Dlouho přitom nebylo jasné, zda bude všelidové hlasování vůbec platit. Podmínkou totiž byla účast nejméně poloviny z 3,6 milionu oprávněných voličů.
Během soboty, prvního dne hlasování, se do volebních místností dostavilo jen necelých 18 procent lidí. A to i přes usilovné výzvy politiků.
Ještě v neděli v poledne pak bělehradské Centrum pro svobodné volby a demokracii (CESID) informovalo, že účast prozatím nepřekročila 26 procent.
Jelikož se celková účast nakonec vyšplhala odhadem na 53,5 procenta, musel být v hlasovacích místnostech před jejich večerním zavřením nával.
To potvrdily i místní úřady: zájem občanů o účast výrazněji stoupl až v posledních hodinách. Ústřední komise proto v některých místech povolila dokončit hlasování i po vypršení oficiálního termínu (ve 20:00).
Nejvíce diskutovaný bod nové konstituce se týká jihosrbské provincie Kosovo, kterou dokument definuje jako "nedílnou součást Srbska".
Provincii už sedm let spravuje OSN a o jejím osudu by se mělo při mezinárodních jednáních rozhodnout do několika měsíců. - více zde
Právě proto srbští politici rychle připravili návrh nové ústavy, parlament ho schválil a poslal do všelidového hlasování. Vedení země chce totiž dokument uvést v platnost ještě před tím, než o statutu provincie rozhodne mezinárodní společenství.
To však Bělěhradu už dříve vzkázalo, že ani případné přijetí nové konstituce nemůže ovlivnit či změnit jeho rozhodnutí. Stejně to cítí i kosovští Albánci, kteří v provincii tvoří většinu populace a už léta usilují o nezávislost. Víkendové referendum se rozhodli ignorovat s tím, že pro jejich další osud v podstatě nemá význam.
Ostudné přisvojení
Srbská opozice ústavu kritizuje pro její "vágnost" a způsob, jakým si přisvojuje Kosovo, považuje za "ostudný". Některé skupiny proto přímo vyzvaly obyvatele, aby hlasování bojkotovali.
Deník Politika v reakci napsal, že takové hlasy jsou "malicherné" a i když dokument "není dokonalý, je základním krokem k přeměně Srbska v moderní demokratický stát, který je na cestě k členství v Evropské unii".
"Nová ústava je zárukou, že Kosovo zůstane nedílnou součástí Srbska,“ prohlásil srbský politik Milan Ivanovič. "Je to vzkaz mezinárodnímu společenství, že nedojde k žádnému dělení našeho území,“ dodal.
Ústava má 206 článků. Je napsána jen v hrubých rysech a bude ji případně třeba doplnit řadou zákonů. Srbsko je v ní ale poprvé od roku 1918 definováno jako samostatný stát. Ještě do letošního června bylo ve volném svazku s Černou Horou. - více zde
Ústava vstoupila v platnost
8. listopadu - Srbský parlament oficiálně vyhlásil platnost nové ústavy. Základní zákon, zakotvující provincii Kosovo jako nedílnou součást Srbska, schválili Srbové v referendu.
"Prohlašuji ústavu, schválenou v referendu, za přijatou," prohlásil předseda parlamentu Predrag Markovič. Sněmovna přivítala jeho slova potleskem. O ústavě už poslanci znovu nehlasovali.
Očekává se, že přijetí konstituce by mohlo otevřít cestu k předčasným parlamentním a prezidentským volbám. Ale na termínu se hlavní politické strany dosud nedokázaly shodnout. Prozápadní partaje by chtěly volby už v prosinci, ale opoziční ultranacionalisté z Radikální strany, která disponuje 82 křesly, je žádají až v únoru.
