Bojový letoun Tornado britského letectva na archivním snímku

Bojový letoun Tornado britského letectva na archivním snímku | foto: AP

Bezletové zóny mají omezený účinek, napovídá příklad Bosny a Iráku

  • 1
Více než měsíc poté, co se libyjský diktátor Muammar Kaddáfí rozhodl utopit povstání proti své vládě v krvi, se mezinárodní společenství usneslo na zřízení bezletové zóny nad Libyí. Opatření by Kaddáfímu mělo zabránit v represáliích, pohled do minulosti ale napovídá, že jeho účinek je značně nejistý.

Po zavedení bezletové zóny volala již delší čas povstalecká Národní rada sídlící v Benghází. Na mezinárodní scéně za ní výrazně lobbovala Francie a Británie. Americká diplomacie se k akci zpočátku stavěla zdrženlivě. Pentagon si dobře uvědomoval, že zavedení zóny nutně znamená zničení libyjské protivzdušné obrany.

Jejich zdráhání se není co divit. Ve chvíli, kdy se Američané stále vojensky angažují v Afghánistánu a Iráku, se jim pochopitelně nechce zabřednout do konfliktu v další muslimské zemi. Ostrou změnu jejich názoru v předvečer hlasování zřejmě ovlivnily dva faktory: výzva k akci ze strany Arabské ligy a možnost, že Kaddáfí bude příjmy z ropy opět financovat nestabilitu v regionu.

Libyjská krize

Otázkou zůstává, zda zavedení zón zabrání Kaddáfího režimu v pozemních útocích na povstalce, protože režimní síly drtí odpor především tanky a dělostřelectvem. A o účinnosti bezletové zóny panují důvodné pochyby také kvůli případům z nedávné minulosti.

Dvě zóny nad Irákem

V roce 1991 zavedly USA bezletové zóny nad severem a jihem Iráku po masakrech kurdského a šíitského obyvatelstva. Jejich vznik nebyl iniciován rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

USA a Británie je ale obhajovaly podpisem rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 688 z 5. dubna 1991, ve které se Irák zavázal zastavit represe proti civilnímu obyvatelstvu. Zóny přestaly existovat na začátku války v Iráku v březnu 2003, oficiálně byly zrušeny po pádu režimu Saddáma Husajna 9. dubna 2003.

Bezletová zóna nad severem Iráku měřila asi 49 tisíc čtverečních kilometrů, zahrnovala většinu iráckého Kurdistánu a začínala zhruba 30 kilometrů jižně od Mosulu. Zónu chránila letadla USA, Británie a Francie ze základny Incirlik v jihovýchodním Turecku. Francie se z operace stáhla v prosinci 1998.

Bezletová zónu v Iráku jižně od 32. rovnoběžky měřila asi 140 tisíc čtverečních kilometrů a zahrnovala města jako Basra a Nadžaf. Zónu chránila letadla USA, Británie a Francie z leteckých základen v Saúdské Arábii a Kuvajtu. Francie se z operace stáhla v prosinci 1998.

Zóny byly podle odborníků relativně úspěšné, bylo zaznamenáno jen málo násilných pokusů o jejich porušení, pozemní útoky režimu prezidenta Saddáma Husajna proti šíitům na jihu země ale pokračovaly.

Zapomenutý Dárfúr

Často se připomíná, že bezletovou zónu mezinárodní společenství nezavedlo v západosúdánském Dárfúru, kde byli od února 2003 povstalci bombardováni súdánskou armádou (do 2008 zde zahynulo na 300 tisíc lidí). Důvodem byla zejména velikost území. Dárfúr je přitom 3,5krát menší než Libye.

Zóny též ukázaly na další možné riziko: v dubnu 1994 dva americké stíhací letouny F-15 omylem sestřelily dva vrtulníky americké armády UH-60 Blackhawk v bezletové zóně na severu Iráku (zahynulo 26 lidí).

Nebeské hlídky nad Bosnou masakrům nezabránily

Po rozpadu Jugoslávie vyhlásila 9. října 1992 RB OSN bezletovou zónu nad válkou zmítanou Bosnou a Hercegovinou. Dokument však neposkytoval oprávnění k leteckému hlídkování mezinárodních sil ani k sestřelení pilota porušujícího zákaz.

Aby ukončila soustavné nerespektování zákazu vojenských letů, přijala 31. března 1993 Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 816 o operaci Odepřený let. Autorizovala v ní použití síly v případě, že bude zóna porušena vojenskými letadly bojujících stran.

V souvislosti s rezolucí zahájila bojová letadla NATO hlídkové lety nad Bosnou, což byla první akce mimo hranice NATO v historii aliance. Zóna byla zrušena po ukončení války v Bosně na podzim 1995, do konce operace uskutečnila NATO 100 420 letů.

Během fungování zóny uskutečnila NATO také první vojenský zásah za 45 let své existence, když americké stíhačky F-16 sestřelily 28. února 1994 šest bojových letadel bosenských Srbů, která porušila bezletovou zónu.

Podle NATO zóna svůj účel splnila, když zabránila použití vzdušných sil v zemi. Kritici ale dodávají, že nezabránila některým násilným pozemním činům, například masakru ve Srebrenici, při kterém v červenci 1995 bosenskosrbské jednotky zabily podle odhadů až 8000 Muslimů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video