„Toto ocenění je podporou boje demokratických sil ve prospěch demokratické Venezuely a proti Madurovu režimu,“ uvedl na Twitteru Verhofstadt. Právě jeho liberální frakce ALDE navrhla společně s Evropskou lidovou stranou, která je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu, venezuelskou opozici na zisk prestižního ocenění.
Právnička: Maduro zfanatizoval zbídačené lidi jak sekta, ale blíží se zlom |
Mezinárodní společenství Verhofstadt vyzval, aby se připojila k jeho frakci v boji za svobodu venezuelského lidu.
Na plenární schůzi Evropského parlamentu ve Štrasburku pak informaci oficiálně oznámil jeho předseda Antonio Tajani. „Nemůžeme zavírat oči před pošlapáváním demokracie a základních lidských svobod,“ uvedl předseda parlamentu Tajani. Venezuelské Národní shromáždění je podle něj „jediným demokraticky zvoleným parlamentem“ ve Venezuele.
Režim v jihoamerické zemi pak označil za „totalitní“ a hospodářskou situaci za „humanitární krizi“. Proti výběru vítěze se během Tajaniho řeči ozval protest z řad krajně levicových poslanců, předseda Evropského parlamentu je ale vyzval, aby respektovali rozhodnutí většiny.
„Máte naši podporu!!!“ napsala na Twitteru také česká europoslankyně Dita Charanzová. „Se stoupenci venezuelské demokracie jsem v úzkém kontaktu a vím, že je informace o udělení ceny velmi těší,“ uvedla v tiskovém prohlášení.
Gratuluji venezuelské opozici a politickým vězňům k získání #SakharovPrize Máte naši podporu!!!
Úctu obětem protivládních protestů ve Venezuele vyjádřila její kolegyně Martina Dlabajová. „Gratuluji! I když jistě by raději (členové venezuelské opozice) uvítali samotné změny v zemi,“ napsal i europoslanec Pavel Telička.
Venezuelou zmítá dlouhodobá hospodářská i politická krize. Prezident Nicolás Maduro se snaží udržet moc navzdory odporu parlamentu, který ovládá opozice. Režim si proto vytvořil vlastní orgán s názvem Ústavodárné shromáždění, jehož legitimitu například Evropská unie a USA neuznaly.
Shromáždění si přivlastnilo v polovině září s pomocí ústavního soudu, který rovněž podporuje Madura, zákonodárnou pravomoc. V regionálních volbách zvolení guvernéři také museli přísahat poslušnost Ústavodárnému shromáždění.
Ačkoliv to už předem opozice odmítala, čtyři z pěti nových opozičních guvernérů přísahu složili. Dvě velké strany opoziční koalice označily přísahu čtyř guvernérů za zradu.
Letos od dubna do léta se ve Venezuele téměř denně konaly demonstrace za obnovení demokracie a ústavního pořádku. Vláda protesty násilně potlačovala, při střetech zemřelo nejméně 127 lidí. Protesty vypukly poté, co ústavní soud rozhodl, že převezme pravomoci parlamentu.
Venezuelané se připojí k Su Ťij, Mandelovi či Dubčekovi
Do užšího výběru kandidátů na Sacharovovu cenu se venezuelská demokratická opozice dostala již v roce 2015. Opozici reprezentují mimo jiné šéf venezuelského parlamentu Julio Borges a všichni političtí vězni, z nichž nejznámější jsou Leopoldo López, Antonio Ledezma, Daniel Ceballos či Yon Goicoechea. Tehdy ale ocenění získal saúdskoarabský bloger Raíf Badáví.
Kromě venezuelské opozice byli letos mezi finalisty také guatemalská bojovnice za lidská práva Aura Lolita Chávezová a vězněný švédsko-eritrejský novinář a spisovatel Dawit Isaak.
Sacharovovu cenu Evropský parlament uděluje od roku 1988 jako výraz ocenění za podporu lidských práv a základních svobod. Její udělení je spojeno s finanční odměnou ve výši 50 tisíc eur (asi 1,3 milionu Kč).
Mezi laureáty patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostaly aktivistky irácké komunity jezídů Nadja Muradová a Lamíja Adži Bašárová.
Zástupci venezuelské opozice by si měli Sacharovovu cenu převzít při slavnostní ceremonii ve Štrasburku, která se uskuteční 13. prosince.
