Na východní Ukrajině zatím trvá příměří. Jaký bude podle vás další vývoj? Co chystá ruský prezident Vladimir Putin?
Doufám, že příměří skutečně vydrží. To, co se bude dít na Ukrajině, záleží jen na jediném člověku. Víme, kdo to je, ale nevíme, jaké jsou jeho úmysly. Zda ho uspokojí obsazení další části Ukrajiny, nebo zda má ještě ambicióznější plány.
Nevíme, nakolik bylo příměří pouze taktickým krokem, aby se Rusku vyhnula rozhodnutí summitu NATO a další kolo unijních sankcí, a nakolik je to důsledek úvah, že by za dobytí východní a jižní Ukrajiny musela být zaplacena příliš vysoká cena. Musíme věřit, že zvítězí zdravý rozum.
Rázný politikNarodil se roku 1963 v polské Bydhošti. V červnu 1981 odjel studovat do Británie a tam později dostal azyl. Studoval filozofii, politologii a ekonomii na Oxfordu. V 90. letech byl náměstkem polského ministra obrany a později i náměstkem ministra zahraničí. Z politiky načas odešel, když mezi lety 2002–2005 řídil konzervativní think-tank American Enterprise Institute. Po návratu byl zvolen senátorem a posléze se stal polským ministrem obrany. Od roku 2007 je ministrem zahraničí. Jedenapadesátiletý Sikorski je znám tím, že otevřeně a tvrdě kritizuje Rusko za jeho postup na Ukrajině. Z dřívějšího pevného spojence USA a euroskeptika se změnil v zastánce EU, Evropa se podle něj má postarat sama o sebe. |
Je podle vás možné, že na východní Ukrajině vznikne pod patronátem Ruska útvar, který je podobný moldavskému Podněstří nebo gruzínské Jižní Osetii?
Myslím, že je to pravděpodobné. Ukrajina dosáhne kontroly nad tímto územím velice obtížně. Stojíme proto na počátku „zamrzlého konfliktu“, který se, jak víme ze zkušeností, řeší velice těžce.
Můžeme po ruských krocích na Ukrajině Putinovi ještě věřit?
To, co Rusko udělalo, je porušení celé řady mezinárodních dohod. Od Budapešťského memoranda (USA, Rusko a Velká Británie v něm garantovaly územní celistvost Ukrajiny – pozn. red.) přes Vídeňské dohody až po zásady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy.
Není v našem zájmu, aby v Evropě znovu zavládlo právo silnějšího. I my sami jsme se často stali oběťmi takového přístupu. Všechny mezinárodní instituce, jichž je Rusko součástí, stojí na předpokladu, že jejich členské státy chtějí mír a dodržují své závazky. To, co se děje, způsobilo, že se víra evropských zemí v dodržování uzavřených smluv drasticky snížila. Obnova důvěry k Rusku bude trvat velice dlouho.
Mnozí Češi však to, co se děje na východě Ukrajiny, nechápou. Někteří dokonce fandí Rusku. Co byste na to řekl?
Polsko, Česko a Slovensko zažily v nedávné minulosti nátlak ze strany svých mocnějších sousedů a byly jimi připraveny o části svého území. A to pod tou samou záminkou (jako Ukrajina – pozn. red.) – tedy ochrany zájmů národnostní menšiny, která měla být údajně ohrožena.
Byla odpověď Aliance na ruskou agresi proti Ukrajině dostačující?
To, na čem se Aliance dohodla, je teprve počátek. Mělo se to však udělat už před patnácti lety. Teprve pod tlakem událostí začíná NATO vyrovnávat úroveň bezpečnosti na území svých členských států. Doufám, že není příliš pozdě.
Jaké by měly být další kroky Evropské unie vůči Rusku?
My jsme pro spolupráci s Ruskem, pokud ovšem ono chce spolupracovat a chovat se podle přijatých zásad soužití mezi národy. Byla to polská vláda, která se pokoušela dosáhnout usmíření s Ruskem, vytvořili jsme komisi, která se zabývala složitými otázkami naší společné historie, zavedli jsme malý pohraniční styk s Kaliningradskou oblastí, prezident Putin byl první hlavou Ruska, která navštívila Katyň, církve vydaly velice důležité společné prohlášení.
