1. Kdy budou Britové volit?
Britové budou o novém složení dolní parlamentní komory hlasovat ve čtvrtek 8. června. Volební místnosti se otevřou v sedm hodin ráno místního času (8:00 SELČ), poslední hlasy mohou lidé odevzdat do desáté hodiny večerní (23:00 SELČ). Rozhodující je příchod do volební místnosti. V případě front lze hlasovat i po oficiálním konci hlasování, píše BBC.
Po desáté hodině se začnou objevovat takzvané exit polls, tedy výsledky průzkumů mezi lidmi, kteří odvolili. Oficiální výsledky některých volebních obvodů lze očekávat kolem půlnoci, o celkovém vítězi voleb by mohlo být jasno kolem třetí hodiny ráno místního času. V případě velmi těsných výsledků se však může čekání protáhnout.
Voličem je ve Velké Británii od roku 1969 každý britský občan (s výjimkou vězňů a nesvéprávných osob), jenž dosáhl věku 18 let, ale i občané zemí Společenství (Commonwealthu) a Irské republiky žijící trvale na území Británie. Volit se může i korespondenčně či v zastoupení, volit mohou také lidé žijící v cizině.
2. Jaký je volební systém a jak ovlivňuje výsledky hlasování?
Volby v Británii probíhají podle jednokolového většinového systému. Ten podle kritiků výrazně zvýhodňuje dvě největší politické strany. Znamená totiž mimo jiné, že poslanec může být ve svém okrsku zvolen i při zisku méně než padesáti procent hlasů. U většiny poslanců tomu tak bývá. Tím vzniká velmi často rozpor mezi počtem hlasů odevzdaných pro určitou stranu a počtem mandátů, které tato strana získá.
Daň z demence a bučení na premiérku. Mayovou a Corbyna grilovalo publikum |
Základem tohoto nesouladu je fakt, že všechny hlasy v daném volebním obvodě odevzdané neúspěšným uchazečům propadají. V řadě obvodů bývají přitom výsledky velmi těsné. Počet volebních obvodů je určen počtem volených poslanců, neboť pro volby do Dolní sněmovny platí zásada - za jeden obvod jeden poslanec. V současnosti je jich 650. Pro zajištění většiny je tedy potřeba alespoň 326 mandátů.
V Británii se v uplynulých letech hovoří o změně tohoto volebního systému. Naráží se však na odpor ze strany velkých politických uskupení, která by při zavedení takzvaného proporčního systému mohla přijít o velkou část mandátů.
3. Jaké jsou hlavní strany, které jdou do voleb?
Britskou politickou scénou tradičně opanuje Konzervativní strana a Labouristická strana. Právě v souboj konzervativní premiérky Theresy Mayové a vůdce labouristů Jeremy Corbyna vykrystalizovaly i letošní předčasné volby. V závěsu s odstupem zůstávají liberální demokraté a do veřejné diskuse v posledních letech promlouvá také UKIP. Velkou roli hraje rovněž Skotská národní strana (SNP).
4. O jakých tématech se mluví?
Premiérka Mayová vyhlásila předčasné volby zejména kvůli upevnění pozice pro vyjednávání podmínek brexitu (o vyhlášení voleb jsme psali zde). Vystoupení z Evropské unie si Britové těsným výsledkem odhlasovali v červnu loňského roku (vše o referendu najdete zde).
Mayová se neukázala v televizní debatě. Tak se lídr nechová, vyslechla si |
Konzervativci zastávají v otázkách vyjednávání brexitu takzvanou tvrdou linii. Mayová opakovaně prohlašuje, že Británie může z EU v krajním případě vystoupit i bez dojednání všech potřebných obchodních dohod. Heslo „lepší žádná dohoda než špatná dohoda“ zaznívalo během kampaně konzervativců na všech setkáních s voliči. Labouristé naopak velí k zachování některých vazeb na EU. Corbyn voliče ubezpečil, že v případě vítězství mu jde o zachování dobrých vztahů s Bruselem. Bez dojednaných dohod vystupovat nehodlá.
Ve stínu brexitu stojí domácí témata. Ta se stala podle britských komentátorů pro konzervativce noční můrou. Partaj Theresy Mayové se dostala pod tlak například kvůli takzvané dani z demence, v rámci které by si staří lidé měli více přispívat na dlouhodobou zdravotní péči.
Konzervativci také chtějí zajistit, aby nikdo nemusel prodávat svůj dům kvůli potřebě peněz na zdravotní péči - důchodci si tedy budou moci půjčit peníze, které se bance vrátí z prodeje jejich domu po jejich smrti (kompletní volební manifest konzervativců najdete zde). Body Mayová nesbírala ani za neúčast v první společné televizní debatě stranických lídrů.
