Nejstarší zprávy o Palmýře, která se nachází přibližně dvě stě kilometrů severovýchodně od Damašku, pochází z 2. tisíciletí před naším letopočtem.
„Určitě existovala dva a půl tisíce let. Když se řekne Palmýra, tak si všichni vybaví tu nádhernou římskou architekturu, ale to město přečkalo až do středověku, takže mělo i mladší fáze středověké a nachází se tam velké množství různě starých památek,“ řekl iDNES.cz archeolog Karel Nováček ze Západočeské univerzity v Plzni.
V rozsáhlém památkovém areálu stojí dodnes úchvatné sloupořadí, antické chrámy i monumentální citadela. Podle českého odborníka ale nesmíme zapomínat, že řada památek je skrytá pod zemí.
Osu města tvoří přes kilometr dlouhá kolonáda lemovaná sloupy, která společně s dalšími ulicemi vede k nejvýznamnějším památkám. Mezi ně patří Belův a Belšaminův chrám, amfiteátr a dalším historicky významné ukázky římské architektury, která se zde mísí s domorodými prvky a perským vlivem. Opodál města se nachází pohřebiště a nad památkovým areálem citadela, odkud je pohled nejen na kolonádu a její okolí, ale i do přilehlé oázy a rozsáhlé pouště.
„Palmýru porovnávají s Benátkami, protože to byl jeden z koncových bodů hedvábné stezky, nejvýznamnější obchodní magistrály světa, která vedla z Číny. Palmýra byla překladištěm zboží, významný obchodní bod, odtud vyrážely karavany dál - buď na jih na Arabský poloostrov, nebo k Středozemnímu moři. Město bylo založeno v poušti, nemělo žádné výrazné hospodářské zázemí a bylo pevně napojeno na dálkový obchod,“ vysvětluje archeolog.
Ruiny města objevili cestovatelé v 17. a 18. století a do jejich výzkumu se výrazně zapojili polští archeologové. „Výzkumy se tam dělaly od 19. století a řada památek je v zahraničí, což je nyní dobře. Navíc jsem zaznamenal zprávu, že správci místního muzea před blížícími se radikály některé památky ukryli,“ řekl Nováček.
Pokud Palmýra padne do rukou IS, dojde k ničení památek
Starověké památky v Sýrii zatím byly řádění radikálů ve větší míře ušetřeny. Bojovníci Islámského státu bořili spíše středověké budovy - ať už islámské, nebo křesťanské. Pokud jim však Palmýra padne do rukou, s největší pravděpodobností skončí jako irácký Nimrúd, kde radikálové bagry zlikvidovali památky Asyrské říše (více čtěte zde).
Projekt MosulBritští odborníci na fotogrammetrii, detailní zpracování fotografií, se nyní snaží zachránit zničené památky radikály z Islámského státu alespoň v kybernetickém prostoru. Fotogrammetrie využívá dvourozměrné fotografie, které jsou podrobeny dalšímu podrobnému zpracování tak, že výsledek poskytne trojrozměrný pohled na daný předmět. Využívají k tomu dochované snímky a vyzvali dobrovolníky, kteří vlastní obrázky iráckých památek, aby je poskytli k dalšímu zpracování. Zatím se sešlo přes 700 snímků a z nich 543 jsou artefakty z Mosulu. Zrekonstruováno pro trojrozměrný pohled je zatím 15 předmětů. Zdroj: ČTK |
„Obávám se, že Islámský stát by postupoval stejně jako v Iráku, protože útoky na umění, architekturu a památky jsou cílené a mají v západní Evropě šířit strach a frustraci. Dá se jednoznačně říci, že k ničení památek dojde i tam. Otázkou zůstává, co jim ozbrojené síly dovolí, kolik času budou mít. Památkový areál je chráněný samostatnou gardou, které velkou šanci nedávám,“ připustil Nováček.
Archeologové mají v případě Sýrie daleko větší strach z rabování. Radikálové již čtyři roky rozkopávají archeologická naleziště po celé zemi a hledají předměty, které by se daly zpeněžit na černém trhu s památkami.
Minulý týden se nedaleko Palmýry rozhořely prudké boje mezi vojáky Bašára Asada a bojovníky Islámského státu. Bojovalo se zhruba kilometr od památek a syrská armáda podle exilových aktivistů bombardovala pozice islamistů v těsné blízkosti města.
Rozlehlý areál v Palmýře byl prohlášen za Světové dědictví UNESCO v roce 1980. Celkově se na území Sýrii nachází šest památek, které jsou pod ochranou UNESCO - starověké části měst Damašek, Aleppo, Bosra, křižácký hrad Krak des Chevaliers a Saláhuddínova citadela a starobylé vesnice v severní Sýrii. Kvůli občanské válce jsou všechny považovány za ohrožené. Palmýru pod jménem Tadmor zmiňuje i Bible, podle níž město vystavěl či opevnil král Šalamoun.
