Průvody demonstrantů měly v pátek po poledních pobožnostech vyjít z 28 káhirských mešit. Řada z nich však zůstala zavřená, do několika málo pochodů se podle agentury Reuters zapojily jen desítky, nanejvýš stovky lidí. Nad hlavami nesli transparenty svrženého prezidenta Muhammada Mursího a skandovali hesla "ne vojenskému puči".
Oproti minulým dnům, kdy jednotky egyptské armády proti demonstrantům tvrdě zasahovaly, nebyly dnes v Káhiře vidět ani silné vojenské hlídky. Málo vojáků bylo i v místech, kde se obvykle stoupenci Mursího shromažďují. Kolem mešit projížděly obrněné transportéry, pohybu lidí ale nebránily. Přístupy na náměstí Tahrír ale byly zavřené, některé ulice v okolí mešit byly přehrazeny ostnatým drátem.
S odkazem na regule výjimečného stavu, který vojenský režim vyhlásil minulý týden, armáda dnes zesílila hlídky v okolí prezidentského paláce a ministerstva obrany. Podle oficiálních údajů bylo od počátku nepokojů 14. srpna zabito kolem 900 lidí včetně stovky policistů a vojáků.
Týden ve znamení zatýkání
Od víkendových protestů, během kterých zahynuly desítky Mursího přívrženců (více o násilnostech zde), se policie a armáda soustředila zejména na zatýkání některých vysoce postavených členů Muslimského bratrstva.
Násilí v Egyptě |
Mluvčího strany zformované bratrstvem (Strana svobody a spravedlnosti) Murada Alího zadrželi na káhirském letišti, když se snažil dostat se do letadla mířícího do Říma. Druhým zadrženým je salafistický duchovní Safvat Higází, jenž patří k významným spojencům bratrstva (více o zatýkání čtěte zde)
Egyptská policie následně v čtvrtek oznámila, že celkem zadržela 36 islamistů, z nichž většina pracovala v administrativě Muslimského bratrstva. Zadržení byli obviněni z podílu na násilnostech, které svírají Egypt od Mursího odstranění z prezidentského úřadu. Od pondělí je ve vazbě také duchovní vůdce organizace Muhammad Badí, který má spolu s dalšími pěti členy vedení v neděli stanout před soudem.
Lídra Muslimského bratrstva Badího zadrželi v Káhiře:
Největší vlna zatýkání se odehrála 14. srpna, kdy armáda a policie splnila původní výhrůžky o násilném vyklizení dvou největších káhirských táborů Muslimského bratrstva (více o vyklizení táborů čtěte zde). Tehdy padly policistům do rukou desítky islamistů. Bratrstvo tvrdí, že celami od poloviny srpna prošlo na 400 jeho členů.
Světové velmoci kritizují násilné kroky egyptské armády
Na dočasnou egyptskou vládu se po vypuknutí nepokojů snesla kritika ze zahraničí. K mírovému řešení celé situace vyzvaly Spojené státy, Německo a desítky dalších zemí. Zásah egyptské armády proti stoupencům Muslimského bratrstva vyvolal také diplomatický konflikt s Tureckem, které odvolalo ke konzultacím svého velvyslance v Káhiře. Egypt krátce nato na turecký krok reagovalo stejně.
Vláda se však, podle svých slov přehnané, kritice snaží bránit. Kabinet tvrdí, že musí "čelit válce, kterou vedou extremisté". Egyptské ministerstvo zahraničí navíc před pár dny zveřejnilo na tiskové konferenci videozáznam, na kterém je vidět, jak protestující, kteří jsou ozbrojeni, střílí po vojácích.
Klidu v Egyptě zřejmě nepřispěje ani čtvrteční propuštění bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka z vězení, kde strávil více než dva roky (více o propuštění čtěte zde). Mubarak však není zcela osvobozen, zamířil totiž do domácího vězení a stále je souzen v kauze spoluviny na smrti stovek demonstrantů během revoluce, která ho smetla počátkem roku 2011. Mnozí Egypťané však varují, za jeho propuštění je snahou dočasné vojenské vlády o nastolení dřívějších pořádků.
Portrét bývalého egyptského prezidenta Mubaraka:
