Souhlas vydal šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz na základě stanoviska cizineckého úřadu. Intervenoval i premiér Mateusz Morawiecki, hluboce věřící katolík.
„Polsko v tomto případě intervenovalo, a to přes rizika, že tím bezpochyby utrpí vztahy obou zemí,“ uvedl Jan-Aage Torp, norský duchovní, který měl k rodině blízko.
"Dziękuję całej Polsce". Poruszające słowa Silje Garmo https://t.co/pXTMYNQ3DF https://t.co/JA5HokV1YO
Silje Garmová se snažila zabránit tomu, aby jí norská sociální služba Barnevernet odebrala mladší dceru Eiru. Mohla by teď slavit.
Učebnicový příklad
Jenže během rozvodu s bývalým manželem už přišla o starší dceru, dnes třináctiletou Froyu. Norským úřadům stačilo jeho udání, že Silje Garmová nadměrně užívá léky proti bolesti.
Následný postup úřadů a odebrání starší dcery nezastavila ani stanoviska norských i polských lékařů, kteří kategoricky vyloučili, že by Silje Gramová byla pod vlivem utlumujících léků a chovala se nějak nestandardně. Nepotvrdila se obvinění, že vedla „chaotický život“, ani to, že trpěla „únavovým syndromem“, jak tvrdily norské úřady. Zdravotní záznamy, o které se úřady opíraly, navíc zmizely.
Polacy zgodnie i z otwartymi rękoma witają uchodźców z krajów, w których są oni prześladowani jak #SiljeGarmo i jej córeczka z Norwegii. https://t.co/z3VKzYNQrA
Její případ byl o to naléhavější, že Gramová disponovala univerzitním vzděláním a jako dcera bývalého poslance byla i dobře situovaná. V ničem nepřipomínala zchudlé matky z přistěhovaleckých rodin, u kterých obvykle Barnevernet „zasahuje“.
„Těžko si jde představit oprávněnější případ pro udělení azylu, než je ten Siljin,“ napsal k tomu europoslanec za lidovce Tomáš Zdechovský, který se podobnými případy dlouhodobě zabývá. Podle jeho informací navíc podala advokátní kancelář zastupující Gramovou další desítky žádostí o azyl.
Služba Barnevernet nemá valnou pověst, počíná si necitlivě, když odebírá děti rodičům, údajně v jejich zájmu. V mnoha případech končí její zásah u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Nic měnit nechtějí
Desítky norských dětských psychologů a právníků loni v otevřeném dopise nazvaly Barnevernet „nefunkční organizací, která dělá dalekosáhlé chyby s vážnými důsledky.“
Na mnohé kontroverzní případy odebraných dětí, které v Česku vstoupily nechvalně do povědomí kvůli dvěma synům odebraným před sedmi lety Evě Michalákové, upozornila polská média.
Také listy v pobaltských zemích píší o nešťastných rodinách, kterým norské úřady odebraly bez relevantního zdůvodnění jejich děti.
Norové odmítají ustupovat. Nová ministryně pro záležitosti rodiny Linda Hofstad Hellelandová trvá na tom, že služba Barnevernet pracuje ve prospěch dětí, a nic tedy není třeba měnit. „Umístění dítěte do alternativní péče je až poslední řešení, vždy se nejprve snažíme pomoci rodičům,“ řekla ministryně.
Britské Timesy v této souvislosti nabízejí statistiky, které to spíš nepotvrzují. Více než deset dětí z tisíce je v Norsku umístěno do alternativní péče, zatímco v Británii to je pouze šest dětí z tisíce. Sociální služba Barnevernet tak čelí stále silnější kritice kvůli necitlivému odebírání dětí.
