Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jsem mnohem raději, že prožívám pandemii v Británii než v České republice,“ vzkazuje po Skypu z Londýna česká spisovatelka. „Už tady jsem od loňského 16. března. Původně to vypadalo, že jedu do strašného maléru. To bylo ještě před tím, než premiér Johnson vůbec usoudil, že virus existuje a je třeba s tím něco dělat. Vypadalo to tady mnohem hůř než v Česku, ale pak se to obrátilo.“
Spisovatelka je zároveň šťastná, že může být se svou životní láskou, Kennym. „Pojedu tam, kde bude on. Výhody tu dlouho nebyly vidět. Zdálo se mi ale, že tady jsou poslušnější lidé. Není tu taková masa občanů, kteří mají za každou cenu potřebu přečůrat nařízení a vymýšlejí, jak to udělat, aby je speciálně oni nemuseli dodržovat.“
Masové testování v Británii
„Navíc v posledních dvou měsících se tu začalo masově očkovat,“ pochvaluje si Pekárková. „Já jdu právě teď. Nikde se člověk nemusel o nic prosit, někde se registrovat. Jen musíte být přihlášeni na středisku, oni vám pošlou pozvánku a vy si tam zajdete. Kdo ví, kdy bych já, ve svém věku, kromě toho relativně zdravá, byla očkována v Česku.“
„Kterou očkovací látkou to bude, netuším,“ přiznává spisovatelka. „Raději bych dostala vakcínu Pfizer, ale skočím po tom prvním, co mi dají, pokud to nebude Sputnik V.“
Epidemická situace v Británii se postupně zlepšuje. Ubývají denní přírůstky nakažených, bohužel počty zemřelých zatím příliš neklesají. Vláda proto chystá postupné rušení stávajících opatření. „Věřím, že rozvolnění bude. Jako první půjdou 8. března děti do školy. A pak se bude rozvolňovat víc a víc. Následně se bude moci scházet více lidí, poté se otevřou hospody. A myslím si, že tentokrát to opravdu vláda dodrží a podaří se nám konečně zbavit té potvory.“
„Stávající opatření jsou opravdu tvrdá,“ popisuje situaci v Británii Pekárková. „Asi podobně tvrdá jako na jaře,“ říká spisovatelka. Podle ní ale byli loni lidé v Británii mnohem opatrnější. Ulice byly prázdné, lidé dodržovali rozstupy, byli ohleduplnější.
Dejte mi s virem pokoj
„Teď se ale strkají v obchodech, je celá škála lidí, kteří na to kašlou,“ lituje Češka. „V naší čtvrti na to někteří opravdu kašlou ve velkém, ale není jich převážná většina. Třeba tady se přímo na ulicích roušky nosit nemusejí, ale zhruba 80 procent je na sobě má.“
I v Británii podle Pekárkové část společnosti restriktivní opatření odmítá. V centru Londýna se konají demonstrace, lidé si vylévají vztek na sociálních sítích. „Prakticky kdykoliv jdu na nákup, jsem svědkyní nějakého konfliktu. Někdo se snaží předběhnout, jiný říká: už mi dejte pokoj s tím blbým virem.“
„Někdo chce dát druhému pěstí,“ pokračuje Pekárková. „Část lidí už je frustrovaná. Ale jsou to spíš slabší jedinci. Ale pak tu jsou i ti, kteří říkají: Teď už to vydržíme, počkejme pár týdnů nebo měsíců, očkujme a bude to zase v normálu.“
Británie očkuje mnohem efektivněji než státy Evropské unie a zdá se, že se z pandemie dostane možná o něco rychleji než zbytek starého kontinentu. Podle Pekárkové proto ve veřejném prostoru zaznívají názory, které říkají, že teď se ukázalo, jak důležité bylo, aby Spojené království odešlo z EU. „Slyšela jsem to, ale podle mě je to menšinový názor. A dokonce naprostá většina těch, kteří hlasovali pro brexit, je překvapená, že k odchodu opravdu došlo.“
Johnson pokazil vše, kromě očkování
Pekárková hodnotila v Rozstřelu také osobu premiéra Borise Johnsona. Podle ní ve veřejnosti rezonuje postoj, že šéf konzervativců pokazil, co mohl, ale očkování se mu podařilo. „Opravdu jsem slyšela názory, že to opravdu podělal, že by lidé chtěli někoho jiného, ale neexistuje nikdo, kdo by ho teď nahradil.“
„Navíc protože on sám covid-19 prodělal, byl na kyslíku, trpěl, zestárl viditelně o 10 let, tak podle některých lidí může mít k nemoci vyšší úctu a bude se snažit s ní pracovat. Od doby, kdy se z nemoci probral, začíná myslet racionálněji. A kdyby ho měl někdo nahradit, nastal by mnohem větší chaos, který teď překvapivě pomíjí, což je úplný zázrak,“ míní spisovatelka.
Podle Pekárkové se Británie ocitla v největších problémech na začátku ledna. „Nastalo to, čeho se všichni nejvíce obávali. Nemocnice byly přeplněné, neměly absolutně žádnou kapacitu. Na sanitky se nečekalo pár minut, ale až osm hodin. A tehdy nebylo o mnoho lidí postaráno tak, jak by mělo být.“
V tu dobu také zemřelo nejvíce lidí. Spisovatelka si myslí, že to může být i tím, že se v Británii šířila nakažlivější mutace. V lednu už podle Pekárkové britský zdravotnický systém jen obtížně odrážel nápor covidových pacientů. „Ale jinak jsem překvapená, jak dobře místní zdravotnictví funguje.“
Ztrácejí během pandemie Britové smysl pro humor? Jak se změnili mezilidské vztahy? A jak věří Britové, že se z krize brzy dostanou? I o tom byla v Rozstřelu řeč se spisovatelkou žijící ve Spojeném království Ivou Pekárkovou.
