V Íránu rychle přibývá obětí koronaviru, vláda nákazu dlouho tajila

Z Íránu se stává další velké ohnisko nákazy koronavirem mimo Čínu. A to zřejmě i kvůli přístupu tamního režimu, který o nakažených informoval se zpožděním. Podle posledních informací už v Íránu na nemoc Covid-19 zemřelo padesát lidí, první případy navíc hlásí i Afghánistán, Kuvajt či Bahrajn.

Koronavirus

Sledovat další díly na iDNES.tv

Írán poprvé o nemoci informoval ve středu, krátce před parlamentními volbami. Některé zprávy hovořily o tom, že se úřady snažily informaci tajit, aby neodradily voliče a ti k pátečnímu hlasování přišli. 

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Účast byla i přesto velmi nízká (viz níže – Íránské volby provázel výrazný nezájem voličů), což íránský duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí podle listu The Guardian svedl na Západ, který podle něho šíří dezinformace a děsivé příběhy. 

Děsivá je však situace právě kvůli íránské vládě, píše izraelský server The Jerusalem Post. Lidé se bojí a jsou naštvaní, že je o postupující nákaze nikdo včas neinformoval.

„Strach mají i zdravotníci v nemocnici, navíc i mezi nimi je několik nakažených,“ uvedl podle serveru neznámý muž na Twitteru. Medici v Isfahánu protestovali proti nedostatku ochranných prostředků, do ulic lidé vyšli i v dalších městech. 

Po vraždění demonstrantů v prosinci a lednovém sestřelení civilního letadla plného Íránců je politická situace v zemi stále velmi napjatá. A zatajování nebezpečného viru ke stabilitě nepřispívá.

Většina případů nákazy se soustřeďuje do města Kom, kam nemoc COVID-19 zanesli podle íránských úřadů lidé, kteří přicestovali z Číny. Infekce se však rozšířila i do dalších íránských měst, včetně metropole Teheránu. 

V samotném Komu zemřelo k pondělí už padesát lidí, uvedla polooficiální agentura ILNA. Je to nejvíc mimo území Číny, odkud se virus šíří. Podle jednoho z místních představitelů je nyní ve městě v karanténě přes 250 lidí.

Podle poslance z města Kom, Ahmada Amirabádího Faraháního, první nakažení lidé zemřeli ve čtvrtek 13. února. Země oficiálně o prvních nakažených a obětech informovala teprve minulou středu 19. února, poznamenala agentura AP. 

V rozhovoru s agenturou ILNA Farahání prohlásil, že situace v Komu „není dobrá“. „Žádná ze zdravotních sester nemá k dispozici potřebné ochranné pomůcky,“ podotkl s tím, že někteří zdravotníci dokonce město opustili. Íránské úřady obvinil z toho, že „lžou“ o skutečném rozsahu nákazy v zemi.

Náměstek íránského ministra zahraničí ale tyto informace odmítl. Na tiskové konferenci, kterou vysílala živě státní televize, prohlásil, že dosud v zemi zemřelo 12 lidí a dalších 66 jich bylo nakaženo. „Kategoricky to popírám,“ reagoval náměstek na prohlášení Faraháního.

První případy nákazy už navíc oznámilo několik dalších zemí Blízkého východu. V Iráku testy přítomnost viru potvrdily u íránského studenta. V Kuvajtu jsou nakaženi tři lidé, kteří navštívili Írán, a rovněž v Bahrajnu onemocněl člověk, který přijel z Íránu. 

Onemocněly i dvě ženy v Ománu, které se nedávno z Íránu vrátily, jejich stav je však stabilní. Prvního pacienta s potvrzeným novým typem koronaviru oznámily rovněž afghánské úřady, nemocný je v západní provincii Herát, jež sousedí s Íránem. A podezření už mají také v Libanonu.

Turecko v neděli oznámilo, že v rámci preventivních opatření dočasně uzavřelo své hranice s Íránem a zakázalo letadlům z této země přistávat na tureckých letištích. Odlety do Íránu jsou zatím povolené, informovala agentura Reuters s tím, že se uzavřely také cesty a železnice mezi oběma zeměmi. 

Turecká letecká společnost Turkish Airlines v pondělí informovala, že ruší své lety do čtyř íránských měst - Mašhadu, Isfahánu, Tabrízu a Šírázu. Rovněž až do 27. února snížila počet leteckých spojů do Teheránu.

Hranice zavřel také Pákistán a Afghánistán, Jordánsko pak k sobě nepouští cizince jedoucí z Íránu.

Íránské volby provázel významný nezájem voličů

Parlamentních voleb v Íránu se v pátek zúčastnilo nejméně voličů od islámské revoluce v roce 1979. Hlasovat jich přišlo pouhých 42,57 procenta, oznámil v neděli podle tiskových agentur ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí.

Ministerstvo ještě před volbami uvedlo, že v deseti posledních volbách pokaždé hlasovalo přes padesát procent voličů, napsala agentura AFP. Při posledních volbách v roce 2016 se jich k volebním urnám dostavilo 62 procent a o čtyři roky dříve dokonce 66 procent. V Teheránu nyní byla účast jen 25 procent, upozorňuje BBC.

Výrazně menší zájem íránských občanů zapojit se letos do vybírání členů zákonodárného sboru se očekával. Jednak kvůli obavám z nákazy novým koronavirem, ale hlavně kvůli omezenému výběru mezi uchazeči o poslanecké křeslo.

Při předběžném vyřazovacím procesu bylo totiž vyloučeno více než 7 000 potenciálních kandidátů, přičemž většinou šlo o reformisty. Mezi vyřazenými bylo i 90 stávajících poslanců 290členného parlamentu, kteří chtěli usilovat o znovuzvolení.

Zatím dostupné průběžné předběžné výsledky také ukazují, že úspěšní byli stoupenci tvrdé linie spojení s revolučními gardami. V hlavním městě Teheránu například získali všech 30 poslaneckých mandátů.

Nízká účast by podle agentury AP mohla signalizovat širokou nespokojenost Íránců s duchovními vládci a se systémem, v jehož čele stojí. Konečné výsledky voleb zatím nejsou známé.