Maria Ivanková se rozhodla o počtu svých dětí dávno předtím, než uhelný důl v sibiřském městě Kemerovo, ve kterém je zaměstnaná, podal návrh na konkurz, a pandemie ji uvrhla do ještě větších pochybností o budoucnosti. Když před patnácti lety porodila své první dítě, věděla, že bude poslední.
Stejně tak se rozhodla její spolupracovnice z důlní společnosti Jevgenija Petrovová i kamarádka novinářka Elena Ponkratovová. Malé velikosti zdejších rodin svědčí o stagnující porodnosti Ruska a klesající populaci, která kvůli pandemii koronaviru ubývá ještě rychleji než dříve.
Ruského prezidenta Vladimira Putina zmenšující se Rusko „děsí“, nárůst porodnosti se proto stal jednou z jeho priorit. Změnit to chce už do roku 2024. Kemerovo a okolní stepi ležící tři tisíce kilometrů od hlavního města podle listu The Washington Post ilustrují, co Putinovi stojí v cestě.
Počet obyvatel v regionu za poslední desetiletí klesl o sto tisíc na přibližně 2,6 milionu. Experti předpovídají, že Rusko čeká největší populační pokles od roku 2006. Pandemie covidu-19, kterému v Rusku podlehlo už 36 tisíc lidí, a pokles migrace kvůli uzavření hranic situaci ještě zhoršilo.
Moskva drsně podhodnocuje, kolik Rusů emigruje do Česka i jinam |
Vláda očekává úbytek populace o 352 tisíc. Podle nezávislého demografa Alexeje Rakši se ale může ruské obyvatelstvo, která nyní čítá 146,7 milionů, zmenšit až o 700 tisíc.
Situaci v Kemerovu a dalších sibiřských regionech ovlivnil stav uhelného průmyslu, jenž za dob SSSR vzkvétal, ale nyní je zátěží. „Kdybychom měli peníze na zajištění svých dětí, měli bychom jich více,“ říká Ivanková, která se stěhuje za manželem do Novosibirsku, kde získal práci v dole.
Když zasáhla pandemie, těžební průmysl už měl dávno potíže. Zhoršující se ekonomika potlačila poptávku po uhlí a vedla k propouštění horníků, kteří za práci dostávají měsíčně kolem třicet tisíc rublů (devíti tisíc korun). Ti, kteří si práci udrželi, tvrdí, že mzda přišla až s tříměsíčním zpožděním.
Kdo může, odstěhuje se raději jinam
V takové situaci chce mít více dětí málokdo. Mladí lidé se navíc stěhují do větších sibiřských měst nebo na západ země, což je další rána pro místní porodnost. Těžařský program na zdejší univerzitě míval každý semestr přibližně devadesát studentů. Loni tu studoval pouze jeden.
23. května 2020 |
„Mnoho lidí by chtělo odejít,“ říká novinářka Ponkratová. „Všichni, se kterými se tu bavím, vám řeknou, že pokud by mohli, tak odejdou,“ líčí. Loňská zpráva OSN uvádí, že se počet obyvatel Ruska sníží do roku 2050 na 124,6 milionu a do roku 2100 dokonce na 83,7 milionu.
Demograf Rakša očekává, že příští rok populace klesne také kvůli dalšímu důsledku pandemie. Počet nově uzavřených manželství totiž klesl o 23 procent ve srovnání s rokem 2019. Pandemie učinila věci „nepředvídatelnými a v takových situacích lidé děti odkládají,“ líčí Rakša.
Putin slíbil dotace, rodinám peníze nestačí
Putinovo řešení: větším rodinám úlevu na daních a pro lidi s dětmi finanční podporu v rámci takzvaného „mateřského kapitálu“. Tento program Rusko poprvé představilo v roce 2007 – lidé, kteří si pořídili druhé dítě, dostali od státu v přepočtu 130 tisíc korun. Rusům už ale takové peníze podle Rakši nestačí, a tak Putin slíbil, že dostanou finance už za první dítě.
O 120 tisíc mrtvých víc. Ruské nemocnice kolabují, zemi docházejí léky |
Tři z pěti porodnic v Kemerovské oblasti se v posledních měsících proměnily v covidová centra, ještě předtím se tu jako mimořádné čtvrté dítě v rodině narodil Sergej Baranov. Jeho rodiče jsou příjemci mateřského kapitálu, ale stěžují si na nesrovnalosti a byrokracii.
Například za to, že měli tři děti, dostali v rámci bývalého dotačního programu jednorázově 170 tisíc korun, ale poté, co měli čtvrté dítě, obdrželi jednorázově šest tisíc korun bez dalších měsíčních příspěvků.
Úřednici jen slibují
Rodina měla od státu jako odměnu za třetí dítě dostat také pozemek, ale ani po čtyřech letech ho nemá. „Navíc musíte za přípravu podkladů k získání země zaplatit asi deset tisíc korun. Tak jaká podpora od státu to potom je?“ říká rozčíleně matka chlapce.
Rusko katastroficky vymírá. Ekonomiku mají zachránit miliony migrantů |
Ačkoli Kemerovo čelí koronaviru stejně, jako jiná místa v zemi, rakovina a respirační nemoci způsobené znečištěním si tu vybírají svou daň dlouhodobě.
Míra úmrtnosti tu zůstává mezi nejvyššími v Rusku. Na tisíc lidí připadá 14,6 úmrtí ve srovnání s devíti narozeními.
„Zeptejte se tu kohokoliv a řekne vám, že přišel o blízkého člověka kvůli rakovině,“ říká místní aktivista Maksim Uchatov, podle kterého se odsud lidé stěhují nejen kvůli nedostatku pracovních příležitostí, ale také proto, že chtějí žít a vychovat své děti bez strachu ze zamořeného prostředí.
23. ledna 2020 |
