Lídři EU jednají o plynu z USA i embargu proti Rusku. Připojil se i Zelenskyj

V Bruselu skončilo jednání lídrů zemí EU s prezidentem Spojených států Joem Bidenem. Nyní summit začíná jednat o pomoci Ukrajině bránící se už měsíc ruské invazi nebo o dalších sankcích proti Moskvě. K účastníkům summitu se připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj,“ uvedl mluvčí šéfa unijních summitů Charlesa Michela. Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Obě strany také poskytnou další humanitární pomoc napadené Ukrajině a budou dodávat více potravin oblastem světa, které jsou kvůli ruské invazi ohroženy jejich nedostatkem. Shodli se na tom v Bruselu americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení po Bidenově jednání s evropskými lídry.

Šéf Bílého domu a von der Leyenová zdůraznili, že obě strany poskytnou další humanitární pomoc Ukrajině i lidem prchajícím před válkou. Novou americkou podporu vyčíslili na miliardu dolarů (22,5 miliardy korun), zatímco ta evropská dosáhne 550 milionů eur (13,5 miliardy korun). USA a EU budou podle nich koordinovat přijímání uprchlíků, z nichž část zamíří i za oceán.

Obě strany se podle textu také zasadí o to, aby Rusko nemohlo obcházet sankce, které proti režimu prezidenta Vladimira Putina od začátku války koordinovaně zavádějí.

„Jednotně odsuzujeme neospravedlnitelnou a nevyprovokovanou ruskou agresivní válku na Ukrajině. Stojíme solidárně za ukrajinským lidem, který odvážně brání svou vlast a vyzýváme Rusko, aby ukončilo brutální útok na svého souseda,“ shodli se lídři v prohlášení přijatém po zhruba devadesátiminutové Bidenově debatě s prezidenty a premiéry unijních zemí.

Konec závislosti na Rusku

Joe Biden s evropskými politiky mluvil také o možnostech, jak se EU bude moci zbavit závislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. List The Financial Times napsal, že Washington dokončuje plán ohledně dodávek dalších až 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do Evropy do konce letošního roku.

Evropská unie se chce podílet na obnově demokratické Ukrajiny, která opakovaně dává najevo zájem o vstup do unie, a plánuje založit fond solidarity s touto zemí.

Sedmadvacítka usiluje o to, aby ještě během letoška omezila dovoz ruského plynu o dvě třetiny. Tento měsíc rozhodla, že 50 miliard kubíků zemního plynu z Ruska nahradí surovinou z jiných zdrojů. Loni Spojené státy dodaly do EU 22 miliard metrů krychlových.

Vrcholná schůzka prezidentů a premiérů zemí Evropské unie začala jednáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou.  Summit Evropské unie zvolil Charlese Michela předsedou Evropské rady na další dva a půl roku. Unijní vrcholné schůzky tak povede do listopadu 2024.

Americký prezident Joe Biden, který se stejně jako lídři Francie, Německa či Itálie zdržel na summitu ekonomicky vyspělých zemí G7 v bruselské centrále Severoatlantické aliance, se k unijnímu zasedání připojil později večer.

Unie si od Washingtonu slibuje další dodávky zkapalněného zemního plynu, který má částečně nahradit dodávky ruského plynu. Diplomaté však neočekávají, že se vůdci sedmadvacítky shodnou na embargu na dovoz ruské ropy navrhovaném pobaltskými státy a Polskem. 

Některé unijní země v čele s Německem s ohledem na vlastní hospodářství odmítají volání Polska a pobaltských států po embargu na dovoz ruské ropy nebo plynu. Řada evropských lídrů před jednáním připouštěla další přitvrzení sankcí až v případě, že k tomu Rusko dá nový důvod.

Dohoda je na dosah. USA pomůžou Evropě snížit závislost na ruském plynu

S ohledem na narůstající ceny energií a energetickou závislost na Rusku, vyzvali představitelé G7 země těžící ropu a zemní plyn, aby jednali zodpovědně a zvýšili dodávky na mezinárodní trhy. Klíčovou roli v tom podle nich hraje Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Prohlásili také, že se vyhnou zákazu vývozu potravin, a naléhali na ostatní státy, aby učinily totéž.

Setkání NATO

Summitový den v belgické metropoli zahájila dopolední setkání šéfů třicítky členských zemí NATO. Ti by se podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga měli shodnout na dalším posilování východního křídla Aliance včetně vytvoření mezinárodních bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. 

Očekává se i příslib další vojenské pomoci Ukrajině včetně ochranných prostředků proti chemickému útoku, z jehož plánování Biden Moskvu podezírá.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že Severoatlantická aliance hledá jakékoliv argumenty, aby ospravedlnila nebezpečné a destabilizující posilování sil na východním křídle. „Členské země aliance předvedly absolutní loajalitu k Washingtonu a připravenost plnit jeho pokyny ohledně naprostého omezování Ruska. Rozhodnutí dále pokračovat v poskytování politické a praktické podpory kyjevskému režimu potvrzují zájem aliance na pokračování bojových operací,“ řekla k summitu NATO.

Většina členů NATO se stále nechce angažovat přímo na Ukrajině v obavách z rozpoutání celosvětového konfliktu, proto nejspíš zůstane nevyslyšeno ukrajinské volání po zřízení bezletové zóny či poskytnutí letadel nebo polský plán na vyslání mírové mise.

Rusko se nezastaví, varoval Zelenskyj lídry NATO. Ti pošlou další zbraně

V listopadu se bude v Indonésii konat summit zástupců členských zemí G20 a Moskva už oznámila, že se ho ruský prezident Vladimir Putin hodlá zúčastnit. Polsko navrhuje mu ukončit členství ve skupině. Vyhození Ruska ale zřejmě nebude jednoduché, země už se navíc zastala Čína.