Znárodňování a vyšší daně pro bohaté
Labouristé před volbami představili poměrně radikální levicový manifest. V případě vítězství chtějí v příštím volebním období napumpovat dalších osm miliard liber do systému sociální péče. Corbyn hodlá také zvýšit daně z příjmu u nejbohatší vrstvy. Peníze z takto vybraných daní mají putovat do zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem financí i pracovníků (více zde). Strana si od tohoto kroku slibuje příjem až šesti miliard liber. Chce rovněž omezit placení školného a rozšířit práva pracujících.
Labouristická vláda by také znárodnila část energetického byznysu tak, aby v každém regionu byla schopna zaručit státem kontrolované dodávky energií. Znárodnění se má týkat i železnic. Podle konzervativců jsou labouristické plány odtržené od reality. Konzervativní ministryně vnitra Amber Ruddová v televizní debatě prohlásila, že podle labouristů zřejmě „rostou peníze na stromech“.
Zajímavý je pohled také na osobní rovinu předvolebních klání. Konzervativní ministři opakovaně napadali Corbyna a uváděli, že by byl slabým lídrem, který může ohrozit bezpečnost Velké Británie. Labouristický lídr naopak ještě před zahájením kampaně prohlásil, že se vyvaruje osobních útoků, což se mu z velké části podařilo.
Třetí v řadě a otázka bezpečnosti
Liberální demokraté stavěli svou kampaň na kritice vystoupení Británie z EU. Odmítají například pojem tvrdý brexit. Předseda partaje Tim Farron chce voličům nabídnout určitý kontrolní mechanismus pro brexit. Ten by spočíval v dalším referendu, ve kterém by se Britové vyjádřili k dojednaným podmínkám mezi vládou a EU (manifest strany k nahlédnutí zde).
Teror změnil téma britských voleb. Brexit přehlušila bezpečnost |
Skotská národní strana ve svém programu nabízí voličům možnost uspořádat nové referendum o nezávislosti, které by se podle ní mělo konat na konci procesu odchodu Británie z Evropské unie (manifest SNP najdete zde).
Průběh kampaní všech stran dvakrát přerušily teroristické útoky. Do popředí zájmu se dostalo téma bezpečnosti a boje proti extremismu. Corbyn několikrát obvinil Mayovou, že během svého působení v čele ministerstva vnitra posvětila rozpočtové úspory a Británie kvůli tomu přišla o dvacet tisíc policistů. Právě kvůli těmto škrtům Mayovou v pondělí vyzval k rezignaci.
Kritiku si premiérka vyslechla i za dlouho odkládané vyšetřování problémů financování a podpory domácích islamistických skupin ze zahraničí, které přislíbil její předchůdce David Cameron.
Mayová po víkendovém teroru v Londýně kontrovala výrokem, že Británii v boji proti extremismu došla trpělivost a slíbila mnohem tvrdší protiteroristické postupy. Podle agentury Reuters také uvedla, že bezpečnostní složky vypracovaly masivní plán pro zajištění pořádku během volebního dne.
5. Jak vypadají předvolební průzkumy?
Konzervativci po vyhlášení předčasných voleb jasně dominovali průzkumům. Na druhé labouristy měli v některých sondážích až dvacetiprocentní náskok. Nepříliš přesvědčivá kampaň jej však výrazně snížila.
Podpora vládních konzervativců klesla podle Ipsos MORI na 45 procent, ještě před dvěma týdny se přitom blížila k hranici 50 procent. V posledních dnech, které do voleb zbývají, naopak výrazně sílí labouristé, kterým by nyní hlas dalo 40 procent respondentů. Jiné průzkumy hovoří dokonce o rozdílu pouhých tří procent.
Institut YouGov v pondělí představil volební model, který sice označil konzervativce za vítěze, většinu v 650členné sněmovně jim však nepřisoudil. Podle propočtů by Mayové k většině 326 křesel chybělo 21 mandátů (na vývoj průzkumů se můžete podívat zde).
KOMENTÁŘ: Nová šance promyslet brexit |
Podle v úterý zveřejněného průzkumu společnosti Survation pro televizní stanici ITV vede Konzervativní strana nad labouristy dokonce už jen o jeden procentní bod (41,5 ku 40,4), uvedla agentura Reuters. Průzkum se uskutečnil v pátek a v sobotu, tedy před útokem v Londýně.
