Jak se ředitel Podřipského muzea dostal do Itálie?
K Itálii jsem inklinoval odjakživa. V roce 2009 jsem se spolu s italskými archeology účastnil výzkumu na kelto-etruské lokalitě Monterenzio Vecchio. Itálie mě pohltila natolik, že jsem se chtěl podílet na etruských vykopávkách. To se mi podařilo a sedm let jsem spolupracoval s univerzitou v Miláně, která provádí výzkum antické Tarquinie. Na univerzitě v Miláně, kde jsem později i přednášel, jsem udělal velikou zkušenost s italskou archeologií. Když se člověk podílí na výzkumu s významnou italskou institucí, je to obrovská zkušenost. Snem každého badatele je však mít vlastní výzkum, kde může realizovat své vize a badatelské směry. Proto jsem usiloval o licenci, kterou jsem po téměř roce a půl jednání dostal pro archeologickou lokalitu Bufala-reccia.
Fotogalerie |
Můžete tuto lokalitu přiblížit?
Bufala-reccia bylo etruské a později římské město v sousedství Tarquinie. Leží necelých 90 kilometrů na severozápad od dnešního Říma. Zatím zde nebyl proveden žádný archeologický výzkum, a proto musíme napřed zmapovat, co se kde nachází.
Jak takový průzkum probíhá?
Celou lokalitu jsme rozdělili na sektory a hledali jsme povrchové stopy, které by svědčily o přítomnosti lidí. Nemuseli jsme však hledat dlouho, protože na řadě míst se nachází množství fragmentů antických pálených tašek. Kusy stavební keramiky jsou jasné důkazy, že pod povrchem se nacházejí zbytky antického města.
Co jste zatím objevili?
Vedle stop po městském osídlení jsme lokalizovali dvě komorové hrobky, které jsou částečně zasekány do skalního masivu a částečně dozděné. Jsou sice narušeny vykradači hrobů, přesto se domníváme, že nám poskytnou archeologicky zajímavé poznatky. Středem lokality se navíc táhne dlouhý skalní stupeň, v němž jsme objevili stopy po kolumbáriích velmi podobných těm, v nichž se v raně křesťanském období pohřbívaly sarkofágy s popelem.
Martin Trefný
|
Našli jste i docela zachovalou etruskou studnu...
Studna je pro archeology výborným zdrojem informací. Její výplň nám může ukázat, po jak dlouhou dobu byla daná lokalita používána. Když totiž studna zanikne, lidé ji zasypou materiálem z okolí, jež obsahuje keramiku a nálezy ze všech období, která se zde vystřídala. S podrobným výzkumem bychom chtěli začít hned příští rok.
Jaké další stopy antického osídlení zkoumáte?
Zmapovali jsme starověký lom v Cava Maggi, což před námi ještě nikdo neučinil. Jedná se o velký komorový lom, který je dlouhý téměř sto metrů. Vápenec se zde těžil nikoli z povrchu, ale z boku kopce, kde byl kámen obnažen. Lom se postupně zavrtával do vápencové žíly, až vytvořil dlouhou podzemní komorovou strukturu.
Čím mohou být čeští archeologové italským kolegům užiteční?
Do výzkumu jsme zapojili kolegy, kteří zkoumají historické stavební postupy a stopy po pracovních činnostech v kameni. Zabývají se tím pro středověké Čechy, avšak principy kamenictví jsou stejné všude. Proto je možné jejich znalosti využít i pro antiku. Stavební historií tohoto období se navíc v Itálii zabývá jen velmi málo institucí.
Mluvíme o civilizaci Etrusků, kdo to byli Etruskové?
Civilizace Etrusků je tajemná a zároveň velice významná, protože to byli bez přehánění učitelé Římanů. Lidé si často myslí, že v Itálii byli Římané a před nimi nějaký pravěk. Tak to není. Etruští králové, kteří pocházeli právě z Tarquinie, ovládali v šestém století před naším letopočtem Řím a právě za nich zažil Řím prvotní architektonický rozvoj.
Etruskové ale byli také značně technicky zdatní...
Etruskové měli velmi rozvinutá řemesla, zvláště ve stavitelství. Setkáváme se u nich s velice pokročilými melioračními či kanalizačními systémy. Byli ale vyspělí například také v zubařství. Mezi archeologickými nálezy se objevuje třeba i zubní můstek.
Měli Etruskové také své písmo?
Od Řeků převzali řeckou alfabetu, kterou si velice záhy začali upravovat a modifikovat. Etruský jazyk je sám o sobě zajímavým fenoménem, naprostá většina badatelů se domnívá, že není indoevropský. Zní podivně. Umíme ho přečíst, umíme i řadu věcí přeložit, ale nemůžeme říci, že by etruština byla kompletně rozluštěna. Časem etruská města pohltil Řím a obyvatelstvo se asimilovalo a samo začalo používat latinu.
Jak je možné, že Římané ovládli vyspělejší civilizaci Etrusků?
Etruskové měli podobný problém jako antické Řecko, netvořili ucelenou státní strukturu. Žili v městských státech, kde si hájili pouze své ekonomické zájmy. Ovšem Římané už od počátku své expanze pojímali své území jako jeden stát. Římané se ukázali i daleko flexibilnější v řadě politicko-vojenských záležitostí. V určitých věcech byli Etruskové těžkopádnější, ustupovali, až byla jejich země kompletně romanizována. Časem byli plně začleněni do římské civilizace.
