O kandidátech nebylo rozhodnuto do poslední chvíle. Belgického premiéra vynesla do čela Unie zřejmě podpora Francie a Německa.
Eurokomisařku Catherine Ashtonovou prosazovali šéfové států a vlád zemí, v nichž vládnou socialistické strany. Jednou z nich je i Británie, která doposud upřednostňovala svého někdejšího premiéra Tonyho Blaira na prezidentský post.
Londýn se ale dal před večeří premiérů sedmadvacítky slyšet, že nyní podporuje Ashtonovou a že uznává, že Blair zřejmě nemá šanci uspět. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters měli oba kandidáti podporu většiny zemí EU.
Nelehká jednání švédského předsednictví
Tak snadnou shodu unijních diplomatů přitom nikdo nečekal. Kandidátů totiž bylo o poznání více než volných židlí a dlouho to vypadalo, že švédského premiéra Fredrika Reinfeldta, jehož země v tomto pololetí předsedá Radě Evropské unie, čeká dlouhá noc.
Ve výběru nových šéfů EU totiž hrála roli řada aspektů. Některé státy například usilovaly o kandidáta z velké země Unie, jiní zase preferovali někoho z menších, třeba i nových členských států.
Sedmadvacítka si v čele přála ženu
Při výběru hrálo podstatnou roli i to, zda adept patří mezi socialisty nebo konzervativce. A v neposlední řadě se stále častěji hovořilo o tom, že by se první "prezidentkou" EU měla stát žena.
Fischer: Oba jsou pro Česko dobrou volbou
Češi v ohni žádná želízka neměli. To ostatně potvrdil jak ministr zahraničí Jan Kohout, tak i předseda vlády Jan Fischer, který Česko na summitu zastupoval. Komu dá svůj hlas před schůzkou neprozradil.
Po večeři nicméně Fischer volbu ocenil. "Ta jména nám plně vyhovují. To jsou všechno lidé, kteří k nám mají blízký vztah. Jsem plně přesvědčen, že všichni mají potenciál a předpoklady ty posty zastávat velice dobře," uvedl Fischer, který má podle svých slov blízko především k Van Rompuyovi, který je podobně jako on sám vzděláním ekonom. Ashtonová má podle něj zase blízko nejen k Česku, ale i k celému regionu střední a východní Evropy.
Jiní evropští činitelé se na podpoře některého z kandidátů domlouvali vzájemně. Belgičan Van Rompuy se tak do cílové rovinky závodu o nejvyšší post v EU dostal zřejmě také proto, že mu do zad foukal mocný vítr z Německa a Francie. - přečtěte si Premiér Belgie zvládá Vlámy i Valony, i proto je favoritem na prezidenta EU
Tento dvaašedesátiletý křesťanský demokrat v uplynulých dnech v preferencích převálcoval dosavadního horkého kandidáta do funkce "hlavní tváře Unie", někdejšího britského premiéra Tonyho Blaira.
CO DĚLAJÍ noví lídři euPREZIDENT EU Co je to za funkci? Předseda Evropské rady neboli "prezident" EU bude hlavní tváří Unie. Doplní europost předsedy Evropského parlamentu (nyní Polák Jerzy Buzek) a předsedy Komise (Portugalec José Barroso) Plat: kolem 600 tisíc Kč měsíčně. Co bude dělat? Bude předsedat schůzkám 27 premiérů zemí EU, kteří schvalují zákony Unie, a zastupovat Unii navenek. Měl by slaďovat názory členských zemí a svolávat summity. Funkci získá na dva a půl roku a jednou může být znovu zvolen. MINISTR ZAHRANIČÍ EU Co je to za funkci? Oficiálně se bude jmenovat Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Současně bude i místopředsedou Komise. Bude spravovat i unijní rozpočet na vnější pomoc. Co bude dělat? Šéf diplomacie volený na pět let dostane větší moc než "prezident". Bude mít skutečný přístup k penězům, i když na směr zahraniční politiky musí dostat mandát od evropských vlád. Euroministerstvo zahraničí Vznikne úřad se 7 000 zaměstnanci z evropských institucí i z ministerstev jednotlivých zemí. Časem mají po světě vzniknout i evropské ambasády. Šéf ministrů zahraničí Vysoký představitel bude předsedat schůzkám evropských ministrů zahraničí. Prakticky bude za EU jednat na Blízkém východě či v Íránu o jaderném programu. |