Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Napětí v Evropě je vyšší než dříve, to je bez debat,“ konstatoval v Rozstřelu Řehka. „Rusko se chová stále agresivněji, včetně jaderné rétoriky, což dříve nebylo. Chová se daleko více nepřátelsky i vůči nám, koneckonců jsme na jeho oficiálním seznamu nepřátel. Útočilo i na našem území a dělá vůči nám i jiné škodlivé aktivity.“
„Konfliktem na Ukrajině se tohle vše stupňuje, navíc Rusko ani není s ohledem na tento konflikt v lepší kondici. A můj odhad, který mám ze všech dostupných informací, je ten, že ani v budoucnu k nám nebude přátelštější a nebude určitě předvídatelnější a stabilnější,“ myslí si náčelník generálního štábu.
„Česká armáda bude vždy schopná se bránit. Vždycky bude plnit svoji roli, protože to je náš úkol a naše poslání, a to bez ohledu na to, co k tomu budeme mít k dispozici. Uděláme to nejlepší, co můžeme. Ale největší změna v celkovém paradigmatu je ta, že si vůbec připouštíme, že takovýto konflikt hrozí, protože v minulosti byl součástí naší strategie a bezpečnostní politiky úzus, že nějaký konvenční konflikt většího rozsahu v Evropě nehrozí. A kdyby měl někdy hrozit, tak to budeme vědět i 15 let dopředu a začneme se na to připravovat,“ říká Řehka.
30 tisíc vojenských profesionálů
Přitom podle něj byl i v minulosti tento výklad mylný. Používal se jako výmluva, aby státy nemusely do obrany investovat vyšší částky. „A i kdyby to platilo, tak za 15 let obranu země nevybudujete, to je naivní. A tento problém nemáme jen my, ale i další státy.“
I proto se podle Řehky bude na podzim schvalovat česká obranná strategie. „A ta bude v podstatě jasně říkat, že je potřeba, aby se Česká republika na tento typ konfliktu většího rozsahu připravovala. Navíc konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který vlastní jaderné zbraně.“
Podle něj je klíčové, že Česko se na možný konflikt bude připravovat jako armáda Severoatlantické aliance. Výhodou tedy je, že je ČR součástí společného obranného plánování. „Každý ze členů přispívá svými schopnostmi. Obecně lze říct, že je vyžadována daleko vyšší připravenost sil, to znamená: být v kratší době připraveni bojovat a mít k tomu všechno, co potřebujete. Tedy větší množství zásob, daleko více sil, navíc ve vyšším stupni připravenosti k boji, a to včetně dostatku zbraní a munice.“
A co to konkrétně znamená co se velikosti armády týče? „Naším cílem je mít do roku 2030 třicet tisíc aktivních vojáků a deset tisíc příslušníků aktivních záloh. A to je velká výzva. No a k tomu je potřeba dolepit všechny díry, které v současnosti máme.“
„To znamená: kupujeme nová děla, nová bojová vozidla pěchoty, budeme mít nové tanky, nadzvukové stíhačky a tak dále. Zbavujeme se tím i závislosti na ruské technice. Navíc vybavujeme nové jednotky, ale k tomu potřebujeme funkční logistiku, přepravní kapacity, zdravotnické kapacity. Potřebujeme vytvořit zásoby, nakoupit munici. A to jsou všechno věci řádově ve výši desítek miliard korun,“ popisuje plány náčelník generálního štábu.
Nový koncept válčení
Navíc se podle něj česká armáda zabývá také novým konceptem válčení. „Díváme se na to, jak se válčení bude vyvíjet. Doháníme sice staré resty, ale zároveň se díváme dopředu a posouváme se opravdu do 21. století a možná ještě dál, což je třeba příklad letadel F-35. No a snažíme se posunout i mentálně.“
„Nový typ válčení bude hodně ovlivněn nastupujícími přelomovými technologiemi. To souvisí s analýzou velkých dat, s umělou inteligencí, kvantovými počítači i dalšími věcmi. Do značné míry půjde o to, kdo je schopen efektivněji zpracovat obrovské množství dat v krátké době, a dostat se tak před rozhodovací cyklus protivníka, abychom byli o krok napřed, tedy ve správný čas, ve správné podobě, na správném místě, rychleji než protivník,“ vysvětluje novou strategii Řehka.
122 miliard korun za F-35 není překvapení, míní Černochová. Je v tom i infrastruktura |
Náčelník generálního štábu pak v Rozstřelu podrobně rozebral důvody, proč je pro českou armádu výhodné nakoupit americké stíhačky F-35. „Snažíme se pořídit to, co dává smysl. Není to levná věc, ale kdybychom přistoupili na letouny nižší generace, tak bychom sice investovali o něco méně peněz, i k když ne o moc, ale do 15 nebo 20 let bychom stáli před dalším rozhodnutím. Protože například platforma čtvrté a půlté generace by nám už technologicky nestačila.“
„U tohoto letadla se naopak počítá s využitím až minimálně do roku 2070. Půjde navíc v rámci NATO o nejvyužívanější stroj, takže bude zapadat do celkového obranného systému aliance,“ míní Řehka s tím, že i počet čtyřiadvaceti letounů je ideální a počítalo se s ním už v minulosti. Ale kvůli požadované redukci investice s ohledem na špatný stav tehdejších veřejných financí se místo nákupu 24 gripenů nakonec pronajalo pouze 14 těchto strojů.
