V Náhorním Karabachu se rozhořela válka. Situace nemá řešení, varuje expertka

  19:23
U Náhorního Karabachu se bojuje už čtvrtý den. Ve chvíli, kdy se svět dívá jinam, v regionu vyhřezla frustrace z toho, že se letitý konflikt nedaří vyřešit. Ale spor o území, které obě strany považují za svou vlast, se vyřešit ani nedá, říká analytička Asociace pro mezinárodní otázky Tereza Soušková. A lidé žijící v neuznané republice jen žádají, aby střelba konečně utichla.
Na hranici Náhorního Karabachu se znovu rozhořely střety mezi Arménií a...

Na hranici Náhorního Karabachu se znovu rozhořely střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Snímek pochází z krytu ve městě Stěpanakert. (28. září 2020) | foto: AP

Na hranicích neklidného Náhorního Karabachu se už několik dní bojuje. Vnímáte to jako pouhou epizodu v tomto desítky let dlouhém konfliktu, nebo začátek většího střetu?
Na linii dotyku mezi Arménií a Ázerbájdžánem dochází periodicky k eskalacím a přestřelkám a většinou je to lokální záležitost. To, čeho jsme svědky teď, se rozhořelo do stavu, který bych se nebála označit za válku. Zapojuje se do ní jak Ázerbájdžán, tak Arménie. Vidíme obrovské množství vojenské techniky, vojáků, v obou zemích byla vyhlášena mobilizace. Síly, které jsou tam nasazeny, pohání konflikt ještě dál.

Souviselo s tím nějak ostřelování v létě? Můžeme tehdejší dění brát jako předvoj současných událostí, byť tehdy se týkalo trochu jiné oblasti?
Tady je důležité rozlišovat. Obvykle eskalace probíhá na linii dotyku mezi Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem. V létě se to ovšem odehrávalo přímo na hranici mezi mezinárodně uznanými státy, Arménií a Ázerbájdžánem, což je neobvyklé. 

Tereza Soušková

Analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Tereza Soušková

Analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Specializuje se na region východní Evropy, Ruska, Kavkazu a Střední Asie. Mimo jiné se zaměřuje na výzkum demokracie v postsovětských zemích a problematiku neuznaných států. 

Pracuje také jako šéfredaktorka časopisu Mezinárodní politika, který vydává Ústav mezinárodních vztahů v Praze.

Tam střety většinou neprobíhají, ale hranice je z obou stran hlídaná, jsou tam rozesety vojenské posty i vojenská technika a jedna strana se obvykle snaží obsadit post té druhé. Pozorujeme to už od druhé poloviny 90. let. V roce 1994 skončila válka, potom se konflikt ještě jednou rozhořel v roce 2016 a v době mezi tím se odehrávaly lokální přestřelky. 

To, co vidíme teď, se víc blíží právě k roku 2016 nebo otevřené válce z roku 1994. Je to něco nového i vzhledem k nasazené technice a přístupu obou zemí. Dění z července můžeme vnímat jako jistý předvoj, protože tehdy naplno vyhřezla frustrace ze situace, která je už skoro dvacet let stejná. 

Proč vyhřezla zrovna teď? Je za tím ještě nějaký další důvod?
Souvisí s tím domácí i mezinárodní situace. Pozornost světa je upřená jinam, řeší se Bělorusko, ve Spojených státech se zase věnují volbám. Je možné, že to bylo vyhodnoceno tak, že nyní je správný čas podniknout nějakou takovou akci.

A když se podíváme na vnitropolitickou situaci v Ázerbájdžánu, vidíme desetiletí vlády jednoho klanu, jehož popularita také upadá a legitimita se vyčerpává. Mobilizace na základě nacionalismu a upozorňování na to, že my tady máme válku, už také ztrácí na síle.

