 až 2016. Dodal, že ačkoli podporuje výzvy k vytvoření bezletové zóny na Ukrajině, je to velmi vážné rozhodnutí, protože se rovná válce.
„Když vyhlásíte bezletovou zónu, řekněme nad východní Ukrajinou, a letadla koalice nebo NATO tam budou létat, musíme odstranit vše, co může vystřelit do naší bezletové zóny a poškodit naše letadla. To znamená bombardovat radary a raketové systémy na druhé straně hranice. A víte, co to znamená, že? To se rovná válce,“ řekl magazínu.
Pro vytvoření bezletové zóny by bylo potřeba také základny pro tisíce letů. Ty by se musely nacházet na území členských států NATO, které jsou poblíž Ukrajiny. Stephen Wrage, který se touto otázkou zabývá, podle Washington Post také uvedl, že ruské protiletadlové raketové systémy země-vzduch jsou dnes kvalitnější.
Oproti tomu britský poslanec Tobias Ellwood, který předsedá výboru pro obranu, podpořil myšlenku částečné nebo úplné bezletové zóny a vyzval NATO, aby zasáhlo kvůli úmrtím civilistů a údajným válečným zločinům.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvDříve Byly bezletové zóny v minulosti?
Dvě bezletové zóny byly zřízeny po první válce v Perském zálivu v roce 1991 v Iráku. Tam je spravovaly USA společně s koaličními partnery, aby zabránili útokům proti některým etnickým a náboženským skupinám. Stalo se tak bez podpory OSN.
V roce 1992 během balkánského konfliktu schválila OSN rezoluci, která zakázala nepovolené vojenské lety v bosenském vzdušném prostoru. Rada bezpečnosti OSN také schválila bezletovou zónu jako součást vojenské intervence v Libyi v roce 2011. V minulosti se například debatovalo o vyhlášení bezletové zóny v Sýrii během krvavé války v roce 2013. K vyhlášení nakonec nedošlo.
Bezletové zóny se běžně vyhlašují nad významnými budovami. Například v Česku jsou trvale bezletové zóny kolem Pražského hradu či jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Zákaz v zemi určuje Úřad pro civilní letectví.
Například v roce 2015 ale nad Pražským hradem proletěly dva armádní letouny JAS-39 Gripen. Bezletová zóna se tak stíhačkám otevřela poprvé nejméně po jedenácti letech.
