Čtvrtek 28. září 2023, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 28. září 2023 Den české státnosti

Bezletové zóny mají omezený účinek, napovídá příklad Bosny a Iráku

  14:45
Více než měsíc poté, co se libyjský diktátor Muammar Kaddáfí rozhodl utopit povstání proti své vládě v krvi, se mezinárodní společenství usneslo na zřízení bezletové zóny nad Libyí. Opatření by Kaddáfímu mělo zabránit v represáliích, pohled do minulosti ale napovídá, že jeho účinek je značně nejistý.

Bojový letoun Tornado britského letectva na archivním snímku | foto: AP

Po zavedení bezletové zóny volala již delší čas povstalecká Národní rada sídlící v Benghází. Na mezinárodní scéně za ní výrazně lobbovala Francie a Británie. Americká diplomacie se k akci zpočátku stavěla zdrženlivě. Pentagon si dobře uvědomoval, že zavedení zóny nutně znamená zničení libyjské protivzdušné obrany.

Jejich zdráhání se není co divit. Ve chvíli, kdy se Američané stále vojensky angažují v Afghánistánu a Iráku, se jim pochopitelně nechce zabřednout do konfliktu v další muslimské zemi. Ostrou změnu jejich názoru v předvečer hlasování zřejmě ovlivnily dva faktory: výzva k akci ze strany Arabské ligy a možnost, že Kaddáfí bude příjmy z ropy opět financovat nestabilitu v regionu.

Libyjská krize

Otázkou zůstává, zda zavedení zón zabrání Kaddáfího režimu v pozemních útocích na povstalce, protože režimní síly drtí odpor především tanky a dělostřelectvem. A o účinnosti bezletové zóny panují důvodné pochyby také kvůli případům z nedávné minulosti.

Dvě zóny nad Irákem

V roce 1991 zavedly USA bezletové zóny nad severem a jihem Iráku po masakrech kurdského a šíitského obyvatelstva. Jejich vznik nebyl iniciován rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

USA a Británie je ale obhajovaly podpisem rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 688 z 5. dubna 1991, ve které se Irák zavázal zastavit represe proti civilnímu obyvatelstvu. Zóny přestaly existovat na začátku války v Iráku v březnu 2003, oficiálně byly zrušeny po pádu režimu Saddáma Husajna 9. dubna 2003.

Bezletová zóna nad severem Iráku měřila asi 49 tisíc čtverečních kilometrů, zahrnovala většinu iráckého Kurdistánu a začínala zhruba 30 kilometrů jižně od Mosulu. Zónu chránila letadla USA, Británie a Francie ze základny Incirlik v jihovýchodním Turecku. Francie se z operace stáhla v prosinci 1998.

Bezletová zónu v Iráku jižně od 32. rovnoběžky měřila asi 140 tisíc čtverečních kilometrů a zahrnovala města jako Basra a Nadžaf. Zónu chránila letadla USA, Británie a Francie z leteckých základen v Saúdské Arábii a Kuvajtu. Francie se z operace stáhla v prosinci 1998.

Zóny byly podle odborníků relativně úspěšné, bylo zaznamenáno jen málo násilných pokusů o jejich porušení, pozemní útoky režimu prezidenta Saddáma Husajna proti šíitům na jihu země ale pokračovaly.

Zapomenutý Dárfúr

Často se připomíná, že bezletovou zónu mezinárodní společenství nezavedlo v západosúdánském Dárfúru, kde byli od února 2003 povstalci bombardováni súdánskou armádou (do 2008 zde zahynulo na 300 tisíc lidí). Důvodem byla zejména velikost území. Dárfúr je přitom 3,5krát menší než Libye.

Zóny též ukázaly na další možné riziko: v dubnu 1994 dva americké stíhací letouny F-15 omylem sestřelily dva vrtulníky americké armády UH-60 Blackhawk v bezletové zóně na severu Iráku (zahynulo 26 lidí).

Nebeské hlídky nad Bosnou masakrům nezabránily

Po rozpadu Jugoslávie vyhlásila 9. října 1992 RB OSN bezletovou zónu nad válkou zmítanou Bosnou a Hercegovinou. Dokument však neposkytoval oprávnění k leteckému hlídkování mezinárodních sil ani k sestřelení pilota porušujícího zákaz.

Aby ukončila soustavné nerespektování zákazu vojenských letů, přijala 31. března 1993 Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 816 o operaci Odepřený let. Autorizovala v ní použití síly v případě, že bude zóna porušena vojenskými letadly bojujících stran.

V souvislosti s rezolucí zahájila bojová letadla NATO hlídkové lety nad Bosnou, což byla první akce mimo hranice NATO v historii aliance. Zóna byla zrušena po ukončení války v Bosně na podzim 1995, do konce operace uskutečnila NATO 100 420 letů.