Povinná vojna?
Následně se náčelník generálního štábu vyjádřil i k tomu, zda by byl pro znovuzavedení plošné základní vojenské služby. „To je skutečně politická otázka. To můžete udělat v okamžiku, kdy je na tom nějaká společenská shoda. A myslím si, že tomu tak v tuto chvíli zatím není. A navíc to není věc, kterou lze udělat ze dne na den. Znamenalo by to znovu vybudovat kapacity. Musíte vojáky cvičit, ošatit, vybavit. Každý model má výhody a nevýhody. Některé země se k vojenské službě vracejí, ale spíše ty, které se cítí výrazně ohroženy.“
Podle něj je v tuto chvíli mnohem efektivnější rozvíjet systém aktivních záloh. „Navíc jsme k tomu zavedli nový institut dobrovolného převzetí branné povinnosti, což je nějaký mezikrok, nebo řekněme snaha, aby i lidé, kteří nechtějí přímo do záloh, měli možnost nějak se podílet na obraně země.“
„Máme také institut dobrovolných vojenských cvičení. Stává se nám, že lidi si jdou vyzkoušet dobrovolné vojenské cvičení, tam je to chytne a pak přejdou i do aktivních záloh. To je ideální model. Snažíme se to lépe komunikovat a snažíme se hlavně, aby tato služba byla atraktivní, aby ti lidé byli lépe vybavení. A já doufám, že to občany přitáhne,“ doplňuje náčelník generálního štábu.
Ten v Rozstřelu odpověděl i na otázku, jak by byli lidé povoláváni do armády v případě válečného konfliktu. „Tohle skutečně říkám jen hypoteticky. Kdybychom měli opravdu velký válečný konflikt, který nebude trvat jenom krátce, tak malá profesionální armáda na to nebude stačit. Obrana je věcí celé společnosti. Koneckonců, když si přečtete třeba ústřední plán obrany státu, tak tam jsou úkoly pro všechny rezorty.“
Brannou povinnost stále máme
„To není jenom o ministerstvu obrany nebo o armádě. Armáda je jen jeden z nástrojů, jistě ten nejdůležitější, ale samozřejmě se na tom podílí úplně všichni. Potřebujete nemocnice, potřebuje, aby fungovala energetika, infrastruktura, potřebujete dopravní trasy, mít volný průjezd. To se opravdu týká všech,“ odpovídá Řehka.
Nebojme se ruských hrozeb, jsme silnější, vzkázal prezident Pavel |
„Tady chce každý od státu, aby se o něj staral, aby měl každý zdarma školství či zdravotnictví. Ale na druhou stranu ve stavu, kdy je stát v nouzi, je třeba, aby mu lidé pomohli. Nesmíte ale mít naivní představy po vzoru první světové války, kdy ženy vyprovázejí plačící manžele na frontu. Takhle by to nebylo,“ vysvětluje generál.
„V první linii by šli samozřejmě profesionálové. Potom aktivní zálohy, které do značné míry plní úkoly teritoriální obrany. A pokud by nestačily tyto zdroje, tak samozřejmě máme brannou povinnost. Ve válečném stavu můžete dělat buď výběrové doplňování, určování pracovní povinnosti nebo částečnou, případně i plnou mobilizaci. A to se bavíme opravdu o válečném stavu. A pak samozřejmě může být povolaný každý ve věku od 18 do 60 let,“ říká Řehka.
Ani jedna strana teď nemá na vítězství
Ten se pak v závěru Rozstřelu vyjádřil také k válečné situaci na Ukrajině. Podle něj je třeba rozlišovat mezi realitou a zbožným přáním. A tak hodnotí také dosavadní výsledky ukrajinské protiofenzivy. „Všichni bychom si přáli, aby se Ukrajincům dařilo. Třeba jako loni při velkém postupu u Charkova, kde se Rusové hroutili.“
„Ale tady je potřeba říct, že Rusové, a to zejména v oblastech, které jsou pro ně důležité, pečlivě budovali obranu. Samozřejmě jsme viděli všechny ty počáteční ruské zmatky a všichni se Rusům vysmívali. Ale třeba Ukrajinci se jim tak úplně nevysmívají, protože Rusové rozhodně nejsou úplně marní, jak si někdo myslí. Navíc i oni se učí, oni se taky vyvíjejí. Jsou sice oslabení válkou, ale to nebudou donekonečna,“ uvádí Řehka.
„Řada lidí má zkreslenou představu z druhé světové války, že se najednou převalí tanky přes pole a všechno se prolomí. Ale to je naivní. Je třeba se podívat na reálný poměr sil, a to nejen na zemi, ale i ve vzduchu. A navíc Ukrajinci nemají nekonečné zdroje. Válka je vyčerpává. Navíc nesmírně také lidsky,“ myslí si Řehka.
Podle něj záleží na tom, aby Západ vytrval v podpoře Ukrajiny. „A to není jen vojenská podpora, ale třeba i ekonomická podpora, protože Ukrajina je také v ekonomicky i morálně nesmírně složité situaci. Já bych si přál, aby Ukrajina dosáhla maximálních úspěchů. Ale realisticky, vojensky, si myslím, že ani jedna strana teď nemá na to, aby dosáhla těch nejvyšších deklarovaných cílů v krátké době, v horizontu měsíců. To spíše nenastane,“ uzavírá Řehka.
