INFOGRAFIKA: Kosovo - kolébka srbství
Obsah Ahtisaariho zprávy pravděpodobně zůstane tajný až do příštího pátku, kdy se s ním seznámí Srbové a kosovští Albánci.
Agentuře Reuters se však pod podmínkou anonymity podařilo získat vyjádření několika diplomatů z OSN. Ti tvrdí, že v dokumentu nejspíš nebude použit termín "nezávislost".
Bývalý finský prezident podle nich navrhne pro Kosovo omezenou suverenitu pod dohledem Evropské unie. Provincie, jejíž populaci tvoří z téměř devadesáti procent Albánci, by získala právo na členství v mezinárodních organizacích jako je Světová banka či Mezinárodní měnový fond.
Zpráva klade zvláštní důraz na ochranu práv srbské menšiny v Kosovu, napsala agentura AP. "Budeme mít zvláštní práva v oblasti bezpečnosti, zdravotnictví, školství a vzdělání," řekl Oliver Ivanovič, umírněný vůdce kosovských Srbů z etnicky rozděleného města Kosovska Mitrovica.
Zákony, které se budou týkat srbské menšiny, bude muset schválit většina srbských poslanců v kosovském parlamentu, napsala zase s odvoláním na bělehradský deník Večernje novosti agentura APA. Srbština se má stát v provincii druhým úředním jazykem.
Klíčovou roli by v Kosovu měla hrát EU, jejíž zástupce by mohl vetovat zákony a rozhodnutí tamní vlády. Měl by také pravomoc odvolávat úředníky, kteří nebudou jednat v souladu s novým statusem.
Zmocněnec pojede na Balkán
V kontaktní skupině, které Ahtisaari svůj plán předložil, zasedá šest mocností: Británie, Francie, Německo, Itálie, Spojené státy a Rusko. Jejich zástupci teď dokument odvezou k posouzení do svých zemí.
Ahtisaari pojede za týden na Balkán, aby s plánem seznámil kosovské a srbské politiky. Jeho pozice přitom nebude jednoduchá, protože Priština i Bělehrad ho podezírají, že nadržuje těm druhým.
Obě strany pak k dokumentu mohou vyjádřit svá stanoviska. Na nich záleží, zda se ve Vídni budou muset sejít k dalšímu jednání. Definitivní podobu kosovského statusu předá Ahtisaari generálnímu tajemníkovi OSN Panu Ki-munovi. Ten ho postoupí Radě bezpečnosti.
Co na to Rusko
Důležitým hráčem v jednáních o Kosovu je Rusko. Moskva je tradičním spojencem Srbů v Radě bezpečnosti a Bělehrad se spoléhá, že by případný návrh na úplné odtržení provincie vetovala.
Nahrávají mu i výroky ruského prezidenta Putina, který mimo jiné prohlásil, že "Rusko považuje za nepřijatelné vnutit řešení Kosova zvnějšku". Moskva také chce, aby se definitivní rozhodnutí odložilo až do doby, kdy bude mít Srbsko novou vládu.
Sedm let pod správou OSN
Dvoumilionové Kosovo, jehož rozloha je srovnatelná například se Středočeským krajem, je od června 1999 pod správou OSN. Tento jeho statut byl výsledkem dlouhodobého dramatického vývoje.
Situace v provincii nebyla vzhledem ke složitému etnickému složení nikdy úplně růžová. Nicméně během 90. let minulého století se prudce zhoršila poté, co tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič začal omezovat autonomní práva kosovských Albánců.
Násilnosti postupně přerostly ve dva roky trvající válku, během níž zahynulo na deset tisíc kosovských Albánců a dalších nejméně 800 tisíc jich muselo opustit své domovy.
Neudržitelnou situaci nakonec vyřešila Severoatlantická aliance leteckými útoky na jugoslávské cíle. Rezolucí Rady bezpečnosti z 10. června 1999 se pak Kosovo ocitlo pod správou OSN - i když formálně zůstalo součástí Srbska. V současné době tam na pořádek dohlíží asi 17 tisíc aliančních vojáků (včetně českých a slovenských).
Kolébka srbství
Nabízí se otázka, proč se vlastně Bělehrad odmítá Kosova vzdát. Jak už je na Balkáně zvykem, odpověď je třeba hledat v historii. Srbové považují Kosovo za nedílnou součást svého státu a jakousi kolébku srbství.
V roce 1389 se na Kosově poli odehrála velká bitva, v níž Turci porazili balkánská vojska, a otevřeli si tak cestu dále do Evropy. Srbové považují tuto bitvu za klíčový bod svých národních dějin a během staletí ji opředli mnoha hrdinskými mýty. Pro řadu z nich je tak představa samostatného Kosova nepřijatelná.
K národní hrdosti je navíc potřeba přičíst skutečnost, že v Kosovu se nacházejí některé důležité průmyslové komplexy a bohatá naleziště nerostných surovin.
Srbové tvoří v provincii sedmiprocentní menšinu, která neobývá žádné kompaktní území, ale je rozeseta po jednotlivých enklávách. Když v roce 1999 Kosovo opouštěli srbští vojáci, odešlo s nimi až čtvrt milionu místních Srbů. Báli se odvety ze strany Albánců.
Čekání na výsledek voleb
Vídeňská jednání o budoucím statutu Kosova začala už loni v únoru. Ahtisaari chtěl původně výsledky zveřejnit už koncem roku, ovšem když Srbové na 21. ledna 2007 vyhlásili předčasné parlamentní volby, rozhodl se počkat. Mezinárodní společenství se obávalo, že by jeho závěry mohly posílit pozici ultranacionalistů v Srbsku. - více zde
Ve volbách nakonec ultranacionalisté opravdu vyhráli, ale nebudou schopni sestavit vládu. Jejich koaliční potenciál je nulový. A tak příští kabinet s největší pravděpodobností vytvoří prozápadní demokraté. - více zde