Během fungování zóny uskutečnila NATO také první vojenský zásah za 45 let své existence, když americké stíhačky F-16 sestřelily 28. února 1994 šest bojových letadel bosenských Srbů, která porušila bezletovou zónu.

Podle NATO zóna svůj účel splnila, když zabránila použití vzdušných sil v zemi. Kritici ale dodávají, že nezabránila některým násilným pozemním činům, například masakru ve Srebrenici, při kterém v červenci 1995 bosenskosrbské jednotky zabily podle odhadů až 8000 Muslimů.

Autoři: ,

Mužík: Fico je levicový pragmatik. Jednal i s Obamou a z NATO či EU nevystoupí

  • Nejčtenější

Z oběšené partyzánky udělal Stalin mučednici. Ale možná ji udali Rusové

Seriál Přestože zemřela před více než osmdesáti lety, její jméno zná v Rusku dodnes každý. Řeč je o sovětské partyzánce Zoje...

Vranskou podřízli, nejspíš rotmistr Pěkný s milenkou, zjistilo nové šetření

Případ vraždy Otýlie Vranské, jejíž rozřezané tělo bylo nalezeno ve dvou kufrech ve vlacích, ze září 1933 je po letech...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Thriller s obilím eskaluje. Zbraně už vám nedáme, vzkazuje Polsko Ukrajině

Diplomatické přestřelky kvůli embargu na obilí značně vyhrotily vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. A premiérovi Mateuszi...

Země se pohnula, vzala s sebou švédskou dálnici s auty i okolními budovami

Sesuv půdy způsobil v noci na dnešek v západním Švédsku nedaleko Göteborgu na důležitém silničním tahu do Norska...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Větroplavec skočil z letadla, křídlo mu useklo hlavu. Pilota soudí za zabití

Skok nad jihofrancouzským venkovem Nicholasi Galymu nevyšel. Chtěl si užít dlouhý let ve wingsuit kombinéze, ale hned...

Solární panely odcházejí překvapivě rychle a záruky nefungují, říká expert

Premium Solární boom může za pár let přinést majitelům fotovoltaických elektráren nepříjemné překvapení. Životnost solárních...

Při výchově sourozenců nejde být úplně spravedlivý, vysvětluje psycholožka

Premium Do pracovny za ní chodí rodiče, kteří tápají ve výchově ratolestí, řeší komplikované vztahy sourozenců či výchovu...

Jsme firma na zážitky. Ředitel Sparty Křivda o Priskem i novém stadionu

Premium Dodnes ho zabolí nohy, když si vzpomene, jak hrála Sparta naposledy v Edenu. V loňském derby dostala takovou...

Podivín s vizáží Sandokana, popisují střelce z Bratislavy. Policii volali už dřív

Obyvatelé bratislavské části Dúbravka popsali, jak se podle nich odehrála noční střelba. „Když jsem přišel domů, slyšel...

KOMENTÁŘ: Průzkum vesmíru zrychlil, již brzo budeme multiplanetární civilizací

Premium Máme my to ale štěstí. Vždycky, když pozapomeneme, že na věci je potřeba dívat se z náležitého odstupu a s nadhledem,...

Kdo byl Gambrinus a kdy se do piva přidal chmel? Belgie otevřela pivní muzeum

Kolik druhů piv můžete v Belgii ochutnat? Jaké jsou pro ně typické sklenice? A co je vlastně na belgické pivní kultuře...

Úpadek ministra Lavrova. Jak kdysi titán diplomacie spěje k potupnému konci

Premium Doby, kdy se Sergej Lavrov mohl cítit jako vážený a respektovaný člen světové diplomatické komunity, jsou pryč. Odešly...

Já vím své, říká modelka Taťána Kuchařová k třetí svatbě Brzobohatého

Taťána Kuchařová (35) zavzpomínala na své dětství i dospívání v Opočně a popsala své aktuální plány do budoucna....

Jiří Paroubek se potřetí oženil, expremiér si vzal bývalou poslankyni ČSSD

Po opožděné páteční oslavě svých 71. narozenin se bývalý premiér Jiří Paroubek o víkendu oženil, tentokrát už potřetí....

Solární panely odcházejí překvapivě rychle a záruky nefungují, říká expert

Premium Solární boom může za pár let přinést majitelům fotovoltaických elektráren nepříjemné překvapení. Životnost solárních...

Žiju se ženou, přiznala farářka ze StarDance Martina Viktorie Kopecká

Farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká (37), která zaujala televizní diváky v soutěži...

Toxická laguna v Rumunsku pohlcuje vše živé. Katastrofa není daleko

V té krajině není nic lidského, a nebýt věže kostela, která ční z bahnité hmoty, ani by tu nic přítomnost člověka...