Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvA jak Jakub Landovský tento zdánlivý protimluv v Rozstřelu vysvětlil? Podle něj je třeba vnímat Rusko jako „možného agresora“. A právě na to se musí NATO připravit. I proto chce mít na svých východních hranicích připravených k boji 300 tisíc vojáků.
Česká republika podle něj není „frontovým státem“, tedy zemí, kde by mohlo dojít k bezprostřednímu kontaktu obou znepřátelených armád. „Takovými státy jsou třeba Slovensko, baltské země, Polsko, Rumunsko a Bulharsko. A my nyní pracujeme na tom, aby těch 300 tisíc vojáků bylo opravdu připraveno.“
Česko poskytne brigádu, další bude v záloze
Landovský vysvětlil, že nasazení těchto vojáků lze rozdělit do dvou fází: „Nejprve 100 tisíc vojáků do deseti dnů a 200 tisíc do třiceti dnů. Každá z těchto jednotek bude přesně vědět, který úsek kolektivní obrany bude obsluhovat geograficky, takže nebude docházet ke zmatku v době, kdy by už konflikt probíhal.“
Tři sta tisíc vojáků je podle něj nezbytný základ. „Když se podíváme na válku na Ukrajině, tak maximální masa vojáků, která tam útočí, se pohybuje právě v relaci okolo 300 tisíc lidí. Ale za tímto počtem je ještě další velká skupina vojáků, kteří jsou připraveni v záloze. O tom čísle se nemluví, ale je daleko vyšší než těch 300 tisíc.“
Česko by v rámci těchto sil mělo poskytnout NATO přímo jednu celou brigádu. Další by byla v záloze a k dispozici by byla také logistická podpora v týlu, protože Česko se nachází poměrně blízko východních hranic Severoatlantické aliance. Tato brigáda by měla působit primárně na Slovensku a Česká republika by mohla být k dispozici také v Pobaltí.
V souvislosti s tím se na východních hranicích Aliance buduje rozsáhlá vojenská infrastruktura. „Třeba Kanada v Lotyšsku postavila obrovský vojenský komplex ve vysoké kvalitě. Skutečně se z operací proti terorismu dostáváme do fáze investic na našem zadním dvorku. To znamená: budeme zlepšovat obranu České republiky, obranu spojenců, a společně tím znásobíme celý efekt.“
Jakub Landovský však vyloučil, že by Severoatlantická aliance na své východní hranici vytvářela vojenskou infrastrukturu pro jaderný arzenál. Dvě nejvýznamnější jaderné mocnosti v rámci NATO – USA a Velká Británie – tomu totiž nejsou nakloněny.
Cílem není destrukce Ruska
A jak moc pravděpodobný je konflikt s Ruskem? „Momentálně ho jako moc pravděpodobný nevidím, protože Rusko není schopné uspět s daleko slabší Ukrajinou. Navíc když sečteme sílu, kterou představují alianční země, vidím konflikt jako krajně nepravděpodobný.“
„Ale pokud Rusko na Ukrajině nějakým způsobem něčeho dosáhne, zejména nějakého územního zisku, tak za několik málo let může být v situaci, že by se pokusilo znovu otestovat svou projekci síly západním směrem, a to vůči Evropě,“ míní velvyslanec.
A proto je podle něj třeba, aby země NATO byly připravené na možný konflikt. „Ale současný (rusko-ukrajinský) konflikt není nastaven tak, aby vstoupil dovnitř ruského prostředí, a to ze strany kohokoliv jiného, než je ukrajinská legitimní obrana. Ta do ruského prostředí částečně vstupuje, má pro to nějaké své důvody.“
„Naopak úplná destrukce ruského státu by vytvořila celou řadu problémů, týkajících se třeba ovládání jaderného arzenálu. A nikdo na světě nechce, aby tohle bylo na stole,“ dodává k tomu Landovský.
Úkolem NATO bylo podle něj nejprve udržet Rusko mimo hranice demokratické Evropy. Ta se stále postupně rozrůstá. „Následně přišlo velmi optimistické, ale v zásadě z historického hlediska neuvěřitelně vzácné období devadesátých let, kdy aliance převzala určité úlohy při stabilizaci Balkánu. Podle mě úspěšně.“
„A potom, od roku 2001, následoval boj proti terorismu, který sice nemá jednoznačného vítěze, ale udržel Severoatlantickou alianci ve formě,“ míní Landovský. „A teď Rusko (válkou proti Ukrajině) vykoplo NATO ještě na mnohem vyšší orbitu. Aliance je na tom dnes daleko lépe, než byla třeba v devadesátých letech.“
Landovský zároveň očekává, že Turecko a Maďarsko schválí vstup Švédska do NATO během letošního podzimu, nejpozději na jaře příštího roku. „Tato věc je natolik strategicky významná, že důvody pro nějaké zdržování jsou vůči tomu nicotné.“
Kdy by začala válka NATO s Ruskem?
Velvyslanec v Rozstřelu následně popsal, co by pro NATO bylo ze strany Ruska faktickým vyhlášením války. „Muselo by jít o úmyslný útok na spojenecké území nebo na spojeneckou loď v Severoatlantickém prostoru, a to včetně původních koloniálních držav některých zemí.“
V tu chvíli by byl aktivován obranný mechanismus NATO. Úmyslný útok na členský stát by byl vnímán jako agrese a byly by podniknuty vojenské kroky. Ale kdyby šlo například o náhodný pád ruské rakety na území členského státu NATO, tento obranný mechanismus by aktivován nebyl. „A všimněte si, k tomu již došlo. Stejně tak by nebyl aktivován ani například v případě napadení Moldavska, které není členským státem NATO.“
Šéf armády Řehka: Válkou s Ruskem sice nestraším, ale připraveni být musíme |
„Rusko se snaží pohybovat pod prahem článku 5 Washingtonské smlouvy,“ pokračuje Landovský s tím, že právě ten by aktivoval společnou obranu Aliance. „Přitom v kybernetickém prostoru dochází k útokům velice často. Dalším příkladem jsou ruské teroristické záškodnické akce. Vrbětice jsou jedním příkladem, něco podobného se nedávno mělo stát i v Polsku a v Bulharsku.“
„Tyhle věci Rusko ve svém arzenálu má, ale dává si velký pozor na to, aby dokázalo vždycky hodnověrně popřít, že za tím stojí, ale přitom za tím opravdu stojí. Ale pokud nemáte přímé důkazy o tom, že ten, kdo za tím stojí, je Rusko a že tím míní útok na vaši suverenitu, tak je velmi těžké najít spojeneckou shodu na nějaké společné reakci. Takže pozor, Rusko se skutečně snaží schovat svoji roli v hybridních aktivitách tím, že vše popře. Udělali to koneckonců i ve chvíli, kdy spadlo letadlo s Prigožinem,“ říká velvyslanec ČR při NATO.
A navíc teď podle něj dochází k rozšiřování definice článku 5. „Na summitu ve Varšavě došlo k dohodě, že kybernetický útok na nějaká velice významná vojenská zařízení může být spouštěčem tohoto článku,“ uzavírá Landovský.
Buduje NATO novou protiraketovou obranu? A jakou část agendy NATO tvoří boj s ruskou propagandou a dezinformacemi? I o tom hovořil v Rozstřelu.