28. září 2020

Na druhé straně jsme zvlášť v červenci viděli, že ázerbájdžánští občané veřejně vystupovali s požadavky k zajištění historické spravedlnosti. Požadovali, aby Ázerbájdžán zabral území, které považuje za své historické a kulturní dědictví.

Tehdy lidé otevřeně volali po válce.
Přesně tak. V Baku se na hlavním náměstí sešlo několik tisíc občanů, kteří velmi hlasitě požadovali od politické elity, aby zahájila válku za znovudobytí Náhorního Karabachu. Tehdy byli občané radikálnější než oficiální postoje vlády. Je možné, že se to od té doby proměnilo. 

I Turecko okamžitě po zahájení bojů řeklo, že Ázerbájdžán podpoří jakýmikoliv prostředky, a to i vojensky. Což je také novinka, protože dřív se Turecko neangažovalo. Sice vždy podporovalo Ázerbájdžán, ale konflikt o Náhorní Karabach stál stranou jejich vzájemných vztahů.

Do situace mluví i Rusko, ovšem mnohem zdrženlivěji než Turecko. Zůstane mu podle vás tento postoj?
Rusko se považuje za regionální velmoc a má pocit, že má právo mediovat či řešit ten konflikt. Je spojencem Arménie, ale má dobré vztahy i s Ázerbájdžánem. Snaží se to vyvažovat a zároveň prosazovat své zájmy. 

Z jeho pohledu by bylo ideální buď situaci vyřešit tak, aby to vyhovovalo ruským zájmům, nebo to nechat tak, jak to je, tedy v zamrzlém konfliktu. Pak totiž může rozehrávat svou hru na Kavkaze. Rusko má obě želízka v ohni a když to pro něj bude výhodné, může se přiklonit na jednu nebo na druhou stranu. 

V Náhorním Karabachu dál zuří boje, Arménie a Ázerbájdžán se ostřelují

Konflikt je zamrzlý už desítky let. Připomeňme si, o co tam jde. Jaká je teď situace?
Náhorní Karabach je „republika“, kterou vyhlásili etničtí Arméni v 90. letech, ale nikdo ji neuznal, a to ani Arménie. V důsledku války odtamtud odešli všichni ázerbájdžánští občané a v současnosti tam žijí jen Arméni. Náhorní Karabach je ve velmi úzkém spojenectví s Arménií, které tento stav vyhovuje. Jejím zájmem je, aby byl Karabach arménský a aby se tomuto stavu dostalo mezinárodního uznání.

Po připojení oblasti Arménie netouží?
Zájem o připojení tam nezaznívá, ale ono to není ani potřeba. Mezi Náhorním Karabachem a Arménií nejsou žádné hranice, celá oblast je průjezdná, nepotřebujete víza, není tam jiná měna, nemluví se jiným jazykem a fluktuace lidí přes hranici je velká. Kdyby tedy došlo k připojení Karabachu k Arménii, změna by byla jen formální, ale tamní život by to neovlivnilo. Arménie Karabach tak jako tak podporuje, a to i finančně.

30. září 2020

Je tento spor čistě etnický či národnostní, nebo jsou tam i další zájmy? Třeba nerostné suroviny nebo jiné bohatství?
Oblast nemá strategický význam z hlediska surovin, ale identity. Jde o vztah k té zemi. Obě strany ji považují za součást své identity, označují ji za zemi svých předků. A v takovou chvíli nemůžete dělat ústupky. Nemůžete zemi rozdělit na půl a říct „my si vezmeme tuhle část a vy tuhle“. Proto je to v současnosti neřešitelná situace. 

Výhra jednoho bude vždy prohrou druhého a každý ústupek bude na úkor vlastní identity, což by se bralo jako zrada vlasti. V minulosti byly pokusy o vyřešení konfliktu tímto způsobem, ale nesetkaly se s úspěchem. Dnes je nálada na obou stranách taková, že ani jedna nechce ustoupit.

