Pátek 3. února 2023, svátek má Blažej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 3. února 2023 Blažej

Ženy do vlády, muži k dětem. Norské rodiny přirozeně volí rovnost

  20:00
Oslo (od zpravodajky iDNES.cz) - Důraz ženy na budování kariéry nemusí být v rozporu s rodinným životem. Skandinávské země jsou toho dokladem. Jednu z nejvyšších porodností v Evropě má Norsko, kde zároveň řadu nejvyšších postů státní i soukromé sféry zastávají ženy. Recept? Důsledné zapojení mužů do péče o děti, včetně otcovské, a vytvoření podmínek pro návraty matek do pracovního procesu.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když se pár v Norsku rozhodne zplodit dítě, počítají oba budoucí rodiče s tím, že po jeho narození na určitou dobu opustí práci a na rodičovské se vystřídají. Matka i otec musí doma s potomkem každý strávit minimálně deset týdnů. Dítě si tak od útlého věku buduje blízký vztah s oběma. O zbylou dobu rodičovské se rodiče mohou podělit podle vlastního uvážení.

Rovnost u moci

Současnou norskou vládu vedenou premiérkou Ernou Solbergovou tvoří deset ministrů a devět ministryň. Ve 169členném parlamentu zasedá 67 poslankyň (40 procent). Předsedou norského parlamentu je muž, Olaf Michael Thommessen. Nejvyšší soudkyní žena, Toril Marie Øie.

Pro srovnání: v české dvousetčlenné Poslanecké sněmovně působí 40 poslankyň (20 procent), v šestnáctičlenné vládě jsou tři ministryně. Premiérku ani prezidentku Česko nikdy nemělo, Nejvyšší soud v minulosti vedla Eliška Wagnerová a poté Iva Brožová.

Pokud se jeden z nich rozhodne oněch deset týdnů nevyužít a zůstat v práci, ztrácí rodina na tuto dobu příspěvek od státu. Podle sociologa Knuta Oftunga z kanceláře norské ombudsmanky se to však často nestává. Povinná otcovská totiž v Norsku funguje již od roku 1993 (její délka kolísala mezi 4 a 14 týdny), a ačkoli v době zavedení vyvolala velké kontroverze a konzervativní kruhy ji zpochybňují před každými volbami, pro rodiče je dnes již zcela přirozená.

„Nemůžeme muže automaticky pokládat za nějak handicapované a nekompetentní starat se o malé děti. Klademe důraz na to, že i muži jsou ‚normální‘ rodiče,“ řekl iDNES.cz Oftung. V praxi to často funguje tak, že si otcové svých deset týdnů rozprostřou do delšího časového úseku a s kojencem či batoletem zůstávají doma každý týden jeden nebo dva dny. Matka v tyto dny pracuje na částečný úvazek nebo se vzdělává.

Péče o dítě navíc neznamená žádný výrazný pokles dosavadního příjmu. Zvolí-li rodiče kratší celkovou dobu rodičovské - tedy 46 týdnů - čerpají během ní sto procent dosavadního platu. Při delší 56týdenní rodičovské jim stát vyplácí 80 procent dosavadních příjmů. „Většina zaměstnavatelů s tímto uspořádáním nemá problém. Nechtějí přicházet o cenné zaměstnankyně,“ podotýká Oftung.

Pracovní pauzy na kojení a školky od jednoho roku

Hlavním cílem krátké, avšak velmi štědré, rodičovské je dát ženám jistotu, že stanou-li se matkami, neznamená to pro ně konec kariéry nebo dlouhodobý propad příjmů. Zdá se, že tato motivace funguje. Norsko má společně se Švédskem, Islandem, Francií a Británií nejvyšší porodnost v Evropě. Na jednu Norku připadá v průměru 1,75 dítěte, zatímco na jednu Češku 1,53.

Norské ženy jsou všemožně podporovány, aby během doby strávené doma s dítětem neztrácely kontakt se zaměstnavatelem, a brzy se vracely, byť zpočátku třeba jen na částečný úvazek. Pokud chce podle Oftunga otec nebo matka pracovat na zkrácený úvazek a dítěti je méně než deset let, zaměstnavatel jim to musí umožnit.

Norští experti: Dítě není majetek rodičů

Matkám při návratu do práce pomáhají i zdánlivé maličkosti. Když je například na rodičovské s dítětem do jednoho roku otec a matka stále kojí, má nárok na placené „kojící“ přestávky - každý den minimálně na hodinu. Na pracovišti kromě toho musí být zajištěny podmínky pro kojení, případně odstříkávání mléka a jeho ukládání.