Věřili jsme, že se nám podaří dosáhnout podobného usmíření, jakého jsme dosáhli s Německem. Ale ve chvíli, kdy Rusko anektuje území sousedního státu, tak se lze těžko tvářit, že se nic nestalo. Všichni samozřejmě neseme ekonomické důsledky toho, co se stalo. Sankce jsou však vždy dvousečnou zbraní. Ale my Poláci jsme přesvědčeni, že pokud bychom nereagovali vůbec, bylo by to ještě horší.
Česko, Slovensko i Maďarsko se staví proti dalším sankcím vůči Rusku. Jsou přitom spolu s Polskem členy visegrádské čtyřky. Má takový Visegrád smysl?
My také nejsme sankcemi nadšeni, protože jsou, jak jsem řekl, dvousečnou zbraní, a je tu i otázka jejich účinnosti. Nevyčítáme jiným zemím, že se nechovají stejně jako Polsko, protože prostě mají jiné zájmy. Visegrád má smysl v tom, že koordinujeme naše stanoviska v těch věcech, kde máme podobné zájmy, a takových bude vždy dost. A krom toho jsme si dnes blíž než kdykoli dříve.
Objevila se zpráva, že by Polsko mohlo dodat Ukrajině zbraně. Je to pravda?
Polsko dementovalo informaci, že by na summitu NATO bylo dosaženo dohody o dodávkách zbraní Ukrajině. Na druhé straně je to země, proti níž nebylo vyhlášeno žádné embargo, neplatí tu žádná omezení obchodu. Takže normální obchod, včetně prodeje zbraní, je možný.
Krize na UkrajiněPŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní BARROSO: Putin hrozil obsazením Kyjeva ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko NOVORUSKO: Putin uvažuje o novém státu POROŠENKO: Rusové vpadli na Ukrajinu MINSK: Putin a Porošenko usedli k jednacímu stolu PARAGÁNI: Ukrajinci zadrželi ruské výsadkáře FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy nahradili Ukrajinci VÁLKA NA PULTECH: Rusko zakázalo dovoz potravin ze Západu |
Ukrajinská krize, která začala letos na jaře...
Tady vás hned zastavím. Ukrajinská krize nezačala letos na jaře, ale už před rokem, v srpnu, kdy bylo vyhlášeno ruské embargo na dovoz ukrajinského zboží, což byla forma nátlaku, aby země nepodepsala dohodu o přistoupení k Evropské unii.
Dobře, dokončím svoji otázku, není Ukrajina jen místem, kde proti sobě stojí Rusko s USA a Evropská unie jen přihlíží?
Ne, tak to není. V tomto konfliktu jde o to, zda se Ukrajina bude řídit evropskými pravidly, zda má dostat šanci, aby se mohla stát evropskou demokracií, nebo ne, jak chce Rusko. To je podle mého názoru základ tohoto konfliktu.
Co byste odpověděl českému prezidentovi Miloši Zemanovi, který tvrdil, že neexistují důkazy pro to, že se bojů na Ukrajině účastní ruští vojáci?
Nejde o můj názor. My jsme stejně jako Česká republika členy NATO a vojenské velení Aliance potvrdilo, že existují důkazy o přítomnosti ruských jednotek na Ukrajině. I naše zdroje to uvádějí. Říkám na to: Ukažte mi obchod v Rusku nebo na Ukrajině, kde se dá koupit tank T-72 nebo raketomet Grad. Navíc typy zbraní, které mají proruští separatisté, jsou modernizované, a ty má jen jedna země a my víme která.
Je představitelná válka v Evropě?
Už minulý rok jsem v replice na jeden projev řekl, že válka není v dnešní Evropě představitelná, a dodal, že není představitelná, ale pouze mezi námi, členy EU a NATO. Ale jinak je možná. Teď ta válka probíhá. Na hranicích zemí EU a NATO.
Je možná válka mezi NATO a Ruskem?
Určitě ne námi vyvolaná.