Bavíme se o pohledu Arménie a Ázerbájdžánu. Ale jak to vnímají lidé přímo v Náhorním Karabachu? Nejsou už unavení z toho, že je nikdo na světě neuznává a oni tak mají omezené možnosti?
Otázka uznání Náhorního Karabachu pro ně není hlavní téma. Všichni mají arménský pas a mohou vycestovat přes mezinárodní letiště v Jerevanu. Ovšem pokud by se uznala nezávislá Náhorně-karabašská republika, univerzita ve Stěpanakartu by se třeba mohla účastnit programu Erasmus nebo by mohly přitéct finance z různých mezinárodních organizací. Náhorní Karabach je v jiné situaci než ostatní postsovětské neuznané státy, jako je třeba Abcházie. 

V čem?
Abcházie je úplně odtržená od Gruzie, nemá žádné kontakty a tamní lidé mají reálný problém se z té země dostat. Mají sice ruský pas, ale jako místo narození v něm mají napsanou Abcházii, kvůli čemuž nedosáhnou na evropská víza nebo jen velmi obtížně. Kdežto Karabach v této situaci není. Uznání není na pořadu dne. Důležité pro ně je, aby se vyřešila válka, aby přestalo ostřelování, které narušuje tamní běžný život. 

Situace je nestabilní, což stojí obrovské peníze, protože potřebujete udržovat armádu, potřebujete mít vojenskou techniku a hlídat hranice. To je všechno velmi náročné ze všech úhlů. Arméni, kteří tam žijí, chtějí, aby se toto vyřešilo, a to tak, aby se zachoval status quo. 

Ázerbájdžánci celou věc vnímají tak, že Arméni neprávem okupují jejich území. V jejich zemi žije spousta ázerbájdžánských uprchlíků z Karabachu a požadavek vlády je, aby se tito lidé mohli vrátit do svých domovů, z kterých byli vyhnáni. 

Mapa Náhorního Karabachu. (7. ledna 2016)

Nejčtenější

Cizinec zaplatil za jízdu taxíkem v Praze přes 200 tisíc, zjistil ráno s hrůzou

O více než 200 tisíc korun málem přišel v Praze cizinec, který se v noci vracel na hotel taxíkem, za jehož využití platil kartou. Že mu na účtu taková vysoká částka chybí, zjistil ráno. Nepříjemnou...

Slevy kol tíží přezásobené prodejce. Část z nich zřejmě nepřežije

Prodejcům jízdních kol se nedaří zbavit zásob, které si vytvořili během boomu v časech pandemie. Strategické chyby v plánování teď některé z nich mohou vyjít draho. Nízké marže a velké zásoby způsobí...

Požadavky odtržené od reality, zoufají po jednání Ukrajinci. Rusové jsou spokojeni

Sledujeme online

Jednání delegací Ukrajiny a Ruska v Istanbulu po necelých dvou hodinách skončilo. Bylo to první přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze. Podle ukrajinských představitelů...

VIDEO: Turecké letadlo škrtlo v Praze ocasem o ranvej. Modleme se, vyzýval pilot

Napínavý pokus o přistání si prožili cestující na palubě letu TK1771 společnosti Turkish Airlines z tureckého Istanbulu do Prahy. Airbus A321neo při přistávání na Letišti Václava Havla škrtl ocasem o...

Němcová ve studiu zahodila brožurku od Konečné. Nenávist, reagovala komunistka

Nesete historickou vinu a podporujete miliardáře Andreje Babiše, zaútočila senátorka Miroslava Němcová (ODS) na předsedkyni KSČM a europoslankyni Kateřinu Konečnou v nedělním diskuzním pořadu Otázky...

Afrika roste díky Číně, je z ní hráč s ambicemi. Evropa by to měla pochopit, zní

Premium

Od našeho zpravodaje v Africe „Evropa se chová jako mentor, ale Afrika už nechce být žákem,“ říká Etiopan Ameyu. To Čína vsadila na investice.

