Napětí na jižním Kavkazu vzrostlo v neděli poté, co se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Baku i Jerevan hlásí zraněné i padlé, včetně civilních obětí.
Situací se má v úterý na žádost evropských zemí zabývat Rada bezpečnosti OSN, uvedla s odvoláním na diplomaty agentura AFP.
Arménský premiér Nikol Pašinjan vojenské aktivity sousední země v neděli označil za vyhlášení války a nařídil všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Dekret vyhlašující částečnou mobilizaci podepsal v pondělí také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
„Boje pokračovaly v noci. Klid zbraní není, boje pokračují a na některých místech se odehrávají dělostřelecké bitvy,“ uvedlo v pondělí arménské ministerstvo obrany. Terčem ázerbájdžánského ostřelování se údajně stalo i hlavní město Náhornéího Karabachu Stěpanakert.
Obyvatelé Stěpanakertu se uchýlili do krytů, všechny obchody jsou zavřené a na ulicích téměř nikdo není, neboť je neustále slyšet ostřelování, citoval Reuters filmovou režisérku Angelu Frangjanovou, která ve městě žije. Stěpanakert je od fronty vzdálen několik desítek kilometrů.
Podle představitelů neuznané Náhorně-karabašské republiky přišlo od začátku bojů o život už 59 vojáků a téměř 200 bylo zraněno. Podle agentury AFP bylo navíc zabito pět ázerbájdžánských civilistů a dva arménští. Ázerbájdžán své ztráty oficiálně neoznámil.
Dělostřelecké boje potvrdilo také Baku. „Od rána 28. září arménské jednotky ostřelují město Terter,“ uvedlo ministerstvo obrany Ázerbájdžánu.
Město leží na ázerbájdžánském území při hranici s Náhorním Karabachem a je plně pod kontrolou Ázerbájdžánu. Již během neděle ministerstvo hlásilo „intenzivní ostřelování“ pozic ázerbájdžánské armády ze strany Arménie.
Obsadili jsme Talyš, hlásí Ázerbájdžán
Později Ázerbájdžán oznámil, že jeho vojska obsadila strategicky důležité výšiny nad vesnici Talyš, která je pod správou Náhorního Karabachu. Již v neděli Baku informovalo o získání kontroly nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail.
Na hranici Arménie a Ázerbájdžánu se střílelo. V Náhorním Karabachu mobilizují |
Arménie jakékoli ázerbájdžánské územní zisky ještě v neděli popřela a označila za provokaci.
Podle pondělního vyjádření mluvčí arménského ministerstva obrany nicméně jednotky Náhorního Karabachu „získaly zpět ztracené bojové pozice“. O jaké území se jednalo, mluvčí neupřesnila.
Arménský parlament v pondělí odsoudil to, co nazval „totálním vojenským útokem“ Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach. „Mezinárodní společenství by mělo podniknout aktivní kroky k zastavení nejen ázerbájdžánské agrese, ale i tureckých ambicí zapojit se do konfliktu, který povede k destabilizaci regionu,“ uvedl předseda parlamentu Ararat Mirzojan.
Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků.
Nyní se enkláva převážně s arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.
Turecko je ochotné Ázerbájdžánu pomoci
Evropská unie i regionální velmoci Rusko a Turecko v pondělí vyzvaly Arménii a Ázerbájdžán k ukončení bojů. O nutnosti ukončit krizi v Náhorním Karabachu hovořil v pondělí v Istanbulu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Podle jeho představ ale k řešení může vést pouze vyklizení Armény okupovaných území v Ázerbájdžánu. Erdogan současně odmítl nařčení Jerevanu, že k současné krizi sám přispěl svou vojenskou podporou Ázerbájdžánu.
KOMENTÁŘ: Krev za hromadu kamení aneb válka o Náhorní Karabach |
V neděli turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Turecko je ochotno etnicky i jazykově spřízněnému Ázerbájdžánu pomoci „v takové formě, jakou bude sám chtít“.
„Ázerbájdžán čekal 30 let na vyřešení tohoto problému, teď se rozhodl konat sám. Okamžité osvobození ázerbájdžánských území okupovaných Arménií otevře cestu k míru a stabilitě v regionu. Krize v regionu, která začala okupací Náhorního Karabachu, musí skončit,“ řekl Erdogan.
Dodal, že Turecko stojí „všemi prostředky a celým srdcem“ na straně Ázerbájdžánu.
Jakékoliv zasahování je nepřijatelné, zní z EU
Mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella řekl, že eskalace bojů v Náhorním Karabachu je znepokojivá a jakékoliv zasahování je nepřijatelné.
„Vysoký představitel Josep Borrel telefonicky hovořil s ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu a hodlá kontaktovat všechny aktéry v regionu, aby se pokusil boje ukončit,“ řekl mluvčí Peter Stano.
Na hranici Arménie a Ázerbájdžánu padlo už 13 lidí, Moskva žádá zdrženlivost |
Obě znepřátelené země, tedy Arménie a Ázerbájdžán, jsou součástí unijního programu Východní partnerství, jehož cílem je těsnější spolupráce EU s některými postsovětskými státy.
Za nebezpečný považuje vývoj situace v Náhorním Karabachu také Berlín, který znepřátelené strany vyzval, aby usedly k jednacímu stolu na půdorysu takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Moskva vyzvala k přerušení bojů
Obavy z eskalace bojů a výzvu k jednání vyjádřila také Moskva. „Situaci nadále pozorně sledujeme. Myslíme si, že bojové akce musejí být okamžitě přerušeny,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Proces zmírnění konfliktu jako takového, stejně jako důsledky současné eskalace, se musejí začít ubírat politicko-diplomatickým směrem,“ dodal.
Moskva má s převážně křesťanskou Arménií podepsanou dohodu o vojenské pomoci, přátelské vztahy ale udržuje i s muslimským Ázerbájdžánem a v konfliktu o Náhodní Karabach se snaží hrát úlohu arbitra, připomíná agentura Reuters.
Záběry z Arménsko-Ázerbajdžánských hranic:
