Původ a vznik podmořské fotografie francouzského mořského biologa Louise Boutana obestírají nejrůznější více nebo méně přesné příběhy. Často se uvádí, že jde o vůbec první podmořskou fotografii. Tu ovšem pořídil o 43 let dřív Angličan William Thompson v zátoce Weymouth v Dorsetu na pobřeží Lamanšského průlivu: Fotoaparát v pouzdře ze dřeva a železa připevnil na stativ, který pak pomocí lana spustil do hloubky 5,5 metru.
Expozice trvala deset minut, než fotoaparát zatopila voda. Fotografická deska poté vydala nepříliš zřetelný, ale přeci jen rozeznatelný snímek zátoky. Z vizuálního hlediska se sice nejedná se o velké umělecké dílo, přesto tato fotografie znamenala značný technický úspěch tehdejší doby.
První podvodní fotografie, kterou v roce 1856 pořídil William Thompson u břehů jihoanglického Doveru.
Trvalo další desítky let až do roku 1893, než se tímto směrem vydal někdo další. Fotografické pokusy pod vodou začal provádět na opačném konci La Manche Francouz Louis Boutan. Biolog, vynálezce, fotograf a renesanční člověk, jehož zájmy sahaly od embryologie vačnatců přes potápění po zlepšování pěstování rýže v Indočíně. Zkrátka skutečný francouzský Cimrman.
I ten si může připsat několik prvenství: Jeho snímek rumunského oceánografa a biologa Emila Racovitze, který pořídil po šesti letech pokusů a omylů v Banyuls-sur-Mer na jihu Francie, je zřejmě prvním podvodním portrétem na světě. Jde také o první podvodní fotografii, při níž byl použit umělý blesk.
O vzniku fotografie kolují různé zavádějící domněnky: třeba ta, že snímek vznikl padesát metrů pod hladinou moře, že expozice trvala třicet minut, nebo že Boutan následně utrpěl otravu dusíkem. O hloubce ovšem nejsou dostatečně průkazné údaje, prokazatelná nejsou ani ostatní tvrzení. Stejně tak se nejedná o autoportrét.
Jak dostat světlo do mořské hlubiny
V roce 1893 Boutan zřejmě sestrojil svůj první podvodní fotoaparát a tehdy také pravděpodobně pořídil několik svých prvních snímků pod vodní hladinou. Svého kolegu Racovitze ovšem vyfotil Boutan až v roce 1899 poté, co s přáteli a kolegy vyvinul své třaskavé udělátko, tedy umělý blesk pro podvodní fotografování.
Biolog a průkopník podvodní fotografie Louis Marie-Auguste Boutan (1859-1934)
Expozice by bez dodatečného zdroje světla skutečně musela trvat zhruba půl hodiny, aby se na osvitné desce postupně vytvořil zřetelný obraz. Právě proto se Boutan snažil dobu expozice snížit a podmořské šero prosvětlit umělým zdrojem. Rizikem bylo, že první prototypy blesku zároveň mohly sloužit jako bomba: k jeho vytvoření nejdříve použil lihovou lampu na sudu naplněném kyslíkem. Záblesk vytvářel obláček hořčíkového prášku vypouštěného nad plamenem.
Právě takto nejspíš Boutanův podvodní portrét také vznikl. Usuzovat tak lze ze zřetelně zobrazených vodních řas na levé straně snímku i z relativně ostrého textu, který potápěč drží na tabulce před sebou. Na ní stojí „Photographie Sous Marine“, tedy Podvodní fotografie.
Od bomby k přenosnému blesku
Od té doby Boutan společně se svým technicky zdatným bratrem Augustem, s elektroinženýrem, kterým byl jistý pan Chaffour, a se svým asistentem Josephem Davidem zdokonaloval původní výtvor. Auguste navrhl plán podvodního fotoaparátu, který umožňoval nastavení clony, desek a závěrky pod vodou. Vyvinul také metodu změny vztlaku fotoaparátu pomocí balonku naplněného vzduchem.
Tyto první pokusy přibližuje video z podmořského festivalu v Barceloně:
Osvětlení ovšem stále nebylo dostatečné. Tady pomohl inženýr Chaffour, jenž vytvořil žárovku, do níž by se vešla hořčíková páska. Žárovka byla naplněna čistým kyslíkem a hořčíková páska se zapalovala pomocí elektrického proudu. Hořící hořčík ovšem vytvářel hustý dým oxidu hořečnatého, který pokrýval vnitřek žárovky a tlumil obraz. Zároveň to nebylo příliš bezpečné řešení, protože žárovky v důsledku přehřátí vybuchovaly.
Žárovku poté vylepšil Joseph David, použil opět hořčíkový prášek a snížil riziko výbuchu. Vše ovšem muselo být připevněno k dřevěnému sudu, a nešlo tedy o přenosné ani příliš praktické řešení. V průběhu let se nicméně podařilo vyvinout už spolehlivější a skladnější model.
Louis Boutan(1859 – 1934) Narodil se 6. března 1859 ve Versailles, vystudoval biologii a přírodopis na pařížské Sorbonně, v roce 1880 byl pověřen přípravou francouzského pavilonu na světové výstavě v Melbourne. V Austrálii pobýval celkem osmnáct měsíců, během nichž procestoval celý kontinent a určil řadu nových druhů živočichů. Po návratu do Francie strávil šest let studiem mořské biologie, v roce 1886 se naučil potápět. S potápěčským skafandrem studoval mořské živočichy v jejich přirozeném prostředí a litoval, že je nemůže zachytit na fotografiích. Právě to jej vedlo k výzkumu v této oblasti. Opice Pépée a dětská psychologie V lednu 1907 během expedice do severního Laosu získal Boutan samici gibona bělolícího, kterou pojmenoval Pépée. Byl fascinován její obratností při vzpřímené chůzi, mrštností a také melodickým, podmanivým zpěvem. Následně podnikl srovnávací studie duševních schopností gibonů a dětí ve věku od dvou do deseti let, kdy se snažil pochopit používání jazyka a abstraktního myšlení. Tím přispěl ke vzniku dětské psychologie i k prvním základům experimentální psychologie. V roce 1910 byl jmenován profesorem zoologie a fyziologie zvířat na Přírodovědecké fakultě v Bordeaux. Během první světové války společně se svým bratrem Augustem pracoval na vývoji potápěčského obleku využitelného pro armádu. Po válce Boutan pokračoval ve studiu perlorodek a začal se zajímat o umělou výrobu perel, v níž rovněž patřil mezi první průkopníky. |
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Jakpak se jmenuješ, ptal se jí Masaryk. Holčička ze známky dodnes žije v USA Nahá hruď, ryčící dav a rocková extáze. Jak Iggy Pop vystoupal mezi bohy Zavelel do útoku a padl. Nejslavnějšího rudoarmějce vyfotil rodák z Krymu Pach krve ze zbičovaných zad zakryl cibulí. Jizvy ukázaly krutost otroctví Sovětská femme fatale razila polyamorii. Režim ji vyzmizíkoval |
