Pracovníci nadace jsou poblíž skupiny 32 běženců, pravděpodobně Afghánců. K poskytnutí pomoci skupině ve středu Varšavu vyzval Evropský soud pro lidská práva.
„Dvaapadesátiletá paní Gulová za chvíli zemře před zraky svých pěti dětí. Záchrana je nutná hned teď!“ zdůraznila nadace podle listu Gazeta Wyborcza. Předseda nadace Piotr Bystrianin deníku řekl, že žena trpí a má vážné potíže s ledvinami, plícemi a páteří.
„Je nezbytné, aby k ní okamžitě pustili lékaře a nechali ji převézt do nemocnice. Ale až dosud příslušníci polských silových složek nepustili k migrantům sanitky a lidi, kteří jim chtěli pomoci,“ řekl.
Pięćdziesięciodwuletnia Pani Gul niebawem umrze na oczach piątki swoich dzieci. Potrzebny jest ratunek TERAZ.
Skupina běženců nedobrovolně táboří nedaleko polské vesnice Usnarz Górny, poblíž které se pokusila do Polska dostat z Běloruska. Běloruští vojáci skupinu nechtějí pustit zpátky, zatímco polští pohraničníci migrantům z Afghánistánu a Iráku brání ve vstupu do Polska.
Na různé potíže si nyní stěžuje pětadvacet z dvaatřiceti běženců, kteří nemají ani přístup k čisté vodě, a naposledy dostali něco k jídlu - chléb - od běloruských pohraničníků v úterý, dodal deník.
Nadace se obrací přímo na vládu, protože o osudu skupiny migrantů se rozhoduje na nejvyšších místech, řekla agentuře AFP mluvčí nadace Kalina Czarnogová.
Pohraničníci a vojáci na místě brání aktivistům v přístupu k běžencům. Aktivisté se tak s nimi pokoušejí domlouvat megafony a transparenty, v čemž se jim však policie často snaží zabránit. Nedovoluje jim ani předat jídlo a vybavení běžencům, na které čím dál hůře doléhá chladné a deštivé počasí.
Polská vláda tvrdí, že migranti se nacházejí na běloruské straně hranice, a tedy jedině Bělorusko nese zodpovědnost za danou situaci. Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu zdůraznil, že běloruské úřady zabránily předání polské humanitární pomoci poslané migrantům.
Vláda totiž na místo vypravila konvoj s pomocí, v níž jsou mimo jiné stany, přikrývky a elektrické generátory. „Skutečně... k našemu úžasu bylo přijetí polské humanitární pomoci zcela odmítnuto. Jsou to lidé, kteří jsou na běloruském území, takže za ně plně odpovídá Bělorusko,“ řekl podle agentury PAP premiér.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvaly Varšavu, aby skupinku migrantů vpustila do země.
„Zatlačovat lidi zpět, odpírat jim přístup k azylovému řízení a prostě je ponechat v nouzi nemůže být reakcí členského státu Rady Evropy, který je zavázán evropskou úmluvou o lidských právech, úmluvou o uprchlících a dalšími mezinárodními závazky ohledně dodržování lidských práv,“ uvedla komisařka Dunja Mijatovičová podle AFP.
Lukašenkových migrantů se obává i Polsko, na hranici postaví plot |
Polsko nicméně migranty odmítá vpustit, neboť by to podle premiéra Morawieckého znamenalo podlehnout vydírání běloruského režimu.
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko obviňují běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka z organizování nynější migrační krize na běloruských hranicích. Na konci května Lukašenko oznámil, že Minsk už nebude bránit migrantům v cestě do Evropské unie.
Podle Polska a pobaltských států, ale i podle EU, se chce Lukašenko vyvoláním migrační vlny pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu kvůli tvrdému potlačování opozice a porušování občanských práv v zemi. Litva a Polsko oznámily, že postaví na svých hranicích ploty, s jejichž pomocí ilegální migraci zastaví.
Evropský soud pro lidská práva ve středu oznámil, že Polsku nařídil, aby všem žadatelům o azyl poskytlo jídlo, vodu, oblečení, odpovídající zdravotní péči a pokud to bude možné, také dočasné přístřeší. Stejný požadavek adresoval také lotyšské vládě.
