Itálie mě pohltila, říká badatel podílející se na etruských vykopávkách

  9:22aktualizováno  9:22
Poblíž Říma zkoumá archeologický tým Martina Trefného, jinak ředitele roudnického muzea, lokalitu, kterou kdysi obývali tajemní Etruskové. „Byli učitelé Římanů. Právě Etruskové udělali z těchto polodivokých lidí civilizovaný národ, který začal sídlit v kamenných budovách,“ vysvětluje badatel.

Martin Trefný v muzeu. | foto: Pavel Křivohlavý, 5plus2.cz

Jak se ředitel Podřipského muzea dostal do Itálie?
K Itálii jsem inklinoval odjakživa. V roce 2009 jsem se spolu s italskými archeology účastnil výzkumu na kelto-etruské lokalitě Monterenzio Vecchio. Itálie mě pohltila natolik, že jsem se chtěl podílet na etruských vykopávkách. To se mi podařilo a sedm let jsem spolupracoval s univerzitou v Miláně, která provádí výzkum antické Tarquinie. Na univerzitě v Miláně, kde jsem později i přednášel, jsem udělal velikou zkušenost s italskou archeologií. Když se člověk podílí na výzkumu s významnou italskou institucí, je to obrovská zkušenost. Snem každého badatele je však mít vlastní výzkum, kde může realizovat své vize a badatelské směry. Proto jsem usiloval o licenci, kterou jsem po téměř roce a půl jednání dostal pro archeologickou lokalitu Bufala-reccia.

Fotogalerie

Můžete tuto lokalitu přiblížit?
Bufala-reccia bylo etruské a později římské město v sousedství Tarquinie. Leží necelých 90 kilometrů na severozápad od dnešního Říma. Zatím zde nebyl proveden žádný archeologický výzkum, a proto musíme napřed zmapovat, co se kde nachází.

Jak takový průzkum probíhá?
Celou lokalitu jsme rozdělili na sektory a hledali jsme povrchové stopy, které by svědčily o přítomnosti lidí. Nemuseli jsme však hledat dlouho, protože na řadě míst se nachází množství fragmentů antických pálených tašek. Kusy stavební keramiky jsou jasné důkazy, že pod povrchem se nacházejí zbytky antického města.

Co jste zatím objevili?
Vedle stop po městském osídlení jsme lokalizovali dvě komorové hrobky, které jsou částečně zasekány do skalního masivu a částečně dozděné. Jsou sice narušeny vykradači hrobů, přesto se domníváme, že nám poskytnou archeologicky zajímavé poznatky. Středem lokality se navíc táhne dlouhý skalní stupeň, v němž jsme objevili stopy po kolumbáriích velmi podobných těm, v nichž se v raně křesťanském období pohřbívaly sarkofágy s popelem.

Martin Trefný

  • vede tým badatelů, který jako jediný v Česku má licenci na archeologický výzkum v Itálii
  • na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obor klasická-pravěká archeologie 
  • zabývá se archeologií doby železné v oblasti střední Evropy a antického Středomoří
  • archeologii přednáší na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
  • kromě své domovské univerzity externě působí na UJEP v Ústí nad Labem a se svými studenty z katedry archeologie Univerzity Hradec Králové spolupracuje na výzkumu etruského města Tarquinie
  • je ředitelem Podřipského muzea v Roudnici nad Labem, kde se zabývá regionální prehistorií

Našli jste i docela zachovalou etruskou studnu...
Studna je pro archeology výborným zdrojem informací. Její výplň nám může ukázat, po jak dlouhou dobu byla daná lokalita používána. Když totiž studna zanikne, lidé ji zasypou materiálem z okolí, jež obsahuje keramiku a nálezy ze všech období, která se zde vystřídala. S podrobným výzkumem bychom chtěli začít hned příští rok.

Jaké další stopy antického osídlení zkoumáte?
Zmapovali jsme starověký lom v Cava Maggi, což před námi ještě nikdo neučinil. Jedná se o velký komorový lom, který je dlouhý téměř sto metrů. Vápenec se zde těžil nikoli z povrchu, ale z boku kopce, kde byl kámen obnažen. Lom se postupně zavrtával do vápencové žíly, až vytvořil dlouhou podzemní komorovou strukturu.

Čím mohou být čeští archeologové italským kolegům užiteční?
Do výzkumu jsme zapojili kolegy, kteří zkoumají historické stavební postupy a stopy po pracovních činnostech v kameni. Zabývají se tím pro středověké Čechy, avšak principy kamenictví jsou stejné všude. Proto je možné jejich znalosti využít i pro antiku. Stavební historií tohoto období se navíc v Itálii zabývá jen velmi málo institucí.