Zatímco v Česku ženy zůstávají na rodičovské nejčastěji tři nebo čtyři roky, v Norsku většina dětí vyrazí poprvé do mateřské školy už mezi deseti a dvanácti měsíci věku. Rodiče s dítětem mohou zůstat doma i déle, nemají však nadále nárok na rodičovský příspěvek.

„Rodiče věří, že mateřská školka je přirozenou součástí péče o dítě. Existují dva hlavní důvody pro jeho umístění do školky: za prvé možnost placené práce pro oba rodiče a za druhé rodiče věří, že dítěti prospívá pobyt s ostatními dětmi pod dohledem dospělých,“ konstatují Kristin Holte Haugová a Jan Storø, profesoři univerzit v Oslu a Akerhusu v analýze norského systému mateřských škol.

„Neuvědomujeme si, že se k mužům a ženám chováme jinak“

V souvislosti s důrazem na zajištění rovnosti žen a mužů vznikla v norském státním i soukromém sektoru řada speciálních pracovních pozic a takzvaných center pro rovnost. V jednom z nich působí Marianne Fostervoldová, která má na starosti rovnost v přístupu k pacientům i personálu v univerzitní nemocnici v Oslu. Lidé se podle ní často k mužům a ženám chovají rozdílně, aniž by si to uvědomovali. A vše začíná už v mateřské školce.

„Nedávno proběhly studie v norských školkách, během nichž výzkumníci analyzovali videozáznamy interakcí mezi vyučujícími a dětmi. Počítali, kolikrát učitelky oslovily děti přímo jménem a kolikrát jen „ty“, a zda byly rozdíly mezi oslovováním chlapců a dívek. Zjistili také, že chlapcům učitelky mnohem častěji pomáhají s oblékáním a dalšími praktickými věcmi. Když se vyučující výsledky dozvěděli, byli v šoku, protože si vůbec neuvědomují, jak rozdílně k dětem v závislosti na jejich pohlaví přistupují,“ říká Fostervoldová, podle níž je proto třeba genderové aspekty neignorovat, ale neustále připomínat.

„Ve správné školce by se učitelé měli snažit, aby všechny děti - kluci i holky - vyzkoušely všechny možné aktivity. A aby tak byly schopny samy si zvolit, co je baví, bez ohledu na to, zda je daná aktivita stereotypně dávána do souvislosti s dívkami nebo s chlapci,“ říká Fostervoldová. V takto fungující školce si tedy chlapci budou běžně hrát s panenkami a dívky s kombajny, aniž by se nad tím někdo pozastavoval.

Snahy o rovnoměrné zastoupení mužů a žen se promítají i do kritérií při přijímání studentů na střední a vysoké školy. Vysoce feminizovanými obory jsou v posledních letech například učitelství pro mateřské školy a veterina. Řada škol tak během přijímacích zkoušek na tyto obory dává jeden bod navíc chlapcům.

A naopak u oborů, kde rapidně převládají mužští studenti, dostávají bod navíc dívky. „Je to jen jedno z mnoha kritérií. Pouze, když mají student a studentka naprosto stejné známky, zkušenosti a motivaci, může tento bod rozhodnout,“ dodává Fostervoldová.

„V Česku nejsme neutrální, ale genderově slepí“

Podle ředitelky organizace Gender Studies Heleny Skálové by se Česko mohlo v řadě oblastí norským systémem inspirovat. „U nás často vládne genderová slepota, kterou vydáváme za genderovou neutralitu. V Norsku je ale genderový mainstreaming (strategie, jejímž cílem je dosažení rovného postavení žen a mužů, pozn. red.) skutečně velké téma, které řeší všechny složky státního systému od vlády po obce,“ říká Skálová.

Z loňské studie o ekonomických dopadech mateřství vyplynulo, že povití dítěte má v Česku výrazné negativní dopady na budoucí příjem ženy i na její možnosti získat po rodičovské stejně dobrou práci jako před mateřstvím (o studii čtěte zde). Kariéry ani příjmu muže se přitom otcovství obvykle nijak nedotkne.

GRAF: Přetrvávající genderové rozdíly ve mzdách

„Žena v Česku je v porovnání s Norkami více ohrožená nezaměstnaností a dopadá na ni mzdová nerovnost. To se ještě stupňuje ve chvíli, kdy se stane matkou malých dětí. Tuto nerovnost Norsko eliminuje tím, že rodičovská dovolená je podstatně kratší, ale výrazněji lépe zaplacená,“ vysvětluje Skálová.

Povinná otcovská navíc podle ní brání diskriminaci žen na pracovním trhu. Zaměstnavatel totiž musí počítat s tím, že jak žena, tak i muž na určitou dobu z práce odejdou, když se jim narodí dítě. „Nespolehlivými“ zaměstnanci tak už nejsou pouze budoucí matky, ale i budoucí otcové. „Obrovskou výhodou je také velmi hustá a kvalitní síť zařízení péče o děti, která jsou dostupná v místě, časově (školky fungují 11 měsíců v roce, pozn. red.) i finančně,“ říká Skálová.

