Snížené vylučování skleníkových plynů přičítá studie, kterou zveřejnil list The Los Angeles Times, dodržování montrealského protokolu. Ten zakazuje vypouštění freonů, které vytvářejí skleníkový efekt a ohrožují existenci ozonové vrstvy. Ta chrání pozemský život před dopadem tvrdého ultrafialového záření.
Před několika lety se objevily zprávy, že se tato vrstva nad některými částmi Země ztenčuje. Někde dokonce zcela mizí.
Méně je i zplodin
Podle studie NASA se snížilo i vypouštění metanu, kysličníku uhličitého a sazí. Tyto látky vznikají hlavně spalováním fosilních paliv, například ropy a uhlí. Ve velkém měřítku tyto zplodiny produkují automobily a elektrárny.
Vědci varovali, že skleníkové plyny zvýší globální teplotu, což povede k tání ledovců a k zatopení přímořských oblastí. Ještě větší nebezpečí podle nich spočívá v klimatických změnách, které mohou proměnit rozsáhlé oblasti ve vyprahlé pustiny.
Ledovec Vatnajökull pomalu odtává
Slova amerických badatelů potvrzuje i islandský badatel Helgi Björnsson. Ten tvrdí, že oteplování planety ohrožuje největší evropský ledovec mimo polární oblasti na Islandu. Ten by, pokud se naplní nejhorší scénář postupu oteplování zemského klimatu, mohl podle vědce z Islandské univerzity do konce století úplně roztát.
Experi OSN přitom očekávají do roku 2100 vzrůst teploty až o 5,6 stupně Celsia.
Ledovec Vatnajökull na jihovýchodě Islandu pokrývá osm procent plochy tohoto ostrova. Mocnost jeho ledu je v průměru 400 metrů, dosahuje ale až jednoho kilometru. Vatnajökull o rozloze 8300 kilometrů čtverečních je největším ledovcem v Evropě.
Podle Björnssonových údajů Vatnajökull taje od třicátých let dvacátého století. Postup jeho rozpouštění urychlila podzemní sopečná aktivita v roce 1996. Od té doby ubývá z masy ledovce v průměru jeden metr ročně.