Mluvíme o civilizaci Etrusků, kdo to byli Etruskové?
Civilizace Etrusků je tajemná a zároveň velice významná, protože to byli bez přehánění učitelé Římanů. Lidé si často myslí, že v Itálii byli Římané a před nimi nějaký pravěk. Tak to není. Etruští králové, kteří pocházeli právě z Tarquinie, ovládali v šestém století před naším letopočtem Řím a právě za nich zažil Řím prvotní architektonický rozvoj.

Etruskové ale byli také značně technicky zdatní...
Etruskové měli velmi rozvinutá řemesla, zvláště ve stavitelství. Setkáváme se u nich s velice pokročilými melioračními či kanalizačními systémy. Byli ale vyspělí například také v zubařství. Mezi archeologickými nálezy se objevuje třeba i zubní můstek.

Měli Etruskové také své písmo?
Od Řeků převzali řeckou alfabetu, kterou si velice záhy začali upravovat a modifikovat. Etruský jazyk je sám o sobě zajímavým fenoménem, naprostá většina badatelů se domnívá, že není indoevropský. Zní podivně. Umíme ho přečíst, umíme i řadu věcí přeložit, ale nemůžeme říci, že by etruština byla kompletně rozluštěna. Časem etruská města pohltil Řím a obyvatelstvo se asimilovalo a samo začalo používat latinu.

Jak je možné, že Římané ovládli vyspělejší civilizaci Etrusků?
Etruskové měli podobný problém jako antické Řecko, netvořili ucelenou státní strukturu. Žili v městských státech, kde si hájili pouze své ekonomické zájmy. Ovšem Římané už od počátku své expanze pojímali své území jako jeden stát. Římané se ukázali i daleko flexibilnější v řadě politicko-vojenských záležitostí. V určitých věcech byli Etruskové těžkopádnější, ustupovali, až byla jejich země kompletně romanizována. Časem byli plně začleněni do římské civilizace.

Nejčtenější

Policii jsem volala už dvakrát, říká poslankyně, která bydlí v ghettu

Poslankyně a ústecká radní Eva Fialová (ANO) se rozhodla na půl roku...

Měsíc a půl už žije poslankyně a radní města Eva Fialová (ANO) v ústecké vyloučené lokalitě Předlice. Nastěhovala se...

Teplice - Slavia 1:5, snadná práce pro mistra, trefil se i Stanciu

Gólová radost fotbalistů Slavie v duelu s Teplicemi, vpravo je střelec Jaromír...

Také druhé utkání nové sezony fotbalová Slavia, úřadující ligový šampion, zvládla. O svém vítězství 5:1 v Teplicích...

Při srážce s autem vykolejil na Lounsku rychlík, škoda je dvacet milionů

Nehoda na přejezdu u Hořetic na Lounsku (16. července 2019)

Na Lounsku vjelo osobní auto před rychlík z Mostu do Plzně. Vážně vypadající nehoda nakonec skončila jen jedním lehkým...

Růžička je stále bez práce a říká: Není to o penězích, víc má třeba Krupp

Zarmoucený chomutovský trenér Vladimír Růžička.

Červenec se pomalu chýlí ke konci a známý hokejový trenér Vladimír Růžička je stále bez práce. Dokonce se smiřuje s...

Co může za sesuv na D8? Podle odborníků déšť a nezajištěný zářez

Podle odborníků z Technické univerzity Ostrava se ve svahu objevily trhliny už...

Nezajištěný zářez trasy dálnice ve svahu a silný déšť jsou podle odborníků z Technické univerzity Ostrava hlavními...

Další z rubriky

České Švýcarsko láká stále více turistů, zejména na projížďky soutěskami

Oblíbenou atrakcí je plavba soutěskami

Národní park České Švýcarsko je nejmladším v celé České republice a každoročně se stane turistickým cílem mnoha...

VIDEO: Policista podjel na přejezdu padající závory, hrozí mu zákaz řízení

Policista na přejezdu podjel padající závory, na červená světla nedbal

Výrazný kázeňský postih hrozí policistovi, který na Roudnicku nerespektoval výstražná světla a vjel na motorce pod...

Zastupitelé Vroutku odmítli těžbu kaolinu, nechtějí žít v prachu a hluku

Kaolinový lom v Kaznějově na severním Plzeňsku.

Vroutečtí zastupitelé odmítli plánovanou těžbu kaolinu v dobývacím prostoru Skytaly, který se nachází nedaleko městečka...

Najdete na iDNES.cz