„Omlouvám se libanonskému lidu,“ prohlásil Adíb podle deníku The Daily Star v místní televizi poté, co se pošesté setkal kvůli sestavování vlády s libanonským prezidentem Michelem Aúnem. Podle agentury Reuters byl hlavním problémem sestavování vlády spor o to, kdo povede ministerstvo financí.
Už dříve tento měsíc média psala, že dohodu komplikuje šíitský blok, k němuž patří radikální hnutí Hizballáh a strana Amal a který trval na tom, aby šíité dostali finance.
Adíb byl sestavením vlády pověřen 31. srpna a snažil o vládu odborníků nezávislých na politických stranách, některá ministerstva totiž dlouhodobě kontrolují tytéž politické skupiny.
Libanon našel premiéra, vládu sestaví dosavadní velvyslanec v Německu |
Podle agentury AP Adíbova rezignace zasadila ránu Macronovu úsilí prolomit pat v zemi dlouho zmítané politickou a ekonomickou krizí. Francouzský prezident od srpna Bejrút několikrát navštívil a naléhal na tamní politiky, aby se dohodli na vládě do poloviny září.
Macron během své druhé návštěvy pohrozil Libanonu postihem v případě, že nebude schopen do tří měsíců dokončit zásadní změny. Konkrétně hovořil o možnosti stažení finanční pomoci i o sankcích proti vládnoucím politikům.
Předchozí libanonská vláda rezignovala několik dní po explozi téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného v bejrútském přístavu, která 4. srpna zabila na 200 lidí, šest tisíc lidí zranila a čtvrt milionu lidí připravila o střechu nad hlavou. Podle mnoha Libanonců šlo o další příklad selhání politiků, někteří totiž o nebezpečnosti skladu s dusičnanem věděli.
Výbuch v Bejrútu, který je i klíčovým přístavem pro zásobování země, dále zhoršil hlubokou ekonomickou krizi, která Libanon sužuje už několik let, a zesílil protivládními protesty trvající v zemi od loňského podzimu. Libanon se potýká mimo jiné s obrovským zadlužením a jedním z prvních úkolů nové vlády mělo být i obnovit zamrzlé rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o záchranném balíku úvěrové pomoci.
