„Na kostech pravěkých žen pozorujeme například důsledky intenzivního drcení obilí, což byla v tehdejší době namáhavá, stále se opakující činnost trvající i několik hodin denně,“ řekla spoluautorka výzkumu Alison Macintoshová pro Guardian. Vědci dodávají, že k zesílení kostí pomáhaly i další úkony, jako byla hrnčířská výroba, sklizeň plodů nebo chov hospodářských zvířat.
„Od mladší doby kamenné až do starší doby železné jsou kosti viditelně silnější, než je tomu u dnešních žen. Ruce středověkých žen už jsou bližší současným ženám, pravděpodobně kvůli neustálému pokroku a ulehčení ručních prací,“ řekla Macintoshová.
Autoři studie porovnávali pravěké kosti s končetinami čtyř typů současných žen – běžkyň, veslařek, fotbalistek a žen, které aktivně nesportují. Žádná z kategorií nevyšla ze srovnání s pravěkými ženami vítězně, rozdíl v odolnosti byl v některých případech až třicet procent. Vědci však upozorňují, že v současnosti mohou mít vliv na vlastnosti kostí i některé vedlejší faktory, například hormonální antikoncepce.
Dřívější výzkum kostí dolních končetin u žen nic zvláštního neprokázal. Na rozdíl od končetin mužských – potvrdilo se, že pravěcí muži měli výrazně silnější nohy než dnešní lidé. Všechny tyto závěry mohou podle vědců vést k lepšímu pochopení společenských rolí v pravěkých komunitách.
