„Pokud objevíte něco špatného, musím to bezpodmínečně vědět,“ řekl údajně Hitler von Eickenovi na jejich první konzultaci v květnu 1935. Ze série dopisů, jejichž části o víkendu publikoval švýcarský magazín NZZ am Sonntag, vychází, že německý kancléř se o své zdraví velmi obával.
Von Eicken Hitlera v následujících letech léčil ještě několikrát. Lékař v dopisech, které napsal svému bratranci, vylíčil, že nacistický vůdce přikládal důležitost zejména svému hlasu, jenž využíval při plamenných projevech na masových shromážděních, a měl strach, že by o něj mohl přijít.
Hitler se podle von Eickena v létě 1935 rozhodl odložit odstranění polypu na dobu po projevu, kterému přikládal velkou váhu. „Odstranění centimetrového polypu na hlasivkách proběhlo neobvykle hladce,“ napsal posléze von Eicken.
O tom, že Hitler podstoupil zákrok na otorinolaryngologii, se ve svém deníku zmínil také německý ministr propagandy Joseph Goebbels. „Vůdce se zcela uzdravil. Báli jsme se rakoviny hrdla,“ poznamenal si v červnu 1935.
Lékařova psaní objevil von Eickenův jednadvacetiletý prapravnuk Robert Doepgen, když v rámci školního projektu procházel rodinné archivy. Doepgen žije s rodinou ve Švýcarsku.
Von Eicken vyrostl v rodině podnikatelů s tabákem v Hamburku, vystudoval medicínu v Kielu a posléze se stal ušním, nosním a krčním specialistou v univerzitních nemocnicích v Basileji a Freiburgu. Zemřel v roce 1960.
Kdybychom zabili 10 milionů Židů, byl bych spokojený, přemítal Eichmann |
„V Německu zažil čtyři politické režimy – a vyrovnal se s nimi. Byl to apolitický člověk,“ popsal jeho život prapravnuk. Von Eicken se však v srpnu 1935 na vůdcovo pozvání zúčastnil sjezdu NSDAP v Norimberku. „Během vystoupení mě führer poznal a mrkl na mě,“ napsal v dopise bratranci.
Lékař o Hitlera pečoval také po neúspěšném pokusu o atentát z července 1944, při němž vůdce utrpěl protržení ušních bubínků. Rovněž ho znovu operoval – v listopadu 1944 mu odstranil další polyp na hlasivkách.
Za pravost nalezených dopisů se podle listu The Guardian zaručil britský historik Richard J. Evans, který je specialistou na německou historii.
Von Eicken na snímku s Hitlerem z roku 1935:
Der Arzt Carl Otto von Eicken hat zehn Jahre lang die Stimmbänder Adolf Hitlers behandelt und kam dem Führer so nahe wie wenige. Ein Schweizer Nachkomme des Arztes fand unveröffentlichte Briefe, die Einblick geben in Hitlers Welt. https://t.co/vOtuO0gyCg
— Dorin Popa (@NiceBastard) June 5, 2022
„Byl jsem jeho lékař, ne vrah“
Ačkoli se von Eicken ve svých dopisech bratranci pustil do detailních popisů operací či komentářů o rodině, nikdy neřekl ani slovo o světové situaci. Nezamýšlel se ani nad etickým dilematem, že pečoval o muže, jehož vláda rozpoutala druhou světovou válku a zabila miliony lidí za holokaustu.
„Když se ruští vyšetřovatelé von Eickena po válce zeptali, proč nacistického vůdce nezabil, když měl příležitost, odpověděl, že byl jeho lékařem, nikoli vrahem,“ uvedl magazín. Von Eicken údajně při výsleších rovněž popřel, že by byl antisemitou, a chování nacistů k Židům odsoudil.
Vůdce přichází. Před sto lety stanul Adolf Hitler v čele NSDAP |
„Byl politicky naivní, ale jako lékař byl hrdý i na to, že léčil Hitlera,“ uvedl Doepgen, jenž si klade otázku, co by se stalo, kdyby von Eicken místo odstranění polypu Hitlerovi skalpelem prořízl hrdlo. „Mohl změnit historii, ale já bych tu nebyl. Vymazali by celou naši rodinu,“ myslí si.
Historici již dříve uvedli, že Hitler byl extrémním hypochondrem, jehož tělesné i duševní zdraví se ke konci války značně zhoršovalo. Podle poznámek dalšího vůdcova lékaře Theodora Morella byl Hitler závislý na injekcích metamfetaminu či lécích proti bolesti na bázi morfia.
„Není pochyb o tom, že Morell dával Hitlerovi nitrožilně glukózu a pervitin (metamfetamin) při každé příležitosti, když potřeboval povzbuzení, a zvláště před jeho slavnými projevy ke shromážděním tisíců oddaných,“ uvedl lékař Derek Doyle z Královské lékařské školy v Edinburghu.
Hitler zemřel v dubnu 1945, když spáchal sebevraždu v berlínském bunkru. Učinil tak společně se svou čerstvou novomanželkou Evou Braunovou. Jejich těla byla na Hitlerův příkaz vynesena před bunkr, polita benzínem a spálena.