INFOGRAFIKA:
CESTA K TITANU
Modul připomínající třímetrovou mísu se na třech padácích snášel k povrchu Titanu, který je s průměrem 5150 kilometrů dokonce větší než planety Merkur a Pluto.
Huygens potvrdil dopad signálem. Pozemní kontrola v Evropském středisku pro kosmické operace (ESOC) v německém Darmstadtu ho zachytila citlivými teleskopy. První signál poslal už před polednem, kdy vstoupil do atmosféry.
Specialisté tak zjistili, že modul "žije". "Bylo to, jako když poprvé uslyšíte brečet dítě," popsal své pocity serveru BBC manažer mise Jean-Pierre Lebreton. "To nám ukázalo, že je sonda je v pořádku, že vše běží dobře," dodal.
Během prostupování atmosférou Huygens zasílal data pořízená přístroji a panoramatickými kamerami sondě Cassini. Ta je pak předá vědcům na Zemi.
Data poletí na Zemi 67 minut
Manévr začal krátce po desáté hodině středoevropského času. Těsně před 13. hodinou přístroje modulu měly začít odebírat vzorky atmosféry měsíce. První data na Zem dorazila po čtvrté hodině.
K překonání 1,2 miliardy kilometrů signál potřeboval 67 minut. První fotografie Titanu by měly být k dispozici zhruba v půl deváté večer. Hned poté by se měly objevit i na internetu.
Vědci hledají na Titanu kořeny života
Mise Cassini-Huygens stála americkou NASA, Evropskou vesmírnou agenturu (ESA) a Italskou kosmickou agenturu ASI tři miliardy dolarů. Sonda byla do kosmu vynesena v roce 1997 z Mysu Canaveral na Floridě. Modul se od ní odpojil o Vánocích.
Vědci věří, že by se na Titanu mohly odehrávat reakce organických látek podobné procesům, z nichž vzešel život na Zemi. Ovzduší Titanu je podobně jako na Zemi z velké části tvořeno dusíkem, ale životu nepřeje teplota minus 180 stupňů Celsia.
Titan je pravděpodobně jediným měsícem s atmosférou v naší sluneční soustavě. Na povrchu, který je zastřen hustou mlhou, se údajně nachází tekutý metan a etan. Vědci si ale nejsou zcela jistí, co přesně Huygens na povrchu objeví.
Titan je zmrazená laboratoř, říká astronom
Informace získané Huygens mohou podle ředitele pražské Hvězdárny a planetária Marcela Grüna způsobit revoluci ve znalostech lidstva o sluneční soustavě a vzniku života.
"Doufáme, že najdeme klíč k tomu, jak se neživá látka měnila v živou. Je to takový zmrazený svět, taková laboratoř přírody," řekl.
"Je to paradox. Letíme do vzdálenosti více než miliardy kilometrů od Země, abychom se dověděli o tom, jak to vypadalo na Zemi v době, kdy tady nikdo z nás nebyl. Ještě tu ani nebyl život, ale teprve se začínal tvořit," uvedl Grün.
Připomněl, že lidé pátrají po životě na Marsu a možná tam stopy přerušeného života najdou. "Na Titanu se ale mohou dovědět, jak se rodil," vysvětlil.
Přístroj na modulu vymyslel Čech
Mise k Saturnu je podle Grüna také úspěchem české vědy, protože jeden z dvanácti měřicích přístrojů, který má na palubě družice Cassini, vymyslel Čech Jiří Švestka.
Je to zařízení, které registruje a zkoumá kosmický prach. Novinkou je to, že měří elektrický náboj prachových částic. Soustava mřížek zaznamená nepatrná prachová zrníčka velikosti částic cigaretového kouře.
Zatímco Huygens bude pracovat jen několik hodin, Cassini má létat kolem Saturnu až do července 2008. Na Zemi bude posílat nejen informace o této planetě a jejích prstencích, ale i o jejich měsících, kterých už předchozí sondy objevily 34. - více zde
Jména plavidel jsou poctou astronomům
Evropská sonda se jmenuje podle nizozemského astronoma Christiaana Huygense, který v 17. století objevil Saturnovy prstence a měsíc Titan. Jméno sondy odkazuje na jeho francouzsko-italského současníka Jeana-Dominika Cassiniho.
Ten objevil další čtyři velké Saturnovy měsíce - Iapetus, Rhea, Dion a Thetis. Jako první také zpozoroval mezeru mezi prstenci, která se na jeho počest nazývá Cassiniho dělení.
 Specialisté v Evropském středisku pro kosmické operace v německém Darmstadtu čekají na signál z modulu Huygens, který sestupuje atmosférou Titanu. (14. ledna 2005) |
 Náčrt manévru, při kterém modul Huygens vnikl do atmosféry Titanu. (14. ledna 2005) |
 Náčrt manévru, při kterém modul Huygens vnikl do atmosféry Titanu. (14. ledna 2005) |
 Vědci z Evropské vesmírné agentury (ESA) čekají na signál z Huygens. (14. ledna 2005) |
 Jeden z prvních snímků měsíce Titanu. Byl pořízen z výšky 16 kilometrů nad povrchem při sestupu sondy Huygens. (14. ledna 2005) |
 Jeden z prvních snímků Titanu. Byl pořízen sondou Huygens z výšky 8 kilometrů. (14. ledna 2005) |
 Jeden z prvních snímků Titanu. Byl pořízen sondou Huygens z povrchu měsíce. Na povrchu jsou vidět ledové balvany. Jejich velikost bude upřesněna po důkladném zpracování snímku. (14. ledna 2005) |
 Snímek povrchu Titanu pořízený sondou Huygens. Na povrchu jsou vidět ledové balvany. Jejich velikost bude upřesněna po důkladném zpracování snímku. |
 Snímek povrchu měsíce Titanu vzniklý složením záběrů, které pořídila sonda Huygens při svém sestupu. (17. ledna 2005) |
 Snímek povrchu měsíce Titanu vzniklý složením záběrů, které pořídila sonda Huygens při svém sestupu. (17. ledna 2005) |