Čeští poslanci v září v prvním čtení schválili týden placeného volna pro otce. Muži by na něj podle novely mohli nastoupit do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by sedmdesát procent vyměřovacího základu svého příjmu (více čtěte zde).

Zatímco povinná otcovská po vzoru Norska zatím v plánu není, na zajištění dostatku míst v českých mateřských školách se již pracuje. Novela školského zákona počítá s tím, že od příštího školního roku budou muset obce zajistit místa pro všechny čtyřleté děti. V dalších letech rodiče získají nárok na místo ve školce i pro děti tříleté (podrobnosti čtěte zde).

Mělo by se Česko v oblasti genderové problematiky inspirovat v Norsku?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 9. prosince 2016. Anketa je uzavřena.

NE 4311
ANO 726

Pavel má větší šanci sjednotit společnost než Babiš, míní sociolog

  • Nejčtenější

Ovčáčka nahradí žena. Mluvčí Hradu se stane bývalá novinářka a analytička

Kromě Miloše Zemana Hrad zanedlouho opustí také Jiří Ovčáček, který zastával funkci tiskového mluvčího. Nově zvolený...

Češi zvolili Pavla prezidentem s nejsilnějším mandátem. Babiš uznal porážku

Novým prezidentem si Češi zvolili Petra Pavla. Získal 58,32 procenta hlasů. Jeho soupeř Andrej Babiš 41,67 procent,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Policie objasnila výhrůžku nábojem Babišové. Odesílatel dopisu je po smrti

Policie na základě znaleckých posudků objasnila případ výhrůžného dopisu, který před volbami dostala Babišova manželka....

Už mě neoslovujte poslanče, řekl Babiš. I na Twitteru má jen „občan“

Jen několik málo hodin po prohraných volbách o Pražský hrad se naplno rozjely spekulace, jestli Andrej Babiš neskončí v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První den voleb skončil, hlasovala polovina lidí. Značný zájem hlásí zahraničí

Češi v pátek volili novou hlavu státu. Během prvního dne druhého kola volby se hlasování zúčastnila většina voličů,...

Láska je evoluční finta, zamilovanost porucha emocí, říká psycholog Klimeš

Premium Láska je mocná emoce a bezesporu ta nejhezčí. A má hodně podob, které člověka nutí dělat různé věci. Mozkové okruhy...

Ruská lež je ohromná zbraň. Proč je Putin stále oblíbený, líčí reportér Karas

Premium Býval nejdéle sloužícím zahraničním zpravodajem České televize. V Polsku, v Rusku i na Ukrajině strávil Miroslav Karas...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Reakce Číny není třeba se bát, z našeho přátelství nic nemáme, říká analytička

Telefonát nově zvolené hlavy státu Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen vyvolal značný rozruch....

Opět nám hrozí německé tanky, prohlásil Putin při výročí bitvy u Stalingradu

Jsme si jistí vítězstvím, prohlásil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na oslavách osmdesátého výročí bitvy u...

Mozartovci na Ukrajině dohráli. Žoldáky rozložil alkohol a spory o peníze

Premium Skupina Mozart sestávající ze západních vojenských veteránů si získala respekt za trénink a podporu Ukrajinců. Její...

Schovávání tajných dokumentů dostihlo i Mikea Pence. FBI mu prohledá dům

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v rámci šetření kauzy utajovaných dokumentů v příštích dnech prohledá...

Bojujete s atopickým ekzémem? Pak rozhodně vyzkoušejte řadu LIPIKAR
Bojujete s atopickým ekzémem? Pak rozhodně vyzkoušejte řadu LIPIKAR

Víte, že atopický ekzém je nejčastější kožní onemocnění u dětí? Tímto onemocněním kůže trpí 15 – 20 % dětí a nejčastěji se objevuje u miminek nebo...

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Františka Ringo Čecha odvezli do nemocnice. Podle syna měl mrtvici

František Ringo Čech (79) byl v neděli večer podle zdrojů CNN Prima NEWS převezen do pražské Nemocnice Na Homolce....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Zemřela herečka Annie Werschingová, královna Borgů i Tess z The Last of Us

V pouhých pětačtyřiceti letech zemřela americká herečka Annie Werschingová. Televizní diváci ji znali jako agentku...

Jágrova expřítelkyně Kopřivová přiznala krizi: Nevím, co bude dál

Ještě nedávno prožívala bývalá modelka Veronika Kopřivová (31) s manželem Miroslavem Dubovickým (31) a jejich roční...