Přízrak jménem kvóty je pryč. Systém povinného přerozdělovaní migrantů, který sehrál jen okrajovou roli při řešení migrační krize, končí.
Přispělo k tomu i to, že Unie už v současnosti nečelí žádnému většímu migračnímu tlaku, když se Itálii podařilo ve spolupráci s vládou v Tripolisu téměř uzavřít „středomořskou cestu“. V září připlulo z Libye do Itálie pouhých pět tisíc migrantů a počet se stále snižuje. Fakticky uzavřena je i „balkánská trasa“, kde přes všechny problémy funguje dohoda EU s Tureckem.
Češi do Pobřeží slonovinyUnie chce migraci z Afriky řešit především prostřednictvím Svěřeneckého fondu pro Afriku. V něm plánované asi tři miliardy eur (84 miliard korun) mají podnítit africké státy, aby braly zpět z Unie své odmítnuté žadatele o azyl a aby zlepšením životních podmínek motivovaly své obyvatele, aby do EU neodcházeli. Ve fondu je ale zatím pouze 175 milionů eur, z toho 50 miliony přispělo Polsko. Česko se dohodlo s Itálií, že jí milionem eur pomůže s aktivitami v Pobřeží slonoviny, odkud pochází každý dvanáctý migrant, který se snažil letos dostat do Itálie. |
To, že se kvóty, jaké byly přijaty v roce 2015, nevrátí, potvrdil i ve čtvrtek skončený summit Evropské unie.
Ukázalo se na něm, že na pokračování kvót netrvá drtivá většina členských zemí osmadvacítky. O novém systému migrační politiky se bude detailně jednat na prosincovém summitu Evropské unie.
Ale už teď je jasné, že ani Itálie, která má do současnosti stále asi největší potíže se zvládáním přílivu běženců, na povinné kvóty tlačit nebude.
„Itálie pochopila, že přerozdělování podle kvót, i kdyby běželo tak, jak má, což se nikdy nestalo, neřeší to podstatné,“ uvádí dobře informovaný zdroj z jednání. „Daleko podstatnější je pro Řím zajistit dostatek financí na Svěřenecký fond pro Afriku, který by měl migraci z afrických států řešit podobně jako v případě migrační dohody s Tureckem,“ dodává.
I proto se zřejmě na čtvrtečním summitu podařilo dosáhnout přelomu v tom, že všechny změny v migrační politice, tedy i nějaké další případné kvóty, jež by se ale využívaly jen v krizových situacích, musí být odsouhlaseny všemi členskými státy. A nikoli jen většinovým hlasováním, jako se to stalo na podzim roku 2015.
„Pro tento projekt nevidím žádnou větší budoucnost,“ prohlásil o povinných kvótách i unijní prezident Donald Tusk. Dodal ale, že je třeba dosáhnout dohody středoevropských zemí a zbytku Unie na mechanismech k řešení dalších migračních krizí.
Tuskova slova potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka. „Kvóty mají v rámci Evropské unie čím dál tím menší podporu,“ řekl předseda vlády. „Naopak roste důraz na aktivní politiku EU na Blízkém východě a v severní Africe tak, abychom byli schopni preventivně čelit migračnímu tlaku směrem do Evropy.“
Úspěch Visegrádu
Za klíčovou pak představitelé zemí visegrádské čtyřky pokládají dohodu o jednomyslnosti při schvalování změn, které se v migrační politice EU připravují.
„Evropská rada se zavázala, že při reformě azylového systému bude usilovat o konsenzus,“ řekl pro MF DNES státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. „Žádný stát by tedy neměl být přehlasován, a neměla by se tedy opakovat situace z roku 2015, kdy došlo k prosazení dočasného systému povinných kvót přes odpor některých zemí,“ vysvětlil Chmelař. „Pro Českou republiku je to významný úspěch,“ dodal.
Jako ke svému úspěchu se ale k prosazení tohoto bodu hlásí i polská premiérka Beata Szydlová.
„Na můj návrh se objevil v závěrech summitu dodatek, který zaručuje, že všechny změny, jež se týkají reformy současného azylového systému, budou přijímány jednomyslně,“ přisoudila si v televizi TVN 24 zásluhy Szydlová.
Bez ohledu na to, kdo přesně si může připsat politické body za prosazení změny, která ostatně měla podporu celé visegrádské čtyřky, jde o výrazný posun. A vlastně naplnění toho, o co se opírala žaloba Slovenska a Maďarska proti přijetí kvót před dvěma roky. Bratislava i Budapešť ve své žalobě vůči EU tvrdily, že se dočasné kvóty měly přijmout jednomyslně na summitu, a nikoli většinovým hlasováním ministrů vnitra. Soud s Unií sice obě země prohrály, ale do budoucna nakonec Visegrád dosáhl svého.
Střet italské policie s migranty v Římě (srpen 2017):
24. srpna 2017 |