19. května 2025

Němci kontrolují na hranicích každé auto. Konec schengenského prostoru?

Premium

Německý policista lehce mávne rukou s plácačkou směrem k odstavnému parkovišti na silnici ze Strážného do bavorského Freyungu a odkloní dodávku s českou espézetkou z hlavního tahu od českých hranic....

19. května 2025

Prezidentem Rumunska bude proevropský starosta Nicušor Dan, porazil nacionalistu

Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. S odkazem na téměř úplné výsledky to uvedla agentura AFP. Po sečtení 95 procent odevzdaných hlasů měl Dan podporu více...

18. května 2025  20:06,  aktualizováno  23:01

Těsné výsledky. Do 2. kola polských prezidentských voleb míří Trzaskowski a Nawrocki

Liberální primátor Varšavy Rafal Trzaskowski podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností vede v prvním kole prezidentských voleb v Polsku s 30,8 procenta hlasů. Druhý je konzervativní...

18. května 2025  21:08,  aktualizováno 

Joe Biden má agresivní formu rakoviny, oznámila jeho kancelář

Aktualizujeme

Bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi byla diagnostikována rakovina prostaty s metastázemi v kostech, oznámila v neděli jeho kancelář. Biden s rodinou nyní spolu s lékaři zvažuje možnosti...

18. května 2025  22:15,  aktualizováno  22:49

Izrael částečně uvolní blokádu Gazy, povolí omezený humanitární dovoz

Izrael v neděli oznámil, že umožní omezený dovoz potravin do Pásma Gazy, aby zabránil hladovění. Informují o tom tiskové agentury. V Pásmu Gazy, kde vede ofenzivu v odvetě za teroristický útok Hamásu...

18. května 2025  22:11

Smrtelná nehoda u pražských Zdib ochromila provoz na dálnici D8

Na sjezdu z dálnice D8 před Prahou havarovalo v neděli večer osobní auto. Jeden člověk při nehodě zemřel, uvedl mluvčí středočeské policie Pavel Truxa. Sjezd je pro dopravu uzavřený.

18. května 2025  21:47

Portugalská Demokratická aliance vítězí ve volbách. Většinu ale nezíská, tvrdí odhady

Portugalská vládnoucí středopravá Demokratická aliance (AD) podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních získala v předčasných volbách nejvíce hlasů, ale nedosáhne na parlamentní většinu. Podle...

18. května 2025  21:38

Recesista i pedant, rebel i otec šesti dětí. Vychází nová kniha o disidentovi Bendovi

První, co se mnohým vybaví při vyslovení jména Václav Benda, je trochu krutá scénka ze satirické České sody Zpívánky s Bendou. V paměti většině uvázl jako starý, pomalu mluvící disident a politik, na...

18. května 2025  20:30

Výbuch u reprodukční kliniky v Kalifornii byl podle úřadů teroristický čin

Sobotní výbuch u reprodukční kliniky v kalifornském městě Palm Springs, po kterém na místě zemřel jeden člověk, byl podle úřadů úmyslný teroristický čin. Podezřelým je podle amerického Federálního...

17. května 2025  21:54,  aktualizováno  18.5

Rusové zadrželi řecký tanker na cestě z Estonska. Nepředvídatelní, zní z Tallinnu

Ruské úřady zadržely řecký ropný tanker plující pod liberijskou vlajkou, když opustil estonský přístav v Baltském moři. S odvoláním na úřady to v neděli napsala estonská veřejnoprávní stanice ERR....

18. května 2025  19:54

Ruska hledá rodinám zajatce, o nichž úřady mlčí. Ale z Ukrajiny už zpět nechce

Když ruská armáda nedokázala Irině Kryninové poskytnout informace o jejím partnerovi, který se ztratil na ukrajinském bojišti, rozhodla se vzít věci do vlastních rukou. Její cesta vedla na Ukrajinu,...

18. května 2025  19:30
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.