Když Barnevernet indické rodině žijící v norském Stavangeru v roce 2011 odebral jejich dvě děti, nebyly jim ještě ani tři roky. „Mladší dítě bylo ještě kojeno,“ uvedl norský deník Aftenposten. Případ podle norského listu vyvolal v Indii bouřlivé reakce a do kauzy se zapojila i indická diplomacie, která vyvíjela tlak na norské úřady, aby děti rodině vrátily.
Film natočený podle tohoto skutečného příběhu názvem Mrs. Chatterjee Vs Norway ve čtvrtek uvedli v norských kinech. Tamní média spekulují o dopadech uvedení snímku na mezinárodní pověst země. „Norská sociální služba má v zemích, jako je Polsko či Maďarsko, již nyní špatnou pověst. A do kin v čtvrtek přišel indický film, který může situaci dále zhoršit,“ píše Aftenposten.
V Norsku se bude snímek promítat ve 24 kinech po celé zemi. Několik představení je podle listu Aftenposten vyprodáno. V metropoli Oslu bude po premiéře následovat diskuse, které se zúčastní i zástupce kritizované norské sociální služby.
Podle některých rodičů a expertů Barnevernet zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění. Stále větší počet případů řeší také Evropský soud pro lidská práva.
Na něj se obrátila i Eva Michaláková, Češka, které v roce 2011 Barnevernet odebral syny Denise a Davida. Se svou stížností ale neuspěla. Barnevernet Češce syny odebral pro podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání, později norské úřady zbavily Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, zatímco otci práva ponechaly. Podle verdiktu Evropského soudu pro lidská práva z loňského ledna Norsko v jejím případě neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života.
Michaláková se odvolá. Podle právníků soud bezvýhradně věřil Norsku |
„Příběh indické maminky v hrubých rysech známe. V prvních letech, kdy jsme začali prostřednictvím Evy Michalákové a dalších rodin objevovat postupy norského Barnevernu, jsme se s ním seznámili a byl nám motivací. Už trailer k filmu obsahuje silné momenty,“ říká k ukázkám z filmu v tiskové zprávě zaslané ČTK právnička Michalákové Dora Boková.
„Pro nás nejsou překvapivé, protože je známe ze spisů dalších rodin. Narušování soukromí a intimity rodin ze strany pracovníků Barnevernu, následné zneužití pozorování jakékoliv normální situace v domácnosti, rychlé, nečekané a násilné odebrání dítěte, bezohlednost ke kojeným dětem, následné psychické týrání dětí i rodičů a jejich cílené rozeštvávání,“ dodává. Indická rodina podle ní nakonec získala děti zpátky jen díky enormnímu zapojení indické diplomacie.
10. února 2015 |
„Dnešek je pro nás příležitost připomenout, že neskončily ani příběhy, s nimiž je seznámena česká veřejnost. Eva Michaláková trpělivě vyčkává, až budou její synové plnoletí,“ uvedla senátorka a členka Petičního výboru na pomoc rodinám postiženým Barnevernem Jitka Chalánková.
RECENZE: Co je pro děti nejlepší? Barnevernet má jasno a román o něm také |
Polský novinář Maciej Czarnecki v souvislosti s uvedenými případy uvedl, že důležitou příčinou nespokojenosti s norskou sociální službou v zahraničí je jednostranná prezentace případů. „Rodiče, kteří mají problémy s norskou sociální službou a hlasitě o tom mluví, se v Polsku dostali na titulní strany novin. Tito lidé vytvářejí negativní dojem z Barnevernu,“ řekl Czarnecki listu Aftenposten.
„Pokud ale člověk podrobněji prozkoumá spisy týkající se případů odebraných dětí, často se ukáže, že tyto případy nejsou tak černobílé, jak v médiích působí,“ dodal novinář, který o norské sociální službě napsal knihu založenou na rozhovorech s polskými rodinami žijícími v Norsku, které mají se sociální službou zkušenosti.
