V nemocnici je kvůli otravě i sedmnáctiletá sestra chlapců, ta je ovšem mimo ohrožení života. Kvůli transplantaci jater lékaři vyšetřili šest lidí z nejbližší rodiny chlapce, vhodného dárce mezi nimi našli v noci na úterý.
Jeho hledání bylo podle portálu wyborcza.pl obtížné, protože několik dospělých příbuzných je také v nemocnici kvůli otravě muchomůrkou zelenou, a nemohli se proto stát dárci.
Rodina si houby nasbírala v lese kolem střediska pro běžence v Podkowě Leśné nedaleko Varšavy. Polsko tuto rodinu evakuovalo z Afghánistánu na žádost Velké Británie, otec pracoval pro Brity.
V úterý polská média informovala o otravě houbami jiných čtyř Afghánců. Tento případ se stal minulý týden ve středisku v Linině ležícím jižně od Varšavy. Po snědení jedovatých hub jeden z nich podle internetového portálu televize Polsat News podstoupil transplantaci jater.
Hlad i neznalost
Zatímco v případě otravy rodiny ze střediska v Podkowě Leśné sami uprchlíci i zástupci humanitárních organizací tvrdí, že si houby vařili kvůli tomu, že měli hlad, ve druhém centru šlo prý spíše o nedostatek informací.
U polských hranic umírá před zraky svých pěti dětí. Pomozte, žádají aktivisté |
„Nemohu říct, zda takové situace vznikají kvůli nedostatku jídla ve střediscích pro migranty. Cizinci, s nimiž jsme v kontaktu, si na jídlo nestěžují. Myslím, že to vzniká kvůli kulturním rozdílům i chybějící podpoře během adaptace,“ řekla televizi Polsat News Dominika Springerová z nadace HumanDoc.
Myslí si, že tito lidé se dostali na místo, ve kterém se cítí bezpečně. „Nepředpokládají, že na pozemku střediska jim něco může hrozit. Není vyloučené, že se jim nedostalo informací, co je v Polsku škodlivé a co ne,“ domnívá se Springerová.
Vláda žádá výjimečný stav
Polská vláda v úterý požádala prezidenta Andrzeje Dudu o vyhlášení výjimečného stavu v pohraničním pásu dvou vojvodství sousedících s Běloruskem, protože Polsko čelí přílivu migrantů, kteří přicházejí do země přes Bělorusko a překračují nelegálně hranice. Uvedl to premiér Mateusz Morawiecki. Výjimečný stav má podle něj trvat 30 dnů.
Prezident Duda, blízký spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), nejspíše žádost vlády schválí, dodala agentura Reuters.
„Situace na hranicích s Běloruskem je napjatá a kritická hlavně z důvodu, že režim (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka se rozhodl přepravit migranty z Iráku – hlavně jsou to utečenci z Iráku – do Běloruska a vytlačit je do Polska, do Litvy a do Lotyšska, aby destabilizoval naše země,“ řekl Morawiecki podle televize TVN 24.
Výjimečný stav má podle něj pomoci zajistit hranice. Podobná opatření už zavedly Litva a Lotyšsko. Ministr vnitra Mariusz Kamiński uvedl, že nouzový stav bude zaveden okamžité poté, co prezident podepíše příslušné nařízení. Týkat by se měl jen úzkého pásma bezprostředně při hranicích s Běloruskem a neměl by se dotknout polských občanů.
U hranic však nebude možné pořádat demonstrace, protesty, happeningy, výlety a podobně, dodal v narážce akce, které na podporu migrantů pořádaly nevládní organizace na ochranu lidských práv.
Koalice Společenství svědomí složená z představitelů různých vyznání, včetně zástupců křesťanů, židů a muslimů, vyzvala polské úřady, aby dovolily poskytnout humanitární pomoc skupině migrantů, tábořících už déle než tři týdny mezi Polskem a Běloruskem, kde trpí „hladem, chladem a lhostejností“, uvedla agentura AP.
Připomněla, že se premiér Morawiecki v souvislosti s tímto případem zapřísahal, že Varšava nepodlehne „vydírání“ z Minsku. „Pokud bychom uvolnili hranice, budeme mít statisíce uprchlíků v Evropské unii,“ prohlásil ministr Kamiński.
„Když je pustíme, budou všude“
Migranti, kteří v současnosti uvázli mezi běloruskými a polskými hranicemi, podle něj netrpí hlady, protože dostávají jídlo od běloruských služeb, a mohou svobodně odejít. „Nemůžeme dělat ústupky. Pokud je vpustíme, budeme je mít všude. Pokud bychom uvolnili hranice, budeme mít statisíce uprchlíků v Evropské unii,“ varoval Kamiński podle TVN 24.
Vilnius, Riga a Varšava obviňují Minsk, že používá migranty jako zbraň v nevyhlášené „hybridní válce“, kterou vede jako odvetu za západní sankce přijaté v reakci na zfalšování běloruských prezidentských voleb z loňského srpna a porušování lidských práv při potlačování protestů, které měly přimět Lukašenka k odstoupení.
Lukašenkových migrantů se obává i Polsko, na hranici postaví plot |
Varšava vidí za chováním Minsku i pomstu za to, že v Polsku získala azyl běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která se ze strachu z represí po konfliktu se sportovními funkcionáři odmítla vrátit z olympiády v Tokiu do vlasti.
„Není to snadné rozhodnutí. Pravděpodobně je to první výjimečný stav ve svobodném Polsku,“ připustil Kamiński v narážce na historickou okolnost, že v 80. letech minulého století komunistický režim vyhlásil výjimečný stav, aby potlačil nezávislé odbory Solidarity.
Lukašenko při schůzce s náčelníkem celníků podle státní agentury BelTA prohlásil, že Západ „věčně obviňuje“ Bělorusko z pašování, ať už cigaret, nebo z nelegální migrace, ale zamlčuje problém s šířením narkotik, zejména syntetických drog, z Evropy do Běloruska. Minulý měsíc fakticky potvrdil, že jako odvetné opatření v reakci na západní sankce Minsk posílá nelegální migranty do Polska, Litvy, Lotyšska a na Ukrajinu.
„Není třeba používat sankční ‚sekery a vidle‘. Tím spíš, že mohou mít opačný účinek. To také dnes ukazuje reálná situace, to, o čem se mluví – události na bělorusko-polských, bělorusko-ukrajinských, bělorusko-litevských a lotyšských hranicích,“ řekl Lukašenko 9. srpna. Akci uspořádal v den výročí sporných prezidentských voleb, které podle běloruských úřadů vyhrál, ale které zpochybňují opozice a Západ.
Lukašenko odmítl, že by Bělorusko někoho vydíralo nelegální migrací. Současně ale prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“. Pohrozil také, že migranty z Iráku by mohli nahradit „turisté z Afghánistánu“. Polská pohraniční stráž uvedla, že jen v srpnu zaznamenala 3 200 pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska.
