„Americká rodina, která se rozhodne mít o jedno dítě méně, pomůže snížit emise oxidu uhličitého (CO2) úplně stejně jako 684 teenagerů, kteří budou po zbytek svého života všechno důkladně recyklovat,“ píší vědci Seth Wynes a Kimberly Nicholasová ve studii publikované na portálu Environmental Research Letters.
Tvrdí, že to nejlepší, co může každý člověk pro planetu udělat, je vzdát se kromě dětí i masa, svého auta a létání do dalekých zemí. Právě tím totiž podle nich lidé nejúčinněji pomohou ke snížení emisí skleníkových plynů. Více než recyklací, sušením prádla na slunci nebo používáním úsporných žárovek. Tyto rady však světové vlády a školní učebnice zmiňují jen málo, diví se podle britského Guardianu vědci.
Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování |
Aby se podařilo snížit hrozbu masivního globálního oteplování, měli by se podle jejich názoru především mladí lidé naučit žít tak, aby vyprodukovali jen dvě tuny emisí ročně. Jen tak se údajně podaří udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“, jak se dohodli světoví politici v pařížské klimatické dohodě (více o ní zde).
Ve Spojených státech a Austrálii je přitom roční „spotřeba“ šestnáct tun emisí na hlavu, ve Velké Británii sedm tun a Češi podle mapy Světové banky mají „na svědomí“ 9,4 tuny skleníkových plynů na hlavu ročně.
„Samozřejmě je to opravdu velká změna a my jsme chtěli ukázat lidem, že mají možnost být její součástí,“ popisuje Nicholasová z univerzity v Lundu. Mít o jedno dítě méně podle studie ušetří v průměru 58 tun emisí v každém roce rodičova života.
Emise vašich dětí a jejich dětí na vaši hlavu
K číslu vědci došli tak, že sečetli emise za dítě i jeho následné potomky a výsledek pak vydělili délkou života rodiče. Každému rodiči přičetli 50 procent emisí za dítě, 25 procent za vnuka a tak dále. Při výpočtech použili data ze Severní Ameriky, Evropy a Japonska coby bohatých společností.
Žít bez auta podle vědců sníží emise CO2 o 2,4 tuny ročně, zrušit jednu zpáteční letenku přes oceán pak údajně uspoří 1,6 tuny emisí skleníkových plynů. Úsporné žárovky nebo praní prádla ušetří podle studie méně než čtvrt tuny ročně. Podle vědkyně v tom však lidé mají pokračovat. „Jsou to dobré věci, ale jsou spíš začátkem než koncem. Zcela jistě nestačí na zvládnutí takové klimatické výzvy, jaké čelíme,“ míní.
„Chápeme, že jde o hluboce osobní rozhodnutí. Ale nemůžeme ignorovat, jaký má náš životní styl důsledky pro klima. Je prací nás vědců říkat data tak, jak jsou. Stejně jako když lékař řekne pacientovi se slabým zdravím, že nemá kouřit, i když se to pacientovi nemusí líbit. My jsme nuceni konfrontovat společnost s tím, že současné hladiny emisí jsou pro planetu i lidskou společnost opravdu velmi špatné,“ říká Nicholasová.
Emise je třeba snížit rychleji, říká kritik
Pokračuje, že i ona se bude v životě rozhodovat s ohledem na planetu. „V životě je spousta hodnot, podle kterých se lidé rozhodují, a uhlík je jen jednou z nich. Nemám děti, ale zvažuji je a probírám to se svým snoubencem. Na klimatické změně nám záleží tolik, že bude určitě jedním z faktorů při rozhodování o dětech. Ale nebude jediný,“ líčí vědkyně a dodává, že jejich ostatní doporučení pomohou nejen planetě, ale i lidem samotným – chůzí zhubnou a bez masa budou podle ní zdravější.
Byznysmen a autor knih o moderních technologiích a „nízkouhlíkovém“ životě Chris Goodall však říká, že jakkoli je studie užitečná, lidé by ji neměli brát doslova. „Práce užitečně připomíná, na čem v boji proti globálnímu oteplování záleží. V určitých směrech však jen posílí podezření pravicových politiků, že hrozba klimatické změny je jen způsob, jak zakrýt snahu sebrat lidem svobodu žít, jak chtějí,“ říká.
„Zmenšení populace by pravděpodobně snížilo i uhlíkové emise, ale máme spoustu jiných nástrojů, jak dostat globální oteplování pod kontrolu. A co je důležitější, snížit počet obyvatel na planetě zabere stovky let. Ale snižování emisí musí začít hned,“ podotýká také Goodall.