Britská média však před přesností průzkumů varují. Stačí se podívat na zatím poslední parlamentní volby v roce 2015. Ipsos Mori a ICM tehdy předpovídaly velmi těsné volby. Některé průzkumy hovořily o pouhém procentním rozdílu mezi labouristy a konzervativci. Portál YouGov dokonce varoval před volební remízou. Ve skutečnosti však konzervativci volby ovládli pohodlným rozdílem sedmi procent. Obdobný průběh měly průzkumy před loňským referendem. Těsně před hlasováním se favorizoval tábor pro setrvání v EU, plebiscit však přinesl opačné rozhodnutí.
I kvůli nespolehlivosti sondáží Corbyn v posledních dnech prohlašuje, že labouristé mohou volby i přes ztrátu vyhrát. V této souvislosti připomněl, jak se dostal do čela labouristů. „Řeknu vám k tomu jen to, že v roce 2015 mi dávali šanci 200:1 na vítězství,“ připomněl tehdejší stranické hlasování, ze kterého vzešel jako vítěz.
6. Jaké jsou možné scénáře po volbách?
Ve hře je celá řada možnosti. K nejméně pravděpodobným server The Guardian řadí drtivé vítězství konzervativců či labouristů. V prvním případě by si Mayová upevnila pozici pro vyjednávání brexitu a mohla by prosadit takzvané tvrdé vystoupení z EU. Vítězství labouristů by naopak znamenalo radikální změnu pro vyjednávání. Debaty o novém referendu však nejsou na pořadu dne. Obě strany tvrdí, že vystoupení Británie z EU je rozhodnutou věcí.
Velmi pravděpodobnou variantou je zisk konzervativců větší než 40 procent hlasů. Mayová by v tomto případě dovedla stranu k největšímu volebnímu úspěchu za poslední roky. Překonala by úspěch Camerona z voleb v roce 2015 i výkony Johna Majora v letech 1990 až 1997. Konzervativci by měli volné pole pro brexit i prosazení domácí agendy.
Mayová vyhlásí předčasné volby, v jednání o brexitu chce silnější pozici |
Zisk konzervativců pod 40 procent by znamenal zklamání. Dvojité v případě, že by strana zaznamenala propad oproti volbám v roce 2015, kdy získala 36,1 procenta hlasů a těsnou nadpoloviční většinu mandátů. Mayová by v tomto případě místo silného mandátu musela řešit vnitrostranickou krizi.
Zřejmě nejhorším scénářem je situace, kdy žádná ze stran nezíská parlamentní většinu. Do dolní parlamentní komory zasedá 650 poslanců, pro získání většiny tedy strana musí získat 326 mandátů. V praxi je však situaci o něco málo přívětivější. Severoirští poslanci ze strany Sinn Féin totiž v parlamentu tradičně nezasedají, cílový počet mandátů pro většinu je proto 323.
V takovém případě jsou ve hře tři scénáře. Nejsilnější strana s některou s dalších partají uzavře dohodu o důvěře a podpoře. V rámci této dohody si strany přislíbí podporu při hlasování o důležitých tématech, jako je státní rozpočet. Variantou je také zformování tradiční koalice a dosažení absolutní většiny. Tuto možnost zvolil v roce 2010 Cameron, kdy šel do spojenectví s Liberálními demokraty tehdejšího předsedy Nicka Clegga. Poslední možností je pokus o vládnutí bez většiny. Historie však ukazuje, že taková vláda by neměla příliš dlouhého trvání.
Hledání koaličního partnera
Jak se tyto scénáře mohou promítnout do praxe? Podle serveru Business Insider je pro Mayovou jedinou rozumnou možností v případě, že nezíská většinu, zformování koaliční vlády. Teoreticky je ve hře opět spojenectví s liberálními demokraty, záležet však bude na jejich volebním zisku. Proti hraje také fakt, že partaj předsedy Tima Farrona dlouhodobě kritizuje taktiku konzervativců v souvislosti s brexitem. Farron se navíc nechal slyšet, že jakékoli účasti v koalici příliš neholduje.
Další variantou by mohlo být partnerství se SNP skotské první ministryně Nicoly Sturgeonové, která se však s konzervativci programově rozchází. Mayová se navíc opakovaně vyslovila proti vypsání nového referenda o skotské nezávislosti, které SNP požaduje. Poslední možností je pakt s větším počtem malých stran, který britská média překřtila na „koalici chaosu“.
Pokud se Mayové nepodaří složit funkční koalici, do menšinové vlády s největší pravděpodobností nepůjde. Británii by zřejmě čekaly v horizontu několika měsíců nové volby. Z minulosti víme, že výsledky takového hlasování by se příliš nelišily. Británie by navíc přišla o další čas na vyjednávání podmínek brexitu. Dohody by měl mít Londýn na stole do jara 2019.